Marko Hietala se během pauzírování s Nightwish konečně rozhodl dokončit svou sólovku, na které prý pracuje dobrých patnáct let. Letos se tedy konečně poštěstilo a fanoušci všestranného hudebníka mohou jásat. Album "Mustan Sydämen Rovio" je silným hudebním zážitkem.

Metalových momentů na něm ale příliš nenajdeme. Hietala se rozhodl plout po zcela nových hudebních cestách, které ho zavedly do pestrého poutavého světa severského folku.

Aby dosáhl autentičnosti, rozhodl se zpívat v rodném jazyce, což skladbám dodává patřičnou exotičnost. I přes úsměvnost pro nás velmi odlišně znějícího jazyka je poslech "Mustan sydämen rovio" strhující, a to především díky zručnému autorovu songwritingu. Basák Nightwish se tu navíc představuje jako zdatný zpěvák s příjemně zabarveným hlasem.

Úvod nahrávky obstarává folk-rocková halekačka "Kiviä", která je takovou folkovější obdobou dalších finských bardů Korpiklaani. Ještě více než svižnější písně zaujmou balady, zvláště pak poetická "Isäni ääni" s mrazivě chladnou atmosférou.

Hietala ale umí i vyloženě překvapit. Výrazná elektronika v "Tähti, hiekka ja varjo" zprvu působí ve folkovém prostoru téměř brutálně, ale postupem času ji lze brát jako zpestřující prvek.

Spolu s další baladou "Kuolleiden jumalten poika" přichází i vrchol celé desky. Kouzelná píseň v sobě snoubí rockovější kytary v refrénu a ryze folkové putování finským folklórem. Skutečně krásná záležitost.

A to se vlastně dá říct i o celém počinu, který by rozhodně neměl být přehlédnut nebo opomenut. Marko Hietala je skvělý hudebník, a nemusí ho tak krýt ani hvězdná značka Nightwish.