Lipo křtil v Akropoli desku a uvedl svou novou kapelu, Poetika sázela na kontakt s publikem

03.12.2018 11:26 - Josef Martínek | foto: Jiří Štarha

Uprostřed svého společného turné se Poetika a Lipo představili v pražské Akropoli. Fanouškům v solidně zaplněném sále dokázali, že jejich hudba kromě milionových čísel na YouTube obstojí i naživo. Oba koncerty totiž spojovala čirá kapelová energie, která si získala nejednoho přihlížejícího.

Live: Poetika + Lipo

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 2. prosince 2018

Jako první vystoupila Poetika, která je služebně mladší a oproti svému souputníkovi ještě nenasbírala tolik velkých hitů. Na kontě má zatím jediné album "Trinity", které jí však do budoucna dává solidní potenciál svou posluchačskou základnu stále rozšiřovat. Skupina, jejíž základ tvořili v začátcích zpěvák Ondřej Brejška, rapper Eduard Rovenský a klávesista a producent Daniel Hrdlička, se před rokem odhodlala k důležitému kroku - přibrala k sobě další dva členy. A byl to skvělý tah, protože s kytaristou Tomášem Kozinou a bubeníkem Davidem Hofferikem má jejich prezentace mnohem větší grády.

Poetika, Palác Akropolis, Praha, 2.12.2018
© Jiří Štarha
Ukázalo se to už na jarních koncertech s Mirai a platilo to i tentokrát. To, co bylo ještě v dubnu v Lucerna Music Baru relativně čerstvé, si přes nabitou festivalovou sezónu přirozeně sedlo. Formace již nyní působí sehraně a její koncertní energie si v mnohém nezadá ani s některými rockovými partičkami.

Překonala i počáteční drobné potíže s nazvučením, zpěv Ondřeje Brejšky totiž v prvních písních trochu zanikal. Frontman sice nebyl v nejlepší hlasové kondici, se situací se ale pral statečně. To, co chybělo v hrdle, doháněl zápalem pro věc. V komunikaci s diváky se s Rovenským jako vůdčí osobnosti trefně doplňují. Zatímco zpěvák na jevišti působí jako rozervaný rebel, jeho rapový protějšek vnáší do celkového projevu tolik potřebnou rovnováhu a klid.

Poetika, Palác Akropolis, Praha, 2.12.2018
© Jiří Štarha
Kapela nevymýšlela žádné velké vizuální haló, spokojila se s jedním výstřelem konfet. Více sázela na bezprostřední kontakt s publikem, což se ukázala jako šťastná volba. Během koncertu se zpěvák, bubeník a kytarista nečekaně přesunuli do ohraničené výseče před zvukaře, kde si na ně fanoušci mohli sáhnout. Prostor pro svou energickou prezentaci dostal především muž za bicími, který si v právem získané pozornosti zjevně libuje - jinak by nevystupoval nahoře bez.

Brejška se snažil návštěvníky rozezpívat koncertními pokřiky. Na přihlížející zjevně fungovaly, tato část show se ale přece jen jevila jako zbytečné divadlo. Setu by stejně tak prospěla absence prostoduchých hecovaček typu "Když já řeknu party, ty řekneš jede." Podobné nadbíhání divákům patří k nešvarům českých kapel, které by Poetika přejímat nemusela.

Obzvlášť když pro odezvu fanoušků nepotřebuje žádná hesla, stačí jí písničky. "Za oponou", "Pod hladinou" nebo "Dívej" jsou melodicky natolik silné, že nebyl problém si s nimi obecenstvo získat. Čím víc se koncert blížil k závěru, tím spíš si lidé jejich slova pobrukovali. Hity "Každou vteřinou" a "Zkouším žít" opět zarezonovaly skvěle, svoje kouzlo měla i úplná novinka "Múza". Nebylo ale třeba v přídavku singl "Zkouším žít" opakovat. Zazněl sice tentokrát ve skoro akustické podobě, jenže na to, aby tento dramaturgický tah odůvodnila, ani jemnější interpretace nestačila.

