"Kdo je tvá tvář? Je to jen dojem? Obraz tvůj čeká tě za závojem. Vstupte do světa fantazie, kde možná spatříte svou pravou tvář. Bohyně vás dovedou tam, kam jste se dávno toužili dostat. Kdo jednou vstoupí za zrcadlo, nemůže se nikdy vrátit stejný." Těmito slovy začínala Vesna v Obecním domě show, která byla plná novodobého folklóru, nádherné muziky, tance a hostů (houslista Casey Driessen, zpěvák Vojta Dyk, violoncellistka Terezie Kovalová či Královna country Věra Martinová).

A bylo to neobvyklé propojení divadelní, taneční a hudební akce. Zážitek pro ucho i oko. I tak by se dala heslovitě parafrázovat show, kterou si dámy připravily v den vydání svého debutu "Pátá bohyně". Na desce je dvanáct písní s tematikou přírody, slovanských motivů a ženství. Žánrově se jedná o směsici popu, folklóru, lidové a klasické hudby.

Je obdivuhodné sledovat vývoj Patricie. Před svými dvacátými narozeninami vydala debutovou desku "Obamamania", složila notorickou "Mám boky jako skříň" pro Ewu Farnou či písně pro Ilonu Csákovou, Václava Neckáře a další a postupně se stala respektovanou hudební autorkou. Oprostila se od popu a jednoduchých textů a před rokem založila tento projekt, s nímž ještě v létě hrála pro komornější publikum, s nímž se však nyní řadí mezi možné účastníky příštích Colours of Ostrava.

Vystoupení zahájili tanečníci ze skupiny DIVIZE, se kterými holky dlouhodobě spolupracují. Na pódium nastoupili v maskách se zrcátky a postupně mizeli mezi diváky a nahradily je samotné muzikantky z Vesny. Tanečníci se ale nakonec vrátili - byli součástí celé show a za doprovodu orchestru Symphony Prague každý song dokreslovali o vizuální prvky. A to jsem se po prvních dvou písních bála, že forma bude převažovat nad obsahem. Zdálo se mi, že i tanec zastiňuje hudbu, která mě v jistý moment přišla spíš jako doprovodný artefakt než jako hlavní středobod.

Díky orchestru ale bylo vystoupení dramatické, působivé, vtáhlo vás do děje. Netradiční kulturní éterický mystický zážitek. Bez jakýchkoli komentářů a průpovídek. I návštěvníci byli ukáznění, bedlivě poslouchali a dění na pódiu sledovali se zaujetím.

V závěru vystoupení došlo na křest debutové desky. Aktu se ujal Vojtěch Dyk společně s pomyslnou třináctou bohyní Lili Khousnoutdinovou (kněžka, dula, partnerka Karla Janáčka - pozn. redakce). Stejnojmennou knihu posvětili dva kmotři - moderátorka Lenny Trčková a režisér snímku "Po čem muži touží" Rudolf Havlík, v němž zní Patriciina píseň. Křtilo se netradičně drobnými kvítky.

Zároveň došlo na představení nového projektu "Jsem žena #jsembohyně", jenž má během celého roku připomenout ženské archetypy, podpořit ženskou autenticitu, přirozenou ženskou krásu a slovanství. Koncepčně bylo vše hezky poskládané, promyšlené, tematicky sladěnými uvaděčkami do sálu počínaje, kostýmy všech vystupujících a výzdobou konče. Byl to zkrátka tak trochu jiný koncert.