A žádná selanka to rozhodně není. Pod názvem Ceremony of Silence se skrývá dvojice Vilozof a Svjatogor. Ani jeden není žádným nováčkem, naopak, jedná se o ostřílené muzikanty. Oba se již dříve potkali v kapelách Nevaloth a Porenut, přičemž obě formace se pohybovaly v nočním hájemství (atmosférického) black metalu.

Album "Oútis", které bylo nahráno už v roce 2017, dva roky po oficiálním vzniku Ceremony of Silence, jde cestou jiného metalového subžánru, death metalu, jeho hrubé, neotesané varianty. Black však zůstává - zejména v disharmonické výstavbě skladeb či zvonivě nazvučeném činelu - nepřeslechnutelný.

Sedmička skladeb rozprostřená na ploše nějakých pětatřiceti minut si už od prvních sekund nebere servítky. Žádná zdlouhavá intra, žádné zbytečné zdržování. Pánové jdou zhurta na věc, sázejí jeden drtivý, disharmonický riff za druhým, povětšinou v rychlejších tempech.

Jediným prostorem k výdechu je střed desky, skladba "Upon The Shores of Death", stahující posluchače do beznadějných ambientních ploch. Jinak "Oútis" řeže, ničí a likviduje: hutnou atmosférou, kompoziční rafinovaností i bleskurychlými technickými finesami. Intezivně, nekompromisně a, pravda, místy lehce nepřehledně.

Skladby se totiž po čase začnou přece jen trochu slévat, orientaci nepřispívá ani vokál, který je tak hluboký a v celkovém mixu až příliš utopený, že to vede k jeho celkové nesrozumitelnosti. Mění se tak ve svébytný hudební nástroj, pouhý prvek celkového soundu, který tušíme, ale v podstatě nejsme schopni jej přesněji identifikovat. A texty se kapela rozhodla do jinak pěkně vyvedeného digipacku, jež zdobí dřevořezba z dláta bubeníka Svjatogora, nepřidat.

Pustit si debut Ceremony of Silence je velmi intezivní zážitek, promyšlený, působivý. Posluchače od první kombinace bleskurychlých riffů a přímočaré rytmiky pohltí a až do konce nepustí. Ale on ani takový masomlejnek nenechává příliš možností úniku...