Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Dead Can Dance, Kongresové centrum, Praha, 24.6.2019

Dead Can Dance svým posluchačům v Kongresovém centru otvírali srdce

Vydáno: 25.06.2019 18:40 v sekci Naživo - Tomáš Rozkovec

Sedm let si museli fanoušci australských Dead Can Dance počkat, než mohli znovu naživo zhlédnout jejich koncert, a tak není divu, že ten pondělní byl v mžiku vyprodán. Místem bylo opět Kongresové centrum a je nutno dodat, že velmi vhodně zvoleným. Předskokanem, dá-li se to tak nazvat, byl člen DCD David Kuckhermann.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Live: Dead Can Dance

místo: Kongresové centrum, Praha
datum: 24. června 2019
setlist: Anywhere Out of the World, Mesmerism, Labour of Love, Avatar, In Power We Entrust the Love Advocated, Bylar, Xavier, The Wind That Shakes the Barley, Sanvean, Indoctrination (A Design for Living), Yulunga (Spirit Dance), The Carnival Is Over, The Host of Seraphim, Amnesia, Autumn Sun, Dance of the Bacchantes. Přídavek: Song to the Siren, Cantara. Přídavek 2: The Promised Womb, Severance.
Fotogalerie

Vystoupení stylově těžko uchopitelných Dead Can Dance se mohlo dlouho dopředu pyšnit nálepkou Sold Out, což je samozřejmě skvělé jak pro organizátory, tak pro samotné hudebníky. Dovolím si zde na začátek ovšem jednu poznámku. Lístky byly od samého počátku na jméno a na stránce facebookové události pořádající agentura upozorňovala návštěvníky, že nebudou vpuštěni se vstupenkou na jméno jiného nositele a že v případě nemoci a podobně se budou řešit jednotlivé případy individuálně. Jaké bylo překvapení, když při vstupu jméno na lístku s občankou nikdo neporovnával. Zvláštní. Na jednu stranu chápu obavu před překupníky, na druhou stranu možná právě tyto restrikce zapříčinily to, že v sále, ač vyprodaném, byla spousta volných míst, a to i v těch nejlukrativnějších sekcích.

Dead Can Dance a David Kuckhermann v Kongresovém Centru Praha 24.6.2019 (fotogalerie)
© veronika matějková / @musicserver.cz
Večer jako takový odstartoval německý perkusionista David Kuckhermann, hráč na švýcarský hang a od roku 2012 stálý člen koncertní sestavy DCD. Sál rozezněl svými handpany a lidé se mohli zaposlouchat do meditativních tónů. Jeho set byl přiměřené délky a bylo velmi poučné pozorovat a poslouchat, jaké zvuky se dají vyloudit z nástroje, který je složen ze dvou jakýchsi vyboulených pánví. V každém případě to byl velmi příjemný úvod k tomu, co následovalo s úderem jednadvacáté hodiny.

Brendan Perry a Lisa Gerrard, podpořeni dalšími šesti muzikanty, hned v úvodu naznačili, že se bude vzpomínat, a skutečně tomu tak bylo. Dvouhodinový koncert zmapoval jejich téměř čtyřicetiletou kariéru. Jako otvírák si dvojce zvolila "Anywhere out of the World". Perry s kytarou kolem krku zpíval a jeho hlas byl stejně jasný a pevný a hlavně charismatický jako na studiových nahrávkách. Od samého počátku byl zvuk čistý a zároveň dostatečně hutný. Posluchač si mohl užívat každého cinknutí či hrábnutí do strun.

Dead Can Dance a David Kuckhermann v Kongresovém Centru Praha 24.6.2019 (fotogalerie)
© veronika matějková / @musicserver.cz
Za hudebníky, kteří byli celou dobu za hlavními protagonisty spíše jako stínohra (nikoli však hudebně!), se tyčila dvě plátna. Na nich se tu a tam zobrazovaly barevné skvrny či obrazce, aby dokreslovaly až hypnotickou a spirituální atmosféru místy koketující s psychedelií ("Mesmerism"). V "Avatar" se už naplno sólově představila Lisa Gerrard. Oděna do bílo-stříbrného hávu se zároveň doprovázela na jakýsi drnkací nástroj, který zněl téměř nebesky, stejně jako její pevný hlas. Doprovodná kapela šlapala jako dobře namazaný stroj, místy zdvojené bicí dávaly vyniknout temným liniím, které tvoří tak neoddělitelnou atmosféru každého vystoupení formace.

Oba členové DCD s publikem v podstatě vůbec nekomunikovali, nebylo to ale vlastně ani potřeba. Žádná show, žádná velká světla, hovořili jen prostřednictvím hudby. Je nutno dodat, že ta není pro každého. Je to více fajnšmekrovská záležitost. Bylo to vidět i v sále, kdy se mnozí jen se zavřenýma očima oddávali místy temným melodiím, načež je z rozjímání vytrhla esence world music, v níž se mísily vlivy arabské, balkánské, či keltské hudby. A nejen té. Jestliže hudební kariéra DCD míří již ke čtyřem křížkům, v hudebním záběru je její rozsah snad ještě větší. A to vyniklo i naživo. Středověké prvky ("Xavier") se střídaly s až pohanskými nápěvy ("Bylar"), což byl mimochodem jeden z vrcholů večera. Bylo možné zaslechnout i prvky opery. To jsou prostě Dead Can Dance. Neuchopitelní, přesto čitelní, ale jiní.

Dead Can Dance a David Kuckhermann v Kongresovém Centru Praha 24.6.2019 (fotogalerie)
© veronika matějková / @musicserver.cz
Když po flétnovém úvodu písně "The Wind That Shakes the Barley" zpěvačka odzpívá celý part a cappella, běhá divákovi mráz po zádech. Občas je možné sledovat, jak Brendan Perry diriguje svůj orchestr a ladí vícehlasy, které mají místy až mnišský nádech. Tak barevné to bylo. "Yulunga (Spirit Dance)" byla společně s "Dance of the Bacchantes" dalšími vrcholy. Absolutní extatická jízda na vlně spirituálnosti vyvolávající ducha minulosti. To se nedá popsat, to se musí slyšet. Kongresové centrum tomu dalo tu správnou akustiku. Jednotlivé položky setlistu nevybízely k tanci ani k jinému způsobu vybíjení energie. Místo toho se zarývaly hluboko do duše. Člověk mohl přemýšlet o svém životě a rozjímat, hojit si tak své rány nebo naopak otvírat srdce.

Po jediné skladbě z posledního alba "Dionysus" se kapela loučí. Byla to vlastně její jediná slova k publiku. Bouřlivý potlesk a standing ovation hudebníky přivolává zpět, ti tak přidávají coververzi "Song to the Siren" od Tima Buckleyho, kterou už nahrál i Robert Plant. Oproti jeho verzi se tato více blíží originálu. Ač působí lehce uspěchaně, má své kouzlo. Ani po prvním přídavku končícím kompozicí "Cantara" ze skvělého alba "A passage in Time" nechce publikum pustit skupinu z pódia, a tak se znovu přidává. Naposledy.

Dvě hodiny uplynuly jako voda a už je jasné, že vystoupení se dá jen stěží něco vytknout. Snad jen potenciál promítacích ploch mohl být využit lépe, ale to je už jen skutečná drobnost. Tento večer byl plný hudby, hlubokého vnitřního prožitku a otvírání srdcí. Vnímavému posluchači se všeho dostalo měrou vrchovatou.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Ach jo... (Tomáš, 25.06.2019 19:16) Reagovat

    Ach jo, když už někdo píše recenzi na koncert, není od věci o interpretovi vědět o něco více, než její potencionální čtenáři. Jinak pak i povedený text působí místy amatérsky.
    Tedy konkrétně zde:
    - "jakýsi drnkací nástroj" je činský cimbál jang-čin a Lisa Gerrard na něj hraje již leta, stačí se podívat na její wiki stránku
    - "skvělé album A passage in time" je výběrovka, Skladba Cantara je původně z Within the Realm of a Dying Sun...
    Ale jinak souhlas, byl to fantastický zážitek.

