Veteráni Meat Puppets se v našich končinách proslavili svou (ne)účastí na zrušeném koncertu Nirvany v roce 1994, na kterém měli plnit roli předskokanů. Tehdy, ale ani nikdy později se u nás neukázali, ačkoliv s přestávkami fungují dodnes. Nyní mají venku patnáctou desku "Dusty Notes", navíc nahranou v původní sestavě.
8/10
Meat Puppets - Dusty Notes
Vydáno: 29.3.2019
Celkový čas: 39:58
Skladby: Warranty, Nine Pins, On, Unfrozen Memory, Dusty Notes, The Great Awakening, Sea of Heartbreak, Nightcap, Vampyr's Winged Fantasy, Outflow
Vydavatel: Megaforce Records
Podobně jako
Nirvana se
Meat Puppets k nám již nevrátili. Oproti Cobainově partě, která zanedlouho po zrušeném koncertu svou činnost ze známých důvodů ukončila, ale oxfordští bardi fungují s přestávkami dodnes. "Dusty Notes" je však po dlouhých letech první deska natočená ve zcela původní sestavě, tedy ve složení Cris a Curt Kirkwoodovi a Derrick Bostrom. Právě bubeník se k bratrům minulý rok po dvanácti letech vrátil. Impulsem ke comebacku pak pro trojici bylo uvedení do Arizonské síně slávy.
Asi nejvýraznější moment kariéry si kapela odbyla na Grammy ověnčeném unplugged koncertu kultovní Nirvany pro MTV, kde oba ústřední bratři společně s ikonickou formací vystupovali a kde společně dokonce odehráli několik svých skladeb. Meat Puppets vždy patřili ke Cobainovým oblíbencům a mohl za to především syrový americký zvuk s příměsí americany, punku i country, což byl vlastně recept k základům grunge.
V mnoha ohledech se k původnímu zvuku hlásí i dnes. Z "Dusty Notes" totiž kouká
Amerika ve všech ohledech, počínaje silným příklonem ke country a folku a konče pouštní psychedelií. Vše umocňuje téměř apatický vokál Curta Kirkwooda, který dává prostor pro překvapivě barvité aranže banja či kláves. Curt tu působí jako starý vypravěč z minulých časů, který mezi svými příběhy vybrnkává jednoduché, ale v jádru sugestivní melodie.
Něco se však u Meat Puppets přece jen změnilo. Proces stárnutí je neúprosný, a pánové citelně zvolnili. Punkové dozvuky jsou na desce velmi střídmé a ostřejší moment přináší pouze skladba "Vampyr's Winged Fantasy". Daleko více jim to ovšem sluší v té osobité změti amerických žánrů, třeba v téměř
kolotočářsky úmorné "Warranty" nebo v nakažlivě pozitivní "Nine Pins". Půvabná je také balada "Unfrozen Memory", která má až hypnoticky konejšivý účinek.
Hudba téhle oxfordské trojice není stavěná pro současnou uspěchanou dobu a ani album "Dusty Notes" není přehlídkou velkých gest, melodií a silných hitových refrénů. Své kouzlo třímá v minimalistickém, ale o to sugestivnějším rukopise autorů i v kouzelně staromódním hudebním základu. Zanedlouho oslaví čtyři dekády od svého založení a stále plují proti hlavnímu proudu a masám. Kurt by z nich měl radost.