Nejprve svou půlhodinku dostala Lenny. Ta se oproti komornímu vystoupení v Lucerna Music Baru před Kimbrou v minulém týdnu vrátila posilněná o bicí a hlavně o kytaristu Marcela Procházku známého z No Distance Paradise, který se mezitím stihl vrátit z fotbalového zápasu v Británii, a vystoupení tak dostalo zcela jinou energii. Odehrát tradiční show plnou konfet asi nebylo úplně možné, když sama hlavní hvězda si na podobné propriety nepotrpí, i tak byl ale set, v němž zazněly například skladby "Lover", "Fun", "My Bones", "Home" nebo nejslavnější "Hell.o", povedený. Jen je škoda, že publikum bylo vůči Lence docela chladné. Dá se to však pochopit, mezi její tvorbou a tím, co dělali Linkin Park, je průnik opravdu minimální.

Že všichni čekají především na Mikea Shinodu, se ukázalo záhy. Zpoždění o osm minut, kvůli němuž nezaznělo například "Petrified" od Fort Minor, které jinak v setlistu místo má, bylo brzy zapomenuto a start vystoupení, v jehož úvodu téměř absentovaly hudební nástroje, se do hlavy vpil během útržku "I.O.U.", relativně přehlížené položky z nové sólovky "Post Traumatic", kterou fanoušci znali a bez problému ji odrapovali spolu s Mikem. Už jen tento okamžik ukázal, že Forum Karlín obsadili ti nejvěrnější z nejvěrnějších, pro něž je pobyt ve facebookové skupině české komunity fanoušků Linkin Park, kde se domlouvaly řady obrázků, které měly desítky lidí v předem domluvené momenty držet nad hlavou, nebo členství v LP Underground naprostou samozřejmostí.

Koncert, na nějž se přišlo podívat i kompletní osazenstvo finských The Rasmus, kteří na stejném místě vystoupí o dva dny později, byl na pódiu pojat relativně jednoduše. Kromě frontmana, jenž se jako správný multiinstrumenstalista kromě zpěvu a rapu věnoval obsluze kláves, padů se samply a občasné hře na kytaru, stáli na pódiu ještě klávesista a bubeník, kterému Shinoda nasadil kšiltovku s vrtulkou, která předtím přistála na scéně stejně jako plyšák a další drobné dárky.

Asi se shodneme, že spíše nevýrazná "When They Come For Me" nebo povedená, avšak přehlížená balada "Roads Untraveled" nepatří mezi skladby, na něž byste si při vyslovení jména Linkin Park vzpomněli jako první. Totéž platí například pro dětem věnovanou "Sorry For Now" nebo "Nobody Can Save Me" ze zatím poslední společné nahrávky "One More Light". I zde ale fanoušci prokázali své znalosti a bez problému se postarali o backvokály.

Ti, kteří měli to štěstí vidět kapelu v plné síle před pár lety na Aerodromu, ale i jiných evropských festivalech, si určitě vzpomenou, že autoři ikonických a určujících alb pro dnešní dvacátníky a třicátníky si s muzikou rádi hráli a při svých koncertech ji různě míchali a přetvářeli do často nečekaných kombinací. I zde na podobné prolínání došlo, a tak jsme měli možnost slyšet například mash-up "Waiting For The End" s "Where'd You Go", což bylo vůbec poprvé, kdy v našich končinách nejslavnější hit Fort Minor naživo zazněl.

Ono vůbec bylo znát, že jak fanoušci, tak sám Shinoda měli zájem na tom, aby se česká zastávka opět zařadila v dosavadním turné mezi ty výjimečnější. Mezi skladbami tak hodně mluvil o vděčnosti za obrovskou podporu, jakou se mu od příznivců dostává při jeho sólových vystoupeních, nebo vzpomněl i na dobu, kdy s celou kapelou v Praze natáčeli v roce 2003 videoklipy pro "From The Inside" a "Numb". Druhou zmiňovanou běžně na turné nehraje, tentokrát ale udělal výjimku a v bloku, kdy seděl jen sám za klavírem, si na ni vzpomněl. Ty tři minuty, kdy vlastně jen hrál, zatímco fanoušci s obrázky Mikea a Chestera nad hlavou unisono zpívali, byly velmi dojemné. Taktéž už běžně hrané a příznivci zpívané "In The End" nebude jen tak zapomenuto.

Samotná sólovka "Post Traumatic" tak nakonec byla zastoupená spíše minoritně. Skladby na ní jsou velmi upřímné a jejich obdivuhodné texty dávají nahlédnout do mysli člověka, který ztratil blízkého přítele a snaží se s tím vyrovnat, ryze hudební stránka už ale bohužel tak zajímavá není. Z těch skladeb, co za zmínku stojí, ale v zaplněné hale dostaly prostor singly "Crossing A Line", "Make It Up As I Go", do níž se v refrénech tak jako v jiných městech přidala předskokanka, která měla za úkol suplovat vokály K.Flay, což pro Lenny, které Shinoda pochválil hlas, musel být životní zážitek, a vše zakončil ještě kousek "Running From My Shadow", během níž rapper seskočil k divákům v prvních řadách. Celkově tak šlo o výjimečný zážitek s řadou nezapomenutelných momentů, za což je vystupujícím i pořadatelům z Charmenko CZ třeba poděkovat, neboť takto vytříbený koncert se vidí málokdy.