shop.musicserver.cz
Jindra Černohorský - Otevřenost s sebou vždy nese riziko zranitelnosti

Jindra Černohorský - Otevřenost s sebou vždy nese riziko zranitelnosti

Vydáno: 27.12.2019 12:00 v sekci Rozhovory - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Na kontě má sice teprve dvě alba, přesto se dá říci, že je Jindra Černohorský už ostříleným hudebníkem. Působil v několika lokálních kapelách, před pár lety pak založil vlastní formaci a s ní na začátku prosince vydal druhé album "Řekni mi..." Nejen o něm je tento rozhovor.

Na minulé, eponymní desce máte skladbu "Kdo jsem já". Kdo je Jindra Černohorský v kostce?

Jindra Černohorský je člověk, který se dívá na svět kolem sebe s myšlenkou, že tady nejsme náhodou a že život má hluboký smysl. Tento pohled se odráží ve všem, co dělám, a samozřejmě i v písních.

Před nedávnem vám vyšla nahrávka "Řekni mi", kterou jste dokončil díky Startovači. Čí to byl nápad nechat přispět fanoušky?

Když jsem se rozhodl, že letos vydáme druhé CD, oslovil jsem producenta Ivana Kurteva, jestli by do toho s námi šel. Souhlasil, a tak následovalo několik setkání už před letními prázdninami. Bavili jsme se tehdy o tom, jak to celé uchopit. Startovač byla jeho myšlenka a mně se to líbilo. Jednak jsme pomoc opravdu potřebovali, jednak se o nás dozvědělo i více fanoušků.

S konečným výsledkem jste musel být nadmíru spokojen, že?

Bylo to dobrodružství. První desku jsme točili s tím, že jsme věděli prakticky do posledního tónu, co a jak budeme hrát. Jen když přišla inspirace na místě, trošku se zdobilo. Tady to byla více společná práce a moc krásná. Měli jsme na to deset dnů ve studiu, a tak nás zas tolik netlačil čas. Musím se přiznat, že jsem na začátku spolupráce úplně nevěděl, jak se k tomu kluci od Žalmana postaví. Přece jen já nehraji ryzí folk. Velice příjemně mě překvapilo, že nemají problém s některými zvuky, které jsou folku dost vzdálené, například v písni "Zavolej". A nejenže neměli problém, cítili jsme to stejně. S výsledkem jsem opravu naprosto spokojen. Baví mě to jak zvukově, tak aranžérsky. A doufám, že to bude bavit i posluchače.

První album produkoval Boris Carloff, novinku si vzalo pod palec vydavatelství Supergram v čele právě s Ivanem Kurtevem. Proč jste se rozhodl pro změnu?

Ono to bylo dáno hodně tím, že v první polovině roku z kapely odešli dva dost důležití členové - Petr Mlích na basu a Štěpán Plicka na klávesy. A když najednou nemáte skoro polovinu kapely a chcete dělat desku, je to trošku problém. Ale celkem brzy jsme našli náhradu a od plánu natočit další album jsme neustoupili. Nebylo to jen moje rozhodnutí, ale souzněla tak celá kapela. Věděli jsme, že to zvládneme. No, a Ivan Kurtev a kluci od Žalmana Petr Novotný a Petr Havrda spolu se zvukařem Petrem Michalem byli takovou zárukou, že nám pomůžou některé věci dotáhnout. U Borise Carloffa jsme byli kapela pouze s ním. Tady byl po celou dobu natáčení ve studiu přítomen náš producent a další dva lidi. Skvělý servis!

Když jsme u těch změn v sestavě, zdá se mi, že také posílil ženský element. Znamená to, že se snažíte stále nějakým způsobem zvukově posouvat a nezůstat stát na místě, nebo je to všechno jen můj subjektivní pocit?

Na desku jsme přizvali zpěvačku Ivanu Kostelníčkovou, se kterou jsem v minulosti hodně zpíval a jejíž hlas mám moc rád. Stál jsem i o to, aby byla pevnou součástí kapely, ale z vícero důvodů to nešlo. Ženský hlas jsme tam chtěli, to bylo jasné od začátku a moc mě potešilo, že Ivana na natáčení kývla. Odehrála s námi křest CD v Praze a mám naději, že jednou bude v kapele. Moc bych o to stál. Posouvat se zvukově rozhodně chceme. Myslím, že tato druhá deska hodně vypovídá o tom, kudy chceme jít a jaký zvuk nás baví. A to budeme rozvíjet.

