Asi jsme se toho všichni docela báli. Když kapela vymění některého ze svých členů, vždy to promění dynamiku i proces nahrávání. Občas se změní třeba i celý hudební žánr. Pokud je to některý z muzikantů, mrzí to hlavně skalní fanoušky. Jakmile se ale mění vokál, je zle. Tehdy tu změnu slyší a vidí úplně všichni. A každý si hned udělá názor.

Jak potom takové vyjadřování názoru může vypadat, jak následně kapelu mrzí, když se to k ní donese, a co vlastně stálo za tím, že Cleo Panther už v koncertní sestavě Parov Stelar nefiguruje, jsme se bavili v rozhovoru pro musicserver s ústřední postavou celé smečky Marcusem Fürederem.

Obavy tedy určitě byly na místě a sundat tu železnou košili může být pro ledaskoho trochu nezvyk. Když se ale na pódiu poprvé objevilo pěvecké duo Lee Anduze a Elena Karafizi, bylo po pár skladbách jasné, co je to něco, o čem Marcus v rozhovoru mluvil.

Zatímco Lee svým medovým, soulovým hlasem táhl písně typu "Josephine" kamsi ke tvorbě Bruna Marse, půvabná Elena bezostyšně kopírovala sexy tanečky, jakými byla pověstná Cleo, a její zpěv v "Clap Your Hands" a dalších známých skladbách nikterak nerušil. Naopak do písní bez problémů zapadl. Dává to smysl, Parov Stelar nejsou Nightwish. Jejich hudba na zpěvu tolik nestojí, hlavní je sampling a dechová sekce.

Oba vokalisté se v průběhu koncertu střídali, párkrát si zazpívali spolu a i Marcus vypadal, že ho to s nimi v Praze obzvlášť baví. Oproti předchozím turné už navíc nestál tak vysoko na piedestalu, ale byl ve stejné linii jako trojice dechařů a bubeník.

Sólovalo se hodně, tu se ozvala funky basa, támhle zase saxofon nebo trumpeta. Electro-swing už kapelu tolik netáhne, výjimkou nebyl přechod do disco beatů nebo krátký výlet do ska. Koncert díky tomu nepřestával bavit a Marcusova slova o tom, jak se snaží vystavět flow každého setu tak, aby dával smysl, byly náhle podpořeny reálnými důkazy. Moc se nemluvilo, písnička "All Night" ohlásila přídavek a sto minut uteklo jako nic.

V "Mambo Rap" si Lee Anduze zacitovala úryvky z Timberlakeova "SexyBack" i "Sweet Dreams (Are Made Of This)" od Eurythmics a tým techniků, v němž byla početná část Čechů, mohla pomalu sklízet fidlátka a vyrazit zas o kus dál. Jedinou výtku tak lze mít k publiku na ochozech, které se až na pár výjimek k tanci moc nemělo. Ale že zrovna tohle bude nakonec jediné mínus, jsme nečekali asi nikdo, že?