Disturbed se na "Evolution" obrátili zády k metalu

Disturbed dosáhli po komerční stránce téměř všeho, co kapela může chtít. Nespočet platinových a zlatých desek za neuvěřitelné prodeje v rodných Spojených státech i v Evropě je katapultoval mezi největší rocková jména současnosti. Přesto bývají terčem kritiky, v případě novinky "Evolution" žel oprávněné.

4/10

Disturbed - Evolution

Vydáno: 19.10.2018
Celkový čas: 43:14

Skladby: Are You Ready, No More, A Reason To Fight, In Another Time, Stronger On Your Own, Hold On To Memories, Saviour Of Nothing, Watch You Burn, The Best Ones Lie, Already Gone

Vydavatel: Warner Music

Ač se sedmé album Disturbed jmenuje "Evolution", žádná progrese se ve zvuku skupiny zrovna nekoná. Od dob svého debutu "The Sickness" z roku 2000 se sice do rukopisu formace vloudily výraznější elektronické elementy, ale zásadnější zvrat tahle parta nikdy nenabídla. A navzdory názvu tomu tak není ani nyní. Jedinou změnou je ještě výraznější příklon ke komerčnímu zvuku a až nezdravá záliba naplnit album plytkými baladami.

Disturbed fanoušky ale zprvu namlsali energickým singlem "Are Your Ready", který sice postrádal jakýkoliv náznak originality, ale alespoň připomínal to nejlepší z jejich tvorby. Nechybí v něm výrazný hymnický refrén ani dunivá rytmika prošpikovaná elektronickými aranžemi. Další singl už ovšem byla balada "A Reason To Fight", byť s výraznou melodikou a emotivním obsahem pojednávajícím o boji lidí s vlastními démony. Skladba také ale velmi připomíná veleúspěšnou coververzi od Simona & Garfunkela "The Sound Of Silence", kterou Disturbed přepracovali na minulém albu "Immortalized". Díky ní si otevřeli vrátka k právě podobným rádiovým pokusům.

Něco z úspěchu coveru si přenesli i na novinku, respektive na její deluxe verzi, která tuto předělávku znovu obsahuje. Akorát v živé verzi a navíc s vokálem Mylese Kennedyho. Právě toto spojení je nakonec tím nejlepším momentem celé nahrávky. Bohužel.

Balad nabízí "Evolution" přehršel. Posluchač si může vybrat třeba z dojemné "In Another Time", trýznivé (hlavně pro posluchače) "Hold On To Memories" či bolestivé "Watch You Burn". Žádná z nich ale v paměti nezůstane déle, a než uplyne její stopáž, zbude jen hořká pachuť. Jenže ani svižnější kusy neobsahují mnoho prvků, kterými by zaujaly. Říznější pecka "The Best Ones Lie" má sice snahu kousat, ale ve výsledku je to spíš naštvaný pinč než zuřivý dobrman. Metalový zvuk se na novince "Evolution" zkrátka naprosto rozplynul.

Upřímně, to už poslední album Nickelback byl větší odvaz a Disturbed se touto deskou hrozivě přiblížili zvuku Kroegerově partě. Hudebně je to zvětralé dílo, které sice drží pohromadě a jasně cílí na co možná nejširší cílovou skupinu posluchačů, ale nakouknete-li hlouběji pod povrch, nemá vlastně co nabídnout. Pár bodů k dobru si vybojovaly pouze úvodní dvě skladby, zbytek je velká bída.

• R.I.P. (Doktor Slovo, 01.11.2018 09:21) Reagovat

  .
  
  

  • Re: R.I.P. (Radim , 06.01.2021 11:52) Reagovat

    Nříkám že jsem odborník,jen píšu svůj názor a jak to cítím.Toť vše.Nelíbí se mi to.
    
    

• Zaujatost? (Raty, 01.11.2018 11:27) Reagovat

  Každý má právo na svůj názor, ale ohodnotit dvě alba stejného interpreta 4/10 s odkazem, že se návrat časů alb typu Sickness nekoná, mi přijde trochu nespravedlivé. Oproti Immortalized se ke kapele opět připojil basák John Moyer a vzniklo o dost jemnější album. Na druhou stranu dal David Drainman i tak hlasivkám zabrat a ani balady tak moc nenudí. Souhlasím s hodnocením Are You Ready?, ostatně originalitou příliš neoplývá žádná z rychlejších písní kromě In Another Time.
  
  3 nejlepší momenty:
  In Another Time
  Hold On To Memories
  Watch You Burn
  
  Za mě 7/10 (tohle hodnocení dostali Sevendust, těm bych za letošní filmově epický výkon dal 8,5/10)
  
  
  

• Klasika (Hasťa, 02.11.2018 14:45) Reagovat

  Žádnému kritikovi nikdy sochu nepostavili, asi takto...
  Nové CD je asi nejslabší z diskografie, ale mně se líbí moc. Disturbed, ač udělají jakékoliv CD, tak vždy bude chytlavé, a o tomto se může zdát většině kapel...
  Už mám dost toho, jestli někdo měkne nebo co. Je to přirozený vývoj. Vytrpěl jsem si to u BFMV, u BMTH, u LP, skoro všude. Ani Slipknot nejsou šílenci co dřív. A nejen na sobě cítím, že čím jsem starší, tím měknu u v hudbě. Doby Cannibal Corpse a deathu/blacku jsou dávno pryč...
  
  Za mě, ve sporu s recenzentem, nejlepší song právě ta plytka balada Hold on to memories. A jestli na ni udělají klip, vsadil bych 50k na to, že bude hned po sound of silence druhá nejúspěšnější co do počtu přehrání.
  Peace ????
  
  

  • Re: Klasika (Já, 04.11.2018 17:05) Reagovat

    Slipknot srovnávat s Disturbed, hahaha.
    
    Corey Taylor je schopnej rapovat, řvát, growlovat, zpívat a má dvě úplně odlišný kapely. Ke Slipknot prostě nějak patří, že se sem tam objeví nějaká akustická balada, protože to Corey má v krvi. Jsou varibiální, je to brutální crossover. A i novej track je naprostá, energetická, dynamická a až násilná pumelice bez clean vokálu.
    Jasně, za mladých let to byla neřízená střela a už nikdy se nepřiblíží ke zvuku Iowa, které je tvořeno ze skutečný krve a bolesti. Ale u nich ten vývoj je přirozený.
    
    To platí i o Every Time I Die.
    Maj 8 alb a osmé album Low Teens je nejen podle mě, ale podle fanoušků to nejlepší co maj a maj tam i nejlepší song z diskografie. Osmé album nejlepší v diskografii, a poslední song jako jejich největší strop. A důvod? Jdou do toho s emocemi, jsou unikátní. Taky to tak vypadá, rádia, očka, nikdo je nehraje. Tu svojí věc dělaj naplno a nemaj zapotřebí do toho cpát elektronický prvky, aby se to líbilo.
    Jejich vývoj je přirozený. Ve 40ti nahrávat tak rychlé pumelice, tak emocionální, dynamické je dnes absolutní rarita.
    
    Disturbed mě nebaví. Vokály jsou pořád stejný, a ta hudba se nijak nevyvijí. Ani ten nu-metalovej debut mě už netankuje. Jo a LP ... LP nahrálo hunting party - 90's trash punk, co propadl v prodejích a rádia to nehrála. To album vzniklo, protože to oni chtěli a nemotal se kolem toho žádnej producent. Na tom albu se podílela celá ta kapela sama. Rob Bourboun si vyhodil záda když trénoval pro bubny, pro to album. One More Light...to obskakovalo asi 40 různejch producentů a rozhodně to nevzniklo, protože to chtěla kapela.
    Když na Guilty All The Same kritizují, jak nesnáší pop a rádia a pak nahrajou popový album pro rádia, prostě lol.
    Doporučuju si přečíst, jak který alba vznikaj a kdo se kolem toho motá, než psát něco o vývoji kapel.
    
    

8/10

Minirecenze: Popová jednohubka z Norska: Anna of the North a její "Girl in a Bottle" Že na severu Evropy rostou skvělé popové zpěvačky na stromech, víme na musicserveru už dávno. Anna of the North rozhodně nepatří mezi nováčky, na našem webu jsme ale žádnou její desku dosud nezrecenzovali. Tak proč si nestřihnout... čtěte zde

Vydáno: 22.01.2026 10:00 v sekci Recenze | Minirecenze

Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2025 podle musicserveru (30-21) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř stovku zahraničních desek. Tohle je finální... čtěte zde

Vydáno: 21.01.2026 18:00 v sekci Publicistika

Nové desky 2/2026 - od Robbieho Williamse přes Madison Beer po Dymytry Paradox Minulý týden trochu nečekaně zazářil Robbie Williams, který svůj "Britpop" vydal o tři týdny dříve. K němu se dále přidali Alice Merton, Madison Beer, rapper A$AP Rocky, matador Richard Marx, čeští Dymytry Paradox, dance-punkoví DZ... čtěte zde

Vydáno: 21.01.2026 12:00 v sekci Novinky | Nové desky

Naživo: Leoš Mareš to zvládl. Koncert pro Patrika přinesl sympatické rozloučení, jaké by mu mnozí mohli závidět Narodil se 12. února 1970 a zemřel ve věku pětapadesáti let 5. prosince 2025. Patrik Hezucký byl člověk, kterého si během jeho života oblíbila spousta lidí, přičemž naprostou většinu z nich nikdy nepoznal. A reportáž o koncertě,... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 20:09 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (15-11) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 20.01.2026 15:00 v sekci Publicistika