Lipo, Palác Akropolis, Praha, 2.12.2018
© Jiří Štarha
To, k čemu se Poetika odhodlala už před rokem, uvedl konečně do praxe i Lipo. Za svými zády již neměl pouze DJe jako ještě v létě na festivalech, ale živé muzikanty. Konkrétně bubeníka a baskytaristu. Tím druhým nebyl nikdo jiný než ODD, producent rapperovy aktuální desky "Lyrika" i jeho předešlých děl. A byl to skutečně obrat o sto osmdesát stupňů. Tam, kde ještě před nedávnem repertoár básníka před mikrofonem narážel na přirozené mantinely reprodukované hudby, najednou nastoupilo muzikantství v pravém slova smyslu.

Projevilo se to na naladění publika. Hiphoper tentokrát nemusel diváky k zapojení příliš vybízet, zpívání refrénů i mávání rukama nad hlavami se dělo v důsledku silného hudebního zážitku samovolně. Tak, jak to má na koncertech být. Lipo v Akropoli křtil album "Lyrika" a náležitě se na tuto událost připravil. Přizval si spoustu hostů. Kromě koncertní stálice Yanny dorazily i písničkářka Kateřina Marie Tichá, Nela známá z country-rapového duetu "Ve vzpomínkách" i operní pěvkyně Ester Pavlů. Její hlas byl ozdobou vydařeného songu "Město, co spí", v němž Lipo experimentoval.

Lipo, Palác Akropolis, Praha, 2.12.2018
© facebook interpreta
Dobrým krokem bylo využití Lipova repertoáru v celé jeho šíři. Nezazněly pouze rádiové singly, ale i melancholické písně, jejichž zařazení si obecenstvo zjevně považovalo. Tklivé "Hlubiny" ani naléhavé "Zbývá jen snít" nerušilo štěbetáním, naopak vnímalo každý tón a po skončení písně odměnilo nadšeným potleskem. Obě zmíněné patřily k vrcholům večera. Vynikla i interpretace loňského singlu "Vidíš, co jiní nevidí", ve které vzal ODD do ruky akustickou kytaru a zazpíval refrén. Snad jen škoda, že takových momentů nebylo více, pro písně Jonáše Červinky se totiž akustické nástroje staly charakteristické. V mnoha skladbách zazněly alespoň prostřednictvím samplů.

Až euforický byl závěr, když se k libereckému umělci připojila Debbi. Došlo na jejich úspěšné duety "Ležím v tvé blízkosti" a "Štěstí". Druhý jmenovaný šířil pozitivní náladu napříč celým sálem a nadšení vydrželo i do poslední písně "Kruhy". Ódu na lásku vydal Lipo před čtyřmi lety, a i když se rádiovým éterem jen mihla, čas ukázal její nadčasovost. V průběhu let se stala interpretovým největším koncertním hitem. Síla jeho slov vězí v přesvědčivosti myšlenky, která nepřistupuje na jakoukoliv formu cynismu.

Kaňku na výborném vystoupení způsobil až úplný závěr. Ani Lipo se nevyvaroval dramaturgickému přešlapu a jako přídavek uvedl podruhé "Svobodu". To je v momentě, kdy zůstávají neodehrány mnohé další silné kousky, neobhajitelné. Fanoušci by jistě raději slyšeli "Skleněný království", nejvýraznější skladbu desky "Lyrika". Zachycení autentického pocitu v ní je do jisté míry generační výpovědí, a navíc se tu povedlo napsat zapamatovatelnou melodii bez úmorné snahy stvořit hit odpovídající svazujícímu rádiovému mustru. Právě skladby takového formátu mají šanci posunout umělcovu kariéru do vyšších sfér. Je škoda, že si to neuvědomuje a své největší bohatství nechává uložené v pokladnici namísto toho, aby ho vystavil na odiv.

Oba zástupci vydavatelství SinglTon ale v každém případě zanechali v Praze pozitivní dojem. Na své současné cestě sbližování se s klasickým kapelovým pojetím koncertů jsou stále relativně na začátku. Pokud z ní neuhnou a budou na sobě dál pracovat, jejich vystoupení budou nepochybně lákat stále početnější publikum. Před Vánocemi svůj potenciál předvedou ještě v Brně (7.12.), Ostravě (8.12.) a Plzni (15.12.)


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY