Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Billie Eilish - When We All Fall Asleep, Where Do We Go?

Billie Eilish na svém debutu "When We All Fall Asleep, Where Do We Go?" odhaluje temnou stránku dospívání

Vydáno: 01.04.2019 00:00 v sekci Recenze - Simona Knotková

"Když všichni usneme, kam jdeme?" ptá se sedmnáctiletá americká senzace Billie Eilish na své první desce "When We All Fall Asleep, Where Do We Go?". Jako odpověď nabízí pokroucený svět plný nočních můr, snů o lásce i úzkostlivého bdění. A prokazuje, že nálepku ultratalentovaného teenagera si nevysloužila náhodou.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

Billie Eilish - When We All Fall Asleep, Where Do We Go?

Vydáno: 29.3.2019
Celkový čas: 42:48

Skladby: !!!!!!!, Bad Guy, Xanny, You Should See Me In A Crown, All The Good Girls Go To Hell, Wish You Were Gay, When The Party's Over, 8, My Strange Addiction, Bury A Friend, Ilomilo, Listen Before I Go, I Love You, Goodbye

Vydavatel: Darkroom

"Pokud tady budou interpreti jako Billie Eilish, rock 'n' roll nezemře," prohlásil Dave Grohl během konference Pollstar Live. Během diskuze s výkonným ředitelem Live Nation Michaelem Rapinem se zpěvačku z Los Angeles dokonce nebál přirovnat k Nirvaně. Kdo jiný než bývalý bubeník ikonické formace by si to ostatně mohl dovolit? I přesto proti sobě svým výrokem poštval množství posluchačů nejenom grungeové legendy. Grohlova slova byla přitom lehce vytržena z kontextu. Každý, kdo má uši, asi slyší, že stylově je Billie Eilish na hony vzdálená rockové scéně. Muzikant se snažil vyjádřit prosté - také Eilish dokáže strhnout masy a k mladé generaci promlouvá podobným způsobem, jakým to v roce 1991 svedla právě Nirvana. A stejně jako v případě skupiny Kurta Cobaina to není ani tak hudba samotná, co k ní přiválo miliony příznivců.

Nirvana přišla v době, kdy byli mladí lidé zase jednou moc znechucení světem, ve kterém žili, a potřebovali mluvčí, kteří by to za ně vyjádřili. Eilish oproti tomu přichází na výsluní v čase, kdy jsou lidé už přesycení dokonalostí a odtažitostí současného mainstreamového popu. Na jedné straně tu máte zpěvačky typu Ariany Grande nebo Taylor Swift, hvězdičky, které si úzkostlivě hlídají každý krok své kariéry, ve studiu se neobejdou bez armády producentů a na sociálních sítích prezentují surreálný svět, se kterým se obyčejný člověk nemůže nikdy ztotožnit. Stejně jako se songy o nakupování diamantových prstýnků nebo randění se známými muži. Posluchači si je sice stáhnou do svých knihoven a zaplatí za ně nějaký peníz, ale nedochází zde k bližšímu vztahu mezi fanouškem a interpretem. Netřeba poté ani zmiňovat, jak oblíbené je na této straně barikády prodávat své tělo namísto kvalitních výtvorů ze studia.

A pak tu máte Billie Eilish. Holku odvedle v občas příšerně zkombinovaném oversized oblečení, která v rozhovorech mluví tak, jak jí to zrovna padne na jazyk, sugestivně se se svými followery dělí o trapné historky ze svého života (tu z lékařské ordinace jste slyšeli?), namísto krmení pohádkou o sebelásce klidně přizná, že se nesnáší, a místo lascivního selfie projetého deseti filtry se na Instagramu pochlubí některým ze svých pokažených ksichtů. Bez korektoru. A (nejenom) mladí šílí, protože je na scéně konečně někdo jako oni.

To je i klíč k pochopení, proč se Eilish tak daří, přestože nepřichází s ničím novým; divnopop dělalo už množství hudebnic před ní. Velký kus práce zkrátka odvádějí její svérázná osobnost a charisma, a nejspíš bychom se příliš nepletli, kdybychom řekli, že ty stejné písně by s jiným interpretem už neměly takový dopad, zejména co se týče základny příznivců rekrutovaných z řad náctiletých. Eilish zrovna nejede podle šablon, kterým tato věková skupina holduje nejvíc - tedy nekomplikovaným popovým a hip-hopovým songům hutně protáčeným v rádiích. Možná kromě "Bellyache" byste v jejím repertoáru před prvním studiovým albem marně hledali vyloženou hitovku. Témata o smrti nebo depresi jsou také protikladem ke klasické dějové lince "dnes večer to tu pořádně rozjedeme". Přesto ji teenageři zbožňují.

Se žádnou zápletkou nepřichází ani dlouze očekávaný debut "When We All Fall Asleep, Where Do We Go?". Eilish plynule pokračuje po trajektoriích, které společně s producentem a bratrem v jedné osobě Finneasem O'Connellem načrtla na četných singlech a EP počinech v minulosti. Pod pláštěm dlouhohrající nahrávky se ukrývá dobře známá dávka temných balad, elektronických experimentů i překvapivě příjemných popových melodiích. Skladby jsou tak trochu jako skládačka, smršť zvuků a zdánlivě nesourodých beatů, která by v rukou jiných už mohla balancovat na hraně kýče. Sourozenecká dvojice je ale zvládá ukočírovat a servíruje propracovaný alternativní pop.

Jeho těžištěm jsou zmiňované balady, které dávají nejvíce vyniknout zpěvaččině křehkému a procítěnému projevu. Paradoxně právě v tomto odvětví se také skrývá nejslabší článek tracklistu - "Xanny". I když se má podle dřívějších prohlášení jednat o její asi nejoblíbenější věc z alba, jazzem políbený song funguje přesně jako většina zástupců lounge music - nevadí vám, když hraje někde v pozadí restaurace, ale sami od sebe byste si ho nejspíš nepustili. Mnohem lépe je na tom "When The Party's Over", druhý vypuštěný singl, popisující pocit prázdnoty, když párty skončí. Pomalá sada celou desku i zakončuje - "Listen Before I Go", nekompromisně odkazující na téma sebevraždy, emocemi napěchovaná "I Love You" a "Goodbye", která vybranými úryvky chytře rekapituluje všechny písně. A jak už můžete odtušit, dohromady dávají celkem zdrcující vzkaz.

Truchlivé temnotě zdárně sekunduje temnota násilná v podobě "You Should See Me In A Crown" a "Bury A Friend". První zmiňovaný track je řezavou proklamací vlastní síly a Billie se v něm neoficiálně korunuje princeznou potemnělého kraje. "Bury A Friend" si vypomáhá jen minimalistickým podkladem ošlehaným špinavým industriálním ovzduším. "I wanna end me," prozrazuje Billie nebohému posluchači. Jen tak, jakoby mezi řečí. Se stejnou nenuceností, jakou se vás prodavačka u kasy ptá: "Billa kartu máte?"... Dobře, to asi nebyl nejrozumněji zvolený příměr. Ale zpátky k ponurostem. Vládne jim o něco méně nápadnější "Ilomilo", opakující se noční můra, ze které se nemůžete probudit. Protože to není sen, ale váš život. A váš kamarád opravdu zemřel. (Odkaz na spřáteleného XXXTentacion, který byl ve dvaceti zastřelen?) Zvonečky v pozadí možná evokují ukolébavku, ale z podhoubí songu prostupuje zkáza.

Eilish se v tématech beznaděje a deprese máchá se sebedestruktivním potěšením. Právě fascinace odvrácenou stranou lidské mysli je hlavním trnem v očích některých kritiků. Občas to totiž může působit dojmem, že mít se permanentně blbě je vlastně cool, což zrovna není ten nejlepší vzor pro dospívající. Pravda je ovšem taková, že i náctiletí mají deprese. A co jim víc pomůže? Poslech kupříkladu již zmiňované Ariany a její "Thank U, Next", vyzdvihující sebelásku a vděk i za ty horší věci života, nebo přiznání, že ani jejich idol není 24/7 sluníčkový a hlavou se mu honí černé myšlenky? Motivační citáty ještě nikoho nespasily, vědomí, že v tom nejste sami, funguje už o něco lépe. Muzikantce budiž také dáno k dobru, že na rozdíl od dalších, zejména hip-hopových kolegů nepropaguje drogy a ve "Xanny" se upřímně diví trendu jejich zneužívání. "Nepotřebuju je brát, abych se cítila líp," je skoro revoluční prohlášení na poli pop music.

Není koneckonců nutné Billie Eilish rovnou házet do jedné škatulky, vždyť její prvotina má i mnoho barevných momentů. Tyčí se nad nimi hyperaktivní "Bad Guy", v němž zpěvačka odhaluje svou dosud neslyšenou provokativní polohu. "All The Good Girls Go To Hell" využívá biblického motivu o nebi a peklu. Billie se v něm převtěluje v Boha a všem hodným holkám to plánuje pořádně zatopit ("My turn to ignore ya / Don't say I didn't warn ya"). "My Strange Addiction" si hravým způsobem interpretuje taneční scénu z amerického "Kanclu". Hravost "Wish You Were Gay" je oproti tomu méně zjevná a je dost těžké se rozhodnout, zda přání "kéž bys byl gay" na adresu lhostejného chlapce je lehce legrační, nebo jenom hodně smutné.

Doufejme, že nadcházející léta budou vypadat podle první možnosti a Eilish si je hlavně užije. Podle některých rozhovorů to totiž vypadá, že si s náhle nabytou slávou neví moc rady a všudypřítomná pozornost ji spíše ničí. Podpořit ji můžete 20. srpna ve Foru Karlín. Tedy vlastně už nemůžete, pokud jste si nestihli zavčas opatřit lístek - jen několik minut po spuštění předprodeje hlásili pořadatelé vyprodáno. Duh.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Ta část s Taylor mě trochu překvapila. Podíve... (Tom, 01.04.2019 07:18) Reagovat

    Ta část s Taylor mě trochu překvapila. Podívejte se na její "armádu" producentů...a prodávání svýho těla k ní taky moc nesedí, měl jste si vybrat jiný příklad. To, že s jejíma písničkama nejde souznít...taky kravina. Jinak docela fajn recenze.

    • Re: Ta část s Taylor mě trochu překvapila. Podíve... (knotková, 01.04.2019 09:58) Reagovat

      ano, tak zrovna Taylor je v tomhle světlá výjimka. Bylo to spíš myšleno obecně, jako takové prvky, které spojují tuhle část popové scény, a Taylor byla uvedena jako jeden její zástupce. Taky jsem přemýšlela, jestli jako příklad zrovna napsat ji, ale zase mě nenapadá nikdo jiný, kdo si tak úzkostlivě hlídá svůj mediální obraz.

    • Re: Ta část s Taylor mě trochu překvapila. Podíve... (KlaudieS, 06.04.2019 18:51) Reagovat

      Já myslím, že Swift jako kontrast k Billie působí dokonale, Swift je přeafektovaná až hrůza, syndrom "Jsem bohyně", který bohužel napadne většinu popových megahvězd je zjevný. Kdysi jsem ji poslouchala, ale po příšernosti jménem Look what you made me do ji už nemůžu vidět ani namalovanou. Billie působí jako někdo, koho potkávám v baráku.

      • Re: Ta část s Taylor mě trochu překvapila. Podíve... (Anonym, 07.04.2019 14:19) Reagovat

        KlaudieS... u vás jsem to opravdu čekal, že se ozvete..psát hejty vám totiž na Taylor opravdu jdou :D Tak vám přeju štěstí, ať tu Billie v baráku potkáte..


  • Pani redaktorka, nehnevajte sa, ale keď už fakt ... (Anonym, 02.04.2019 11:49) Reagovat

    Pani redaktorka, nehnevajte sa, ale keď už fakt ideme porovnávať Billie s Arianou, čo sú úplne opačné protipóly aj hudobne aj výzorovo, tak ja osobne si teda radšej pustím get well soon od Ariany ako bury a friend od Billie. Už len keď si to porovnáme textovo: Ariana: babe, you gotta take care of your body
    Billie: i wanna end me
    Tak neviem, ale ja keby som mal depresie, ktoré našťastie nemám, určite by mi viac pomohla pozitívne znejúca a život-oslavujúca get well soon ako bury a friend, pri ktorej mám pocit, že ma pri najbližšej prechádzke zrazí auto. Ale tak každému asi pomáha niečo iné, no.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Jamiroquai, O2 arena, Praha, 25.5.2019
Naživo: Jamiroquai si napravili reputaci z Colours Of Ostrava: roztančili O2 arenu Jamiroquai před dvěma lety vydali "Automaton", jedno ze svých nejlepších alb. Skladby z něj nám poprvé představili na ostravském festivalu Colours Of Ostrava, avšak za nepříznivého deště a se zkráceným setlistem. V sobotu tak desku... čtěte zde
Vydáno: 26.05.2019 12:23 v sekci Naživo
0
Tereza Balonová - Zhasni den 7/10
Recenze: Tereza Balonová je v osmnácti letech hotovou zpěvačkou a hudebnicí. Dokládá to EP "Zhasni den" Přesvědčivá interpretka, osobitá autorka i všestranná hudebnice, která hraje na několik nástrojů a na koncertech si vystačí sama s kytarou a looperem. Tím vším je Tereza Balonová, která v osmnácti letech patří k největším... čtěte zde
Vydáno: 25.05.2019 12:00 v sekci Recenze
1
Saint Agnes, Café V lese, 23.5.2019
Naživo: Saint Agnes v Café V lese bavili hlavně energií Londýnský kvartet Saint Agnes funguje od roku 2014 a letos mu konečně vyšel debut "Welcome To Silvertown". Čerstvá nahrávka v sobě snoubí prvky blues, rocku i hard rocku v temném syrovém obalu. Představit se ji muzikanti rozhodli také... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2019 13:57 v sekci Naživo
0
Zofie Dares - Chci se stále dívat na svět dětskýma očima
Rozhovory: Zofie Dares - Chci se stále dívat na svět dětskýma očima Zofie Dares je sólový projekt charismatické zpěvačky Mydy Rabycad Žofie Dařbujánové. Svoji debutovou desku "High On Being" charakterizuje slovy: "Je to deska puberťačky, která káže lidem, jak mají žít, a přitom ještě sama tak... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Pohled do českých hitparád - 20. týden 2019
Robin Schulz je novým králem českých rádií, Billie Eilish vyhrála hru o albový trůn Robin Schulz se s písní "Speechless" těší ze svého prvního triumfu v českých rádiích. Albová hitparáda našla svou stálici v asi nejpopulárnější teenagerce současnosti Billie Eilish. Její ceněný debut "When We All Fall Asleep,... čtěte zde
Vydáno: 23.05.2019 07:30 v sekci Novinky | České hitparády
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Robin Schulz je novým králem českých rádií, Billie Eilish vyhrála hru o albový trůn (23.05.2019 07:30)
- Dermot Kennedy si podrobil česká rádia, albový žebříček je v područí hip hopu (15.05.2019 16:00)
- Hip hop si podmanil českou albovou hitparádu, pořadí vedou Hasan a Smack (09.05.2019 15:53)
- Taylor Swift s novinkou "ME!" opět přepsala hudební dějiny (03.05.2019 08:37)
- Billie Eilish straší na čele albového žebříčku už počtvrté, v rádiích dál vede Alec Benjamin (02.05.2019 15:05)
- Makrorecenze: Makrorecenze "When We All Fall Asleep, Where Do We Go?" Billie Eilish (02.05.2019 08:00)
- "Blink182", "Foofighters" a "Metallica" patří mezi nejméně bezpečná hesla k internetovým účtům (28.04.2019 11:48)
- Video: Taylor Swift v novince "ME!" pomáhají jednorožci, obláčky i koťátka (27.04.2019 09:36)
- Billie Eilish dovršuje v albové hitparádě hattrick, v rádiích se na trůn vrací Alec Benjamin (25.04.2019 13:34)
- "Pro mě je to peklo." Ariana Grande zažívá na turné krušné chvíle (22.04.2019 16:52)

ALBUM TÝDNE 20/2019

Rammstein
Rammstein

Po deseti letech čekání se němečtí stylotvorní metalisté Rammstein vracejí s novou deskou. Kontroverzně originální kapela má za sebou vzácně vyrovnanou diskografii, která, s odstupem času, vlastně nikdy příliš neklesla pod vysoko nastavenou laťku. Jak je na tom eponymní novinka?

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 30.05.
Gothboiclique (USA) (Underdogs', Praha)
Pá 31.05.
United Islands (Karlín, Praha)
Út 04.06.
Tool (USA) (O2 Arena, Praha)
St 05.06.
Maroon 5 (USA) + Sigrid (NO) (O2 Arena, Praha)
St 05.06.
Bryan Ferry (UK) (Forum Karlín, Praha)
St 05.06.
Atreyu (USA) (Fléda, Brno)
Čt 06.06.
The Smashing Pumpkins (USA) (Forum Karlín, Praha)
Pá 07.06.
Tom Rosenthal (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Po 10.06.
Eric Nam (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 11.06.
Slipknot (USA) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rammstein Lady Gaga Madonna Coldplay The Cure Ewa Farna Adele Rihanna Beyoncé Kryštof Sia Linkin Park Marek Ztracený Leoš Mareš AC/DC Karel Gott Kylie Minogue Imagine Dragons Tereza Kerndlová Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver