Na nástupce předchozí desky ".5: The Gray Chapter" si museli fanoušci tradičně počkat. Jsou ale zvyklí, neboť maskované hvězdy z Iowy si s novým materiálem dávají tradičně záležet a nepustí nic, s čím nejsou stoprocentně spokojené. Objektivně Slipknot nevydali jedinou vyloženě špatnou studiovku, byť první dvě ("Slipknot" a "Iowa") překonány nikdy nebyly a zřejmě ani nebudou, i díky dobrému načasování a tehdy zcela inovativnímu pojetí metalu. V této pozici se samozřejmě kladou na novinku velká očekávání.

Největší obavy o kvalitu nového materiálu rozptýlily už oba dopředu zveřejněné singly "Unsainted" a "Solway Firth". Obě skladby v sobě mají to nejlepší z téhle bandy: trochu toho inovátorství, trochu potřebného žánrového klišé, ale především pravé surové slipknotí jádro.

Stejně je tomu ve zbytku tracklistu. "We Are Not Your Kind" je syrová, kousavá nahrávka, plná agrese a zla. Jenže nebyli by to Slipknot, kdyby nepřidali něco navíc. Industriální aranže v sevřené "Birth Of The Cruel" ještě tolik nepřekvapí, melodické doprovodné vokály ve skvělé "Nero Forte" už ale rozhodně ano. Nečekaným momentem je experimentální, elektronikou prolezlá "Spiders", která nemá v historii kapely obdoby. Také text budí nepříjemně hororové pocity: "Pavouci přicházejí bok po boku. Dva po dvou a noc co noc." Nic pro arachnofobiky.

Na temné snění o pavoucích navazuje hororový soundtrack ve stylu Johna Carpentera "My Pain". Skvěle budovaná atmosféra do bezútěšného prostoru bez hranic výborně pasuje. Těm, co raději pohazují hlavou na klasické Slipknot, zachutná sepulturovsky neurvalá "Critical Darling" s melodickým refrénem evokujícím stylově převratnou "Vol. 3: (The Subliminal Verses)".

Corey Taylor se na novince předvádí jako skutečně vynikající zpěvák, který zvládá syrové party stejně dobře jako ty melodické. Třeba v post-metalovém koketování v "A Liar's Funeral" baví ohromným vokálním rozptylem a poslech jeho hlasových kreací je sám o sobě nebývalý zážitek. Ani osm zbylých spoluhráčů nezůstává pozadu. Služebně mladší rytmická úderka - basák Alessandro Venturella a bicman Jay Weinberg (mimochodem syn bubeníka kapely Bruce Springsteena) - perfektně zapadla, a v ničem si nezadá se svými předchůdci, třebaže navázat na originální rukopis Joeyho Jordisona nebylo vůbec lehké.

Název alba "We Are Not Your Kind" pochází z textu písně "All Out Life", která vyšla loni na podzim a překvapivě se na výsledné kolekci neobjevila. Najít ji můžeme pouze na rozšířené verzi určené pro Japonsko. Lze to považovat i za určitou revoltu proti hudebnímu průmyslu. Slipknot totiž už roky jedou podle svých vlastních pravidel. A jde jim to zatraceně dobře.