Skladbu "Ex Post" jste zveřejnil na YouTube už někdy před čtyřmi lety. Jak starý obecně je materiál na aktuální řadovce?

Na albu jsou dvě věci, které jsem napsal už někdy před pětadvaceti lety. Jsou to písně "Kdybys věděl" a "Nekonečná touha". Ostatní vznikly v průběhu posledních čtyř let. "Doteky" a "Vodopád" jsem pak psal pár měsíců před vstupem do studia a věděl jsem, že budou na desce.

Jindra Černohorský Řekni mi
© facebook interpreta
Obě kolekce jsou víceméně melancholické, spíš pomalejšího tempa. Má na tu smutnější náladu vliv fakt, že vám poměrně brzy zemřel tatínek?

Myslím, že ne. Je to dáno mou povahou. Jsem melancholik. Vím o tom a snažím se s tím něco dělat. Proto jsem psal i skladby "Vodopád" a "Doteky", protože jsou rychlejší a veselejší. Moc smutná deska by nikoho moc nebavila a to trošku hrozilo. Takže když už nyní uvažuji nad další deskou za zhruba tři roky, vím, že musím psát více ve stylu posledních dvou zmíněných kusů.

Jindra Černohorský

Jindřich Černohorský je zpěvák skladatel a kytarista, který hraje už od svých třinácti let. V sedmnácti začal psát vlastní písně. Do roku 2012 působil v několika kapelách, které hrály jeho tvorbu. Stylově byl rozkročen od blues přes folk, rock až k worshipu. V roce 2017 vyšlo jeho debutové eponymní CD, na které před pár týdny navázalo album "Řekni mi..."

Vaše písně mají leckdy až duchovní přesah. Jak dostat do tvorby Pána Boha, aniž by to působilo nějak vynuceně a prvoplánově?

Myslím, že je důležité, aby to byla moje zkušenost a můj prožitek, který nikomu nevnucuji. A musí to být autentické. Taky si myslím, že je možné o tomto vidění světa zpívat, aniž by se tam objevovaly křesťanské fráze. To mi hodně vadí. I člověk nevěřící musí rozumět a nemělo by mu to vadit. Jsem na to dost citlivý. A pak je důležité, aby toho nebylo moc. Je tolik krásných a pozitivních věcí, o kterých se dá zpívat a které je třeba připomínat.

Ve svých textech jste velmi otevřený, řekl bych až na kost. Nepoužíváte žádných básnických kliček a jinotajů, jste hodně upřímný. Nebojíte se zranitelnosti?

To je pravda. Já nejsem básník. Já chci, aby lidé, když si poslechnou mou píseň, věděli, o čem zpívám a proč. A otevřenost s sebou vždy nese riziko zranitelnosti. Ale raději podstoupím toto riziko, než abych zpíval o něčem, co se mě až tak netýká. A moje zkušenost z koncertů ukazuje, že právě ta otevřenost a upřímnost je to, co lidi oslovuje. Na tom nebudu nic měnit. To už bych pak nebyl já.

To je poměrně vzácný přístup. Například ve skladbě "Slzy" si trošku stýskáte nad tím, že chlapi ukazují, jací jsou tvrďáci, i v době, kdy jim není do smíchu. Proč se lidi častokrát stydí za své emoce?

Myslím, že právě kvůli té zranitelnosti. V emocích se nekontrolujete a někdo to může použít proti vám, pomluvit vás. A je to asi dáno i výchovou. Těch příčin bude víc. Ale přiznat si, že i chlap si někdy pobrečí, to není slabost. Naopak. Hrajeme před sebou často divadlo a nosíme masky. A je osvobozující, když máme možnost tu masku sundat bez nebezpečí, že to někdo zneužije. Nevím, jestli se mi to daří, ale říkám si, že masku do svého života nechci. Třeba se někdo přidá.

