Louisianský rodák Buddy Guy patří k největším žijícím hvězdám blues. Dvaaosmdesátiletá legenda za svou dlouhou kariéru stačila ovlivnit mnoho hudebníků, včetně Jimiho Hendrixe či Jimmyho Page, přesto se do České republiky vydal až nyní. Není tak divu, že ho uvítala vyprodaná Lucerna.
S prostory Lucerny se pojí neúměrné horko, které se samozřejmě nevyhnulo ani koncertu
Buddyho Guye, pro kterého se jednalo o pražskou premiéru. Ten v rámci svého Evropského turné k nové desce
"The Blues Is Alive And Well" navštívil pouze sedm míst včetně Prahy. Právě naším hlavním městem svou cestu po Starém kontinentu ukončil a nyní se vrací zpět domů za oceán.
© Tomáš S. Polívka
Ještě před příchodem amerického hudebníka zabral pódium mistr tuzemského blues
Luboš Andršt se svým Blues Bandem. Kytarista, který se podílel na slavném "Městu Er"
Michala Prokopa (který se mimochodem byl na koncert také podívat), odvedl tradičně skvělý výkon. Jeho cit pro žánr je i po letech stále strhující a za doprovodu precizních hudebníků roli předskokana zvládl na výbornou. Diváci v sále tak nasáli první rytmy.
Vděčnost publika mít možnost vidět bluesovou hvězdu byla patrná hned po jejím příchodu. Buddy Guy svůj set otevřel letitou autorskou skladbou "Damn Right I've Got the Blues" ze stejnojmenné nahrávky z roku 1991 a Lucerna se rázem zaplnila chicagskou atmosférou plnou nadšených výkřiků fanoušků.
© Tomáš S. Polívka
Buddyho Guye je ale na koncertech nutno nejenom slyšet, ale také vidět. Jelikož byl sál rozdělen na dvě části, kdy sedící publikum opanovalo hlavní plochu, ti s lístkem na stání měli možnost nakukovat pouze skrz mezírky mezi sloupy na balkónech či na konci sálu u barů. Pro notnou část přítomných to tak znamenalo smířit se pouze s poslechem, vidět Mistra při hře bylo někdy úkolem zhola nemožným a pobíhající diváci hledající kousek výhledu, byli častou kulisou koncertu.
Guyova hra na kytaru je totiž skutečným koncertem pro uši i oči - mnoho z jeho sól působilo jako rozhovor, dialog mezi nástrojem a hudebníkem, během kterých nešlo nevzpomenout na obdobný um
Jimiho Hendrixe. Problém nenastal, ani když bluesmanovi praskla struna, i bez ní dokázal riffovat jako nikdo jiný.
© Tomáš S. Polívka
Obdiv zaslouží také doprovodní hráči. Museli totiž reagovat na časté Mistrovy exhibice a improvizace, a to i tehdy, když se Guy rozhodl projít po sále uličkou mezi židlemi a ukázat něco ze svého umu i nejzadnějším řadám.
Notnou část setu zabíraly coververze slavných bluesových hitů, včetně jedné z nejpřehrávanějších od Willieho Dixona "I'm Your Hoochie Coochie Man". Došlo i na Muddyho Waterse a jeho "She's Nineteen Years Old" či hit jazz-popové zpěvačky Peggy Lee "(You Give Me) Fever". Z nové kolekce pak zazněla skladba "Cognac", na jejíž studiové verzi spolupracovali také
Jeff Beck a
Keith Richards.
Guy nezapomněl ani zesnulého B.B. Kinga, kterému vzdal poctu v písni "Rock Me Baby". Právě
B.B. King ho společně s
Ericem Claptonem uvedl do Rokenrolové síně slávy.
Koncert to byl na zážitky silný. Vzhledem k věku je otázkou, kolikrát se Buddy Guy ještě vydá do Evropy, byť osmdesátku by mu člověk neodhadoval. Jeho věčně široký úsměv, humor, komunikace s publikem a stále nápaditá hra však ve čtvrtek přinesly uspokojení nejednomu bluesovému fandovi.
-
Fantastický zážitek (Bob Rathan, 09.11.2018 22:45) Reagovat
Koncert Buddyho Guye v Lucerně byl pro mě naprosto fantastický zážitek, jeden z nejlepších koncertů, na kterých jsem kdy byl. Je možné se bavit a hádat o tom, že Velký sál nebylo vhodně zvolené místo. Z hlediska organizace to opravdu nebylo optimální, bohužel především co se týká lístků na stání. Lucerna má na druhou stranu svého Genia loci, což přispělo k dosažení atmosféry starých časů.
Nikdy nezapomenu na to, jak Buddy procházel sálem a já ho viděl hrát na kytaru přímo před sebou! Je to legenda, osobnost, vychází z něj zvláštní energie a dobrá nálada, kterou Vás prostě nakazí. Absolutně neuvěříte, že je mu 82. Je to velký showman se stále skvělým hlasem. Rovněž všichni jeho spoluhráči byli na špičkové úrovni a i se zvukem jsem byl spokojený.
Pravda je taková, že Blues nelze vnímat pouze jen jako hudební styl. Má svou magičnost, svoje tajemství, svůj příběh. Ovlivnil Jazz a dal základ veškerým rockovým žánrům. Zároveň však tato hudba není určena pro každého. Pochopit její poselství je daleko náročnější a musíme jej hledat především uvnitř v nás samých a každý zvlášť.
-
Vystizna recenze (Martina, 10.11.2018 11:59) Reagovat
Dekuji za skvelou recenzi! My jsme stali ve 2.patre na balkone nad podiem, meli jsme skvely vyhled i zvuk, akorat tam bylo horko.. Nevite, zda byl porizen nejaky videozaznam?
-
Koncert byl vynikající. Jen bych recenzenta troc... (Wood, 10.11.2018 18:44) Reagovat
Koncert byl vynikající. Jen bych recenzenta trochu opravil, že předkapelou nebyl Luboš Andršt Blues Band, ale Energit.
-
Nejlepší koncert (Andy, 12.11.2018 21:51) Reagovat
Nejlepší koncert mého života. Takové charizma jsem ještě u žádného hudebníka nezažil. Dvě hodiny jsem měl otevřenou hubu. Ostatní jeho muzikanti na 500%. A malá oprava autora článku. Když Buddymu praskla struna, tak žádné riffy nehrál. Jen asi dvakrát prohrábl struny, strunu vyndal, podal jí do publika a nechal si podat rezervní kytaru. Netuším, jak se jmenoval ten druhý kytarista, ale to jeho dlouhé sólo bylo neskutečný. Luboš Andršt je jeden z našich nejlepších kytaristů a Energit vynikající, ale bohužel ten rozdíl byl o mnoho délek. Tím nechci snižovat výkon Energitu. Tak to je ve všech oborech, kde se postaví k sobě světová a lokální hvězda. S tím se nic nenadělá.