Který zpěvák dokázal jako jediný tři roky po sobě vyhrát u nás Zlatého Slavíka a nejmenuje se Karel Gott? Dalibor Janda. Interpret, který je rodákem z Drahotuší u Hranic, si prvního Slavíka do své voliéry přinesl v roce 1985, skládat písně však začal už v hlubokých sedmdesátých letech a těžko tehdy mohl tušit, že budou tvořit základ prvních dvou megaúspěšných řadových alb "Hurikán" a "Kde jsi?" Ale skutečně tomu tak bylo.

Možná i tato vyzrálost materiálu přispěla k jeho nadčasovosti a k tomu, že desky se dají v pohodě poslouchat i po více než třiceti letech. Na aktuální výběrovce "Velkej flám" jsou však poměrně rovnoměrně zastoupena všechna řadová alba. Janda dostal původně od Supraphonu nabídku na trojalbovou Zlatou kolekci, na takovéto zevrubné ohlédnutí za kariérou je však podle něj času dost. Proto je tomuto výběru dán prostor dvou CD.

Jeho začátky jsou spjaty s tancovačkami a bigbítem. Charakteristický hlas k tvrdším věcem vyloženě vybízel, rock však za totality neměl v mainstreamových médiích na růžích ustláno, proto se zpěvák vydal cestou popověji laděných písní, které navíc byly daleko stravitelnější uchu něžnějšího pohlaví. Janda dával kompilaci dohromady s Milošem Skalkou, který v archivech našel i rarity, které nebyly nikdy vydány. Ty však měly špatný zvuk, proto je první skladbou průlomový singl z roku 1983 "Jahodový koktejl".

Janda za svůj úspěch vděčí kromě dobrého písničkového materiálu slušným textům převážně z pera Jana Krůty i svému hlasu, který sice za komunismu hodně vadil (například v rozhlase se nesměl příliš hrát, protože prý rušil řidiče za jízdy), ale tehdejší chátrající režim ho už pravděpodobně nebyl schopen dostatečně umlčet a zastavit Jandovo charisma. Proto prodal hodně přes milion nosičů, vyprodával desetitisícové haly a lámal hitparády.

Na této výběrovce se poprvé spojily dva zásadní katalogy Jandovy kariéry - ze Supraphonu i Hurikán Records. Na nové vydavatelské adrese už sice Janda nebyl tolik hitově úspěšný, to ale neznamená, že kvalita písní nabrala nějakou zásadně sestupnou tendenci. V devadesátých letech vůbec ne, o dekádu později jen drobně. Jandův problém je jiný. Jeho kapela právě někdy od alba "Ty jsi můj benzín" marně hledá ten správný zvuk. Bicí znějí, jako by paličky třískaly do plechu, a celkovému zvuku kapely, do které se vrátili dva původní členové Prototypu Míla Veleta a Jarek Ožana, prostě něco chybí. A Jiřina Anna Jandová, která zde hostuje v písni "Pátý perný den", to rozhodně není.

Na 2CD nechybí i některé novější verze starších hitů. Jak "Hurikán" z roku 1999, tak titulní "Velký flám", který původně vyšel na albu "V lásce nejsou mapy", mají jedno společné. Fakt, že se snad ani nedají nazvat předělávkami, ale spíš novými verzemi písní. Obě mají jasně slyšitelný stejný zvukový základ s originálními verzemi, zdá se, že snad ani nebyly nově přezpívány, pouze doplněny či upraveny dalšími zvuky a samply.

Celkově se dvojalbum dobře poslouchá i na jeden zátah. Jenom by starší skladby zasloužily o něco větší prostor než ty aktuální. Ale k tomu možná dojde, až se Janda rozhodne poskytnout svému výběru větší prostor.