Přes vaši poměrně dlouhou hudební dráhu máte na svém kontě dvě alba. Jaký repertoár tedy hrajete na koncertech?

Na koncertech hrajeme v podstatě to, co je na posledních dvou albech. Před touto kapelou jsem měl i jiná uskupení. Hrál jsem také ryze křesťanskou hudbu, pak blues, ale v tom, co dělám teď, se cítím nejšťastnější. Vždy jsem měl blíže k lidem hledajícím, k těm, co mají otázky, než k těm, kteří už mají jasno. V této souvislosti se mi moc líbí jeden citát, který je, myslím, od Marka Twaina: "Vyhledávej lidi, kteří hledají pravdu, a utíkej od těch, kteří ji našli."

Co vás s kapelou nyní čeká?

Dnes večer (rozhovor vznikal 18. 12. - pozn. red.) pokřtíme potřetí a naposledy album v mém rodišti, tedy v Hradci Králové, a na to se moc těším. Pak hrajeme v neděli na jedné soukromé akci, kam jsme se dostali tak, že si nás koupil můj kamarád na Startovači, a pak se uvidí. Příští rok zatím víme pouze o tom, že jedeme v létě na festival do Polska a čeká nás koncert v TRIU. Já ale věřím, že přijdou další nabídky na koncerty a festivaly. Půjdeme tomu naproti. Se křtem desky končí dost hektické období a bude více času dívat se do budoucnosti.

Těšíte se na klidné vánoční období? Čekáte hodně dárků od Ježíška pod stromečkem?

Na Vánoce se těším moc. Moje štěstí je spojeno s mou rodinou. Mám čtyři skvělé vnuky a největší radost nemám až tak z vlastních dárků, ale z rozzářených dětských očí. V mých letech si člověk to, co potřebuje, koupí, a tak dárky pro sebe nepovažuji za důležité. Všechno, co potřebuji, mám. Ale miluji tu pohodu, kdy jsme spolu, nikam nespěcháme, máme dobré jídlo a uvědomujeme si, jak velký dar je život, zdraví a rodina. Samozřejmě že k tomu neodmyslitelně patří i víra, což je na Vánocích to nejdůležitější. A já ten letošní největší dárek už dostal. Bylo mi umožněno natočit nové CD a já si jej pod stromeček zabalím jen tak pro radost. Podařila se velká věc.

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 12. týden 2024
Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai Pravidelný vítěz českého albového žebříčku Viktor Sheen se musel v aktuálním kole sklonit před svým žánrovým souputníkem, vedení totiž přebírá Grey256 s nahrávkou "Tentokrát". Rádiové hitparádě nadále neohroženě... čtěte zde
Vydáno: 29.03.2024 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Boris Carloff ON AIR: Vintage mikrofony jsou jednou z nejlepších investic (06.11.2020 08:58)
- Minirecenze: Jindra Černohorský ukazuje na desce "Řekni mi..." svět kolem sebe takový, jaký je. Bez příkras (23.12.2019 16:00)
- Jindra Černohorský dokončuje svou druhou desku. Přispět na ni můžete na Startovači (21.11.2019 15:53)
- Video: "In The Sky" Borise Carloffa zve do vesmíru plného vzpomínek (01.11.2018 17:43)
- Boris Carloff chystá premiéru klipu "In The Sky" v pražském Café V lese (13.10.2018 13:51)
- Rozhovory: Evžen Hofmann - Jsem dítě digitálního věku (08.10.2018 14:00)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2017 podle musicserveru (15-11) (31.01.2018 10:00)
- Publicistika: Nejlepší domácí videoklipy roku 2017 podle musicserveru (17.01.2018 14:30)
- Rozhovory: Boris Carloff - Bublina, ve které jsem, mě jednoduše baví (20.12.2017 08:30)
- Recenze: Boris Carloff na "The Solipsist" našel smysl vlastní existence (24.10.2017 09:00)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber Vladimír Mišík The Prodigy AC/DC Queen Adele Rush Kabát Karel Gott U2 Bono Sia Taylor Swift Télépopmusik Paws Madonna Dua Lipa Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu