Byl poslední květnový den roku 1999 a do obchodů doputovalo CD "In Dust 3" dua Ecstasy Of St. Theresa. Započala tak zcela nová fáze: od předchozího alba "Free-D" stihlo utéci rovných pět let, původní sestava kapely se přepnula do módu zimního spánku a zůstal z ní jen pilíř v podobě Jana P. Muchowa. Ten hledal novou zpěvačku, zkoušel produkci, psal hudbu pro filmy nebo reklamy a už jen málokdo věřil, že značka EOST ještě někdy něco vydá. Pak však došlo na setkání s Kateřinou Winterovou a věci se daly do pohybu. Muchow celou tehdejší situaci okomentoval slovy: "Dva samouci na jedné desce." Intenzivní střet dvou tvůrčích osobností dal "In Dust 3" do vínku notnou dávku hudební inspirace, ale i studiových experimentů a nových výrazových prostředků. Což jsou charakteristiky, které jsou Mouchovi vlastní do dnešních dní.

Sama Katka Winterová na vznik této nahrávky vzpomínala v našem rozhovoru takto: "Pro mě to bylo, jako když vás někdo hodí do vody a vy to musíte rozdýchat, rozplavat. A vůbec nevíte, co je studio, jak probíhá nahrávání. Pak máte napsat texty a přemýšlíte, jak to zazpívat. Všechno bylo úplně poprvé, vy to prožijete, ale ten zážitek je neuchopitelný, prostě takový razantní šok."

Hudebně mnohé naznačovala už skladba "Fluidum" z épéčka "...fluidtrance centauri..." s ambientními vsuvkami a zvuky samplerů. Před natáčením "Free-D" totiž Extázi někdo vykradl zkušebnu, a tak si Honza a Katka mnohé nástroje vypůjčili jen za účelem samotného natáčení. Tato zkušenost se stala hnacím motorem pro následnou práci ve studiu. Na "In Dust 3" tak akustika zůstala spíše v závěsu a to hlavní se dělo prostřednictvím elektronických vychytávek. Výsledný zvuk ovlivnilo i to, co v té době hráli třeba Lamb, Massive Attack a další oblíbenci Honzy Muchowa.

Hned úvodní "Just A Fade" toto rozkročení názorně vyobrazuje - elektronický základ, zkreslené kytary a postupná gradace. Singlová "Neon" je pak rytmicky odlehčeným protipólem. Rádia ji tehdy příliš nehrála, přestože byla přímočaře až popově vystavěna včetně melodické linky hrané na flétnu. Upravená verze písničky "Winter #2" je reflexí trip-hopu, "Dumb It" (pohrávající si myšlenkami o hloupostech tehdejšího hudebního průmyslu) se dočkala několika remixů, které vyšly na CD coby příloha časopisu Tripmag.

Ačkoliv se na "In Dust 3" potkávají skladby staršího data s těmi, které vznikly až při samotném nahrávání, kolekce při sobě drží a vtahuje do mnoharozměrného vesmíru. V tomto ohledu je i její samotný název vymyšlen s důvtipem. V závěrečné části nás EOST zavedou i do temnějších zákoutí - "Noises Of Silence" nebo dominanta "Hunted By Demons", která prezentuje jakousi poctu Davidu Lynchovi a jeho seriálu "Twin Peaks", jsou nepřeslechnutelné momentky. Mezi ně je vložen hymnus "Ikarie XB1" - variace na příběh ze slavného českého sci-fi snímku s použitým monologem Zdeňka Štěpánka a vysamplovanou skicou ze symfonické básně "Vyšehrad" Bedřicha Smetany - i zde Muchow ukazuje svůj cit pro detail, díky kterému nikdy nedojde ke zbytečnému přeplácání námětů a naopak vždy zůstane zachována primární melodická struktura. "1+1=11" je pak závěr, který je nenápadný jen zdánlivě. "In Dust 3" je pestrými ideami přímo napěchována a některé ukryté vychytávky vyplavou na povrch až na několikátý poslech.

Ne zcela běžnou záležitostí byla i možnost zvolit si ze dvou přebalů desky - buď ten s fotkou EOST (preferovalo jej vydavatelství) nebo alternativní s přírodním motivem (napravo), který více rezonoval s námětem a náladou celé nahrávky. Dalším bonusem pak byla multimediální stopa, která nabídla videoklip k "Intimate Shine Mixu" kompozice "1+1=11".

Album "In Dust 3" se nesmazatelně vtisklo do české hudební scény. Bylo výzvou. Ústřední dvojice se zde učila vzájemné součinnosti a dařilo se - vše v plné míře vykrystalizovalo na následné řadovce "Slowthinking". Ecstasy Of St. Theresa se překlenula do role experimentálního projektu, spojujícího různé žánry, díky charakteristickému Katčinu vokálu navíc získala jasně rozpoznatelnou tvář. Tomuto rázu pak odpovídala i živá vystoupení. "In Dust 3" se tak stalo zdrojem inspirace pro následné generace hudebníků (s přesahem i mimo naše hranice) a ani po letech neztratilo nic ze svého nadhledu a rozmanitosti.