Ema Brabcová a Filip Míšek si před více než deseti lety dali pauzu od své kapely Khoiba a ukončili ji před dvěma lety. Kromě pár nových singlů jsme je sem tam mohli vidět vystupovat na pódiu. Například loni předskakovali americké indierockové formaci Grizzly Bear v pražském klubu Roxy, kde se předvedli ve skvělé formě.

Třetí studiová nahrávka s eponymním názvem nakonec vyšla teď v březnu a v recenzi si vysloužila krásnou osmičku. Dvojice záhy poté odstartovala turné a v polovině dubna desku pokřtila ve smíchovském klubu MeetFactory. Na většině vystoupení ji doprovodil Jan Boroš se svým projektem Čáry života, za který získal cenu Apollo.

Ten mile překvapil a naživo se poslouchal mnohem lépe než na studiové nahrávce. Působilo to energičtěji a procítěněji. Borošův projev sice nemusí sedět každému, nedá se mu však upřít jistá svéráznost a netradiční forma zpěvu. Během celého setu publikum bavil, ač to pokaždé nemusel být jeho záměr. Pomalé a smutné písničky o lásce prokládané vtipnými průpovídkami byly prostě fajn.

Khoiba naopak zůstala ve své introvertní poloze a již od samého začátku svého koncertu sázela na zasněnou atmosféru plnou sugestivních melodií. Melancholie se v průběhu večera stupňovala, svůj podíl na tom mělo i příjemné osvětlení. Emin podmanivý zpěv se sice občas v jemných tónech hudby ztrácel, ale vůbec to nebylo ke škodě. Khoibě se prostě nedá nic vytknout. Skladby plynuly klidným tempem, hudba byla velmi povznášející a lákala k přemýšlení.

V polovině vystoupení si Ema Brabcová a Filip Míšek pozvali na pódium Dušana Vozáryho, aby jim nový počin pokřtil. Křest nejprve doprovázela humorná chvilka - kapela totiž zjistila, že desku na pódiu nemá. Nakonec všechno dobře dopadlo. Někdo jim donesl vinyl, který Dušan pokřtil vodou.

Čáry života byly naživo zábavnější, což byl hlavně úděl Jana Boroše, který se mezi skladbami vždy rozpovídal. Khoiba návštěvníkům naopak přichystala intimní a velmi intenzivní zážitek. Prostě příjemně strávený večer.