Po výběru největších hitů se parta kolem německého diskžokeje, skladatele a producenta Sashi Lappesena pustila do novinkové kolekce "S4!Sash!" s nevídanou chutí. Už sice nepřichází s dalšími novými nápady a neotřelými aranžemi, ale přesto přináší progres dalším rozvíjením motivů především v oblasti zvuku. Šestnáct nových písní tak působí zase o něco dospěleji a dá se dokonce říci, že se už nejedná jen o dobývání dávno dobyté posluchačské tvrze, pro níž byla předchozí poměrně zajímavá témata možná jen házením perel sviním. Album nabízí především příjemný poslech a do toho tradiční várku rytmů pro tancechtivé publikum.

Za nejvydařenější ze všech rozhodně nelze považovat pilotní singl "Ganbareh", trochu to totiž vypadá, že se Sash! inspiroval svým dřívějším úspěchem v písni "Ecuador". Tolik kritika, jinak to samozřejmě byl absolutní posluchačský úspěch a hit jako hrom. Jedná se o jistotu, kterou podtrhují další albové kousky. "Run" s Boyem Georgem se už také stala kontinentálním trhákem a skladby jako "The Secret", v níž nazpívala vokály samotná Sarah Brightman, určitě také zaútočí na absolutní vrcholy hitparádových žebříčků. Ke spolupráci byla přizvána celá řada dalších umělců, mezi nimi například Kirstin, Marvin Broadie, T.J. Davis nebo La Isla. Některé z hudebních výtvorů se od vkusu popového posluchače tradičně lehce odchylují směrem k německé klubové scéně, ale tentokrát ne až tak zásadně. Spíš je to zajímavá hra se zvukem a nápadité aranže, v nichž sice nelze hledat originální proměny, ale všechno zní moderně a svěže. Určitě se nedá nepostřehnout, že tentokrát se do inspirace autorů promítla i latinsko-americká zvuková kultura, jejíž provázání s výše popsaným však nepůsobí nijak násilně, spíše jde o nové tématické zabarvení.

Místy se sice jedná až o chladně orchestrální dopad nové desky, celkově však lze kolekci poslouchat bez předsudků a až na výjimky přitom být celkem příjemně naladěn. Příjemné poslouchání je totiž hlavním znakem celého kompletu. Nikde nic nevyčnívá, vše je řádně uhlazené a perfektně přilehlavé v poměření se zvukem, který od něčeho takového očekává průměrný posluchač naladěný rozhlasovou masáží dvou ochutnávek. Ovšem celá řada dalších skladeb stojí za zmínku - ať už je to velmi příjemná "I Believe", následující "The Sunset" nebo zvukomalebná poloklubovka "Nessun Dorma".

Nemusíte být příznivci muziky na hranici několika žánrů, ale novinka od Sashi Lappesena vám asi rozšíří obzory. A když ne, budete mít alespoň dobré cédéčko pro noční hodiny strávené ve dvou.