Když do Googlu napíšete slovo Polaris, vyskočí vám kromě čtyřkolek za čtvrt miliónu také fantasy a sci-fi vydavatelství z Frenštátu pod Radhoštěm, které na našem knižním trhu vydává například ságy ze světa Warhammeru. Těžko říct, zda některou z nich v originálním znění četli i členové stejnojmenné kapely, ale jejich breakdowny byly drtivé stejně jako rány kladivem tamních trollů.

Australští metalcoristé chystají na únor druhou desku a mezi tím, co zaplněnou Akropolí proplouvali na rukou fanoušků crowdsurfeři, nám odprezentovali vynikající nový singl "Masochist". Kapela nominovaná na cenu ARIA za nejlepší hard rock/heavy album za rok 2018 nedala publiku vydechnout, v předposlední "Consume" rozjela wall of death, finální "Lucid" zase rozeskákala diváky až ke stropu.

To Northlane jsou jiní. Prvoplánové hopsání u nich není na pořadu dne. Jejich skladby mají jinou strukturu. Jsou atmosféričtější, hloubavější, pracují s čistými zpěvy a obsahují tolik elektronických prvků, kolik by si jiné kapely ve stejném žánru nemohly dovolit. Navíc se v nich na nové desce "Alien" do popředí dostaly i texty. Ve skladbách, jako jsou basou nováčka Brendona Padjaseka silně podpořená "Eclipse", zuřivým refrénem obdařená "Details Matter" nebo úvodní "Talking Heads", se frontman Marcus Bridge vrací do dětství. Špína, matrace na zemi a zdrogovaný otec, který svého syna trápil. To jsou vzpomínky, které hrály hlavní roli při nahrávání nejnovějšího počinu, za který si kapela výše zmiňovanou cenu ARIA odnesla už potřetí.

Její ústřední postava tak s publikem prohodila sotva pár zdvořilostních frází a o více kontaktu se nesnažila. Ani nemusela. Všechno je to v té hudbě. Stačilo, aby sebou Bridge začal házet ve vynikajícím singlu "4D", zařval refrény v rudě nasvícené "Bloodlines" nebo poslal do zákulisí kytaristy v úvodu přídavkové "Sleepless". A bylo. Nářez.