Za více než dvacet let hraní a šest desek na kontě se nizozemští Grendel zařadili k důležitým kapelám tvrdého trancu známého pod názvem aggrotech. A to přesto, že oproti ostatním formacím na scéně platili za větší písničkáře. Pro neznalé posluchače to ale pořád byla nekompromisní elektronická dupárna. Že už muzikantům tento model přestává stačit a chtějí se vydat jinudy, naznačili před dvěma lety na albu "Age Of The Disposable Body". Letošní novinka změnu kurzu jen podtrhuje.

Úvodní tóny klavíru se pozvolna přelijí do epického orchestrálního intra s názvem "Ascension", kde vzápětí hlavní slovo dostane dětský pěvecký sbor. "Brace The Storm" překvapí pozvolným tempem, stejně jako civilní zpěv frontmana JD Tuckera. Místo vodokérem zkresleného odsekávání tady představuje vcelku obstojný zpěv. Vyloženě taneční skladby se dají spočítat na prstech jedné ruky. Jednou z nich je "Glass Under Feet", kde zazní i osmdesátkový syntezátor. V podobné náladě se odvíjí i následná "Purpose". V případě "Fire & Light" se dá doslova mluvit o pokloně hudbě skládané někdy před čtyřiceti lety.

"Ascending The Abbys" je nejpromyšlenější album, jaké tihle Nizozemci dosud vydali. Kromě elektroniky tady nepřehlédnutelný prostor dostaly kytary a obecně postupy známé spíše z rockové hudby. Více než desku elektronické skupiny tak novinka připomíná dostaveníčko starých rockerů, které už kytary tak nějak přestaly bavit.

Mohlo by se zdát, že výsledný mix bude přínosný a osvěžující. Grendel však natočili nevýrazné album, které v současné hudební nadprodukci rychle zapadne. Přes evidentní pokus překlenout vícero žánrů se po celou dobu poslechu vkrádá otázka, kam, jak a proč vlastně desku zařadit.