    • Re: Ach jo... (Martin, 25.06.2019 22:07) Reagovat

      "Jakýsi drnkací nástroj" také pobavil :) Nikdo holt není dokonalý, to bych autorovi nezazlíval...
      Spíš bych šetřil výroky "Absolutní extatická jízda na vlně spirituálnosti vyvolávající ducha minulosti." T tomuhle nemůže rozumět ani sám autor :) A Brendan "dirigoval" jen když potřebovali řešit nástupy u vícehlasů a capella, jinak kapela šlapala jako dobře promazaný hodinový stroj...
      Jo, byl to moc fajn koncert. Jelikož jsem byl i minule, tak jsem si spíš všímal rozdílů a bavil se třeba i doprovodnými multiinstrumentalisty, kteří byli taky super. A Brendan zpíval jako z partesu. Klobouk dolů. Na rozdíl od minule, kdy vypadal půlku koncertu lehce otráveně. A jeho téměř rockové kytarové sólo na koncertě DCD, taky dobrý :) Škoda, že má (a nejen má) oblíbená Sanvean nějak úplně nevyzněla. Chyběla tomu ta majestátnost a gradace (hlas i klávesy) nějak. Zato "The Wind That Shakes the Barley" to byla velká krása...

      • Re: Ach jo... (Eva, 26.06.2019 21:05) Reagovat

        Úplný souhlas se vším. Ohledně doprovodné kapely.. bystré oko si mohlo všimnout Brendanova bratra Robbieho. Sourozenectví nejde zapřít, jsou si tak podobní. Ovšem Robbie byl tak živelný oproti niternějšímu Brendanovi.
        Nejfsantastičtější (ani nevím proč) pro mě byly chvíle, když ti dva bratři stáli čelem naproti sobě na obou stranách Lisy a trojhlasně spolu zpívali. Úžasné zkrátka.

  • DCD poslouchám od ranného mladí a byl jsem na n... (Good Robert, 26.06.2019 05:29) Reagovat

    DCD poslouchám od ranného mladí a byl jsem na nich uz podruhé a nutno dodat, že tak skvělou hudbu, lze těžko jinde objevit.Sila DCD je v meditaci a odpojení od všeho co člověka v životě ruší.Koncert byl velmi skvělý a atmosféra v sále neuvěřitelná..Byla to ve všem plnohodnotná výživa pro uši i duši.. Diky za nadherný zážitek)))

  • Koncert byl nadčasovy, mimoprostorovy zážitek. ... (Tomas Blue , 26.06.2019 08:35) Reagovat

