Pet Shop Boys jsou i na "Hotspot" stále při síle

Jiní v jejich věku už myslí jen na pohodlný důchod, Pet Shop Boys si stále udržují mladistvý pohled na svět. I když rádi ukazují, jaké jsou jejich kořeny, nebojí se do své hudby vpustit ani aktuální trendy. Před časem si naplánovali trilogii desek produkovaných Stuartem Pricem. Začali skvostnou kolekcí "Electric", pokračovali písničkovější, o něco slabší "Super" a letos ji završují nahrávkou "Hotspot". A ta je plná, pro ně poněkud netypicky, spíše pozitivnějších a jednodušších písniček, tedy tak, jak je znají všichni, kdo je poslouchají jen z rádia. Ti si nevšimnou asi ani mnoha odkazů na Berlín, kde velká část alba vznikala.

Při hlubší znalosti jejich aktuální tvorby je jasné, proč nový počin zní tak, jak zní. Tennant s Lowem totiž spoustu jiných skladeb v posledních letech umístili jinam než na něj. Trpkou politickou satiru vystříleli na EP "Agenda", další písně poskytli pro speciální show Frances Barber "Musik" (de facto jde o pokračování jejich muzikálu "Closer To Heaven") a hudebně se podíleli i na divadelním představení "My Beautiful Laundrette". Novinka tak ve výsledku přináší tu nejčistší esenci Pet Shop Boys, protože veškeré úkroky stranou, až na jednu výjimku, si pánové vyplýtvali jinde.

Nechybějí taneční kousky, které tak dobře fungují na koncertech. Celou desetipoložkovou kolekci otevírá skvělá four to the floor pecka "Will-o-the-wisp", a kdyby takhle zněl i zbytek, velká část jejich fanoušků by byla nadšená. Bohužel je zde osamocena. Z podobného ranku jsou sice i "Happy People" a "I Don't Wanna", ty ale přece jen nejsou taneční až tak striktně. Snahu o rádiový hit zastupuje "Dreamland", v níž se PSB spojili s Ollym Alexanderem z Years & Years, hudebníkem o dvě generace mladším.

I na pomalejší skladby dvojice myslela, sem umístila hned čtyři. Žádná sice není vyloženě špatná, zmínku si ale zasluhuje jen akustickou kytarou Bernarda Butlera podpořená "Burning The Heather". Opravdová překvapení obsahuje "Hotspot" dvě. Funkovou vypalovačku "Monkey Busines" od nich asi nečekal nikdo, závěrečná podivnost "Wedding in Berlin" pak až neuvěřitelně spojuje většinu posluchačů - téměř nikomu se nelíbí. Silně elektronická skladba kombinuje známou melodii "Svatebního pochodu" Felixe Mendelssohna Bartholdyho s nemnoha zpívanými slovy a bez problémů se zařazuje na špici ujetostí, které kdy PSB vpustili na alba. (Mimo ně se to podobně nevšedními kousky samozřejmě jen hemží.)

Kdo ví, kolik písní z nové desky plánovali Pet Shop Boys předvést i živě na chystaném turné, které mělo v květnu zasáhnout také pražské Forum Karlín. Vzhledem k tomu, že bylo označeno za "Greatest Hits Live", mnoho pravděpodobně ne. A za rok, kdy se snad koncerty odehrají v náhradních termínech, může být zase vše jinak. Těžko čekat, že by dvojice to množství času, které v době koronavirové má, netrávila skládáním dalších písní.