    Koncert byl nadčasovy, mimoprostorovy zážitek. Jsem šťastný, ze jsem byl, viděl, slyšel, vnímal:-)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Kochlea - Flegma 10/10
Recenze: Kochlea na desce "Flegma" plní zvukovody i nu-jazzovými náladami Ona zprofanovaná předpona nu- může schovávat ledacos: od dnes již prakticky vyčerpaných metalových crossoverů s rapem přes žánrové hybridy svědčící spíše o neschopnosti rozhodnout se, co vlastně muzikanti hraji, až k albům,... čtěte zde
Vydáno: 21.09.2019 09:00 v sekci Recenze
0
Taylor Swift - Lover 7/10
Recenze: Taylor Swift si na albu "Lover" připomněla všechny své dřívější podoby Pozici Taylor Swift coby královny mainstreamu poslední roky narušuje jistá holčina s dlouhým culíkem. Avšak zatímco Ariana Grande někdy až příliš tlačí na pilu ve snaze být originální, Taylor si své už dávno odbyla a začala... čtěte zde
Vydáno: 19.09.2019 13:30 v sekci Recenze
34
Michael Bublé, O2 arena, Praha, 17.9.2019
Naživo: Michael Bublé v Praze kradl mobily a srdce Více než pět let po své české premiéře se do pražské O2 areny vrátil se šarmem a šibalstvím sobě vlastním Kanaďan Michael Bublé. Hlavním tématem byla láska a vše kolem ní, a tak není divu, že si během skvělé show kromě... čtěte zde
Vydáno: 18.09.2019 20:31 v sekci Naživo
7
Pohled do českých hitparád - 36. týden 2019
Jonas Brothers poprvé vládnou českým rádiím, nejžádanější album má Post Malone Albový žebříček působí v polovině září mnohem živěji než ten rádiový, zejména co se novinek týče. V éteru sice čerstvě z jedničky vyhrávají Jonas Brothers se "Sucker", jinak je v něm ale mrtvo. Zato nových desek vyšlo... čtěte zde
Vydáno: 18.09.2019 15:20 v sekci Novinky | České hitparády
0
Nové desky 38/2019 - od The Lumineers přes The Goo Goo Dolls po Charli XCX
Nové desky 38/2019 - od The Lumineers přes The Goo Goo Dolls po Charli XCX S hudebními novinkami se doslova roztrhl pytel, a tak se můžete těšit na novinky od Goo Goo Dolls, The Lumineers, Emeli Sandé, Charli XCX, českých PSH, Devendry Banhart a Belle & Sebastian. Objevovat s námi můžete Angličany Sama Fendera,... čtěte zde
Vydáno: 18.09.2019 07:15 v sekci Novinky | Nové desky
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Dead Can Dance a David Kuckhermann v obrazech (25.06.2019 18:16)
- Vyprodaný koncert Dead Can Dance otevře vynikající perkusista David Kuckhermann (08.03.2019 14:33)
- Nové desky 44/2018 - od Prodigy přes Barbru Streisand po Wohnout (07.11.2018 09:04)
- Legendární Dead Can Dance zamíří po sedmi letech v červnu do Prahy (07.09.2018 08:18)
- Naživo: Robert Plant & The Sensational Shape Shifters si do sbírky trofejí přidali i Pardubice (01.08.2018 23:07)
- Fotogalerie: Někdejší hlas Led Zeppelin svým výkonem v pardubické Tipsport areně nadchl (01.08.2018 09:46)
- Nové desky 6-7/2018 - od Franz Ferdinand přes Padesát odstínů svobody po Roberta Planta (19.02.2018 06:59)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (20-11) (08.02.2018 18:30)
- Robert Plant a Sensational Space Shifters vystoupí v červenci v Pardubicích (17.01.2018 15:56)
- Robert Plant vydá v únoru nový koncertní záznam (10.01.2018 16:48)

ALBUM TÝDNE 37/2019

Lana Del Rey
Norman Fucking Rockwell

Není snadné s Lanou Del Rey držet krok, chápat její vize a dostat se pod její ledově neproniknutelnou krustu alternativní popové princezny. I na novém albu "Norman Fucking Rockwell" zpívá o svobodě, lásce a naději. Tentokrát komorně a hloubavě.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 23.09.
Carnival Youth (LV) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 24.09.
Monarchy (AUS) (Café V lese, Praha)
Út 24.09.
We Were Promised Jetpacks (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
So 28.09.
Alyona Alyona (UA) (Café V lese, Praha)
St 02.10.
Airbourne (AUS) (Roxy, Praha)
Čt 03.10.
New Order (UK) (Forum Karlín, Praha)
Čt 03.10.
Stereo Total (DE) (Café V lese, Praha)
Po 07.10.
Little Big (RU) (Sono Centrum, Brno)
Po 07.10.
Blackbear (USA) (Roxy, Praha)
Út 08.10.
Pixies (USA) + Blood Red Shoes (UK) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lana Del Rey Lady Gaga Sia Kryštof Coldplay Rihanna Madonna Adele Ewa Farna Taylor Swift Beyoncé Rammstein Ed Sheeran The Cure Britney Spears AC/DC Metallica Linkin Park Lenka Filipová Kylie Minogue
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver