Se čtyřmi Anděly v rukou odcházela loni v květnu z pražského Lucerna Music Baru Lenny, dvě sošky si odnesl Thom Artway. Ročník, kterému dlouho hrozilo, že se vůbec neuskuteční, patřil mládí. Čerstvě představené nominace České hudební akademie za uplynulý rok naznačují, že kurz zůstává stejný.
Andělé přišli s několika změnami, tou nejvýraznější je sloučení hlavních a žánrových kategorií do jednoho vyhlašovacího ceremoniálu. V přímém přenosu na ČT1 budou navíc 20. března ve Foru Karlín vůbec poprvé dekorováni Sólový interpret a Sólová interpretka roku. Kategorie Zpěvák a Zpěvačka totiž opomíjely například rappery a rapperky. O držitelích cen oproti předešlým letům rozhodnou i sami hudebníci, kteří v akademii zasedli vedle novinářů, dramaturgů, promotérů a dalších odborníků z oboru.
© Benedikt Renč/Universal Music Změn je to na jeden ročník víc než dost. Za pozitivní lze označit, že jdou ku prospěchu novým tvářím, které
nominační kolo opanovaly. Posuďte sami:
Mirai čtyři příležitosti,
David Stypka tři,
Mydy Rabycad a
Kapitán Demo po dvou. Nikdo ze jmenovaných v minulých ročnících v hlavních kategoriích Anděla nezískal. S jedinou výjimkou Stypkovy loňské neproměněné šance na Objev roku nebyl žádný z nich nikdy ani nominován.
Co na tom, že kromě Mirai, kteří na podzim přišli s debutem "Konnichiwa", se vlastně nejedná o nováčky v pravém slova smyslu. Stypka zaujal už v roce 2014 albem "Čaruj" alespoň ve svém frýdecko-místeckém regionu, zbytek republiky si ovšem získal až loni deskou "neboj.". Mydy Rabycad museli na to, aby si jich akademie všimla se třetí deskou "M.Y.D.Y.", objet velké festivaly v Americe, Turecku nebo Jižní Koreji, a navrch ten nejvěhlasnější - Glastonbury.
© Jan Kuča A Kapitán Demo? I tohle alter-ego Jiřího Buriana už známe nějaký ten pátek. Až loňská třetí řadovka "Bez klobouku Boss" ale scénou rezonuje natolik, že jí porota dala šanci. Kapitán vytěžil ze zmíněného předefinování kategorie Zpěvák na Sólový interpret, podle starých kritérií by se do výběru nedostal.
Právě Demo navíc ukazuje další fenomén letošního ročníku - a to úspěch ne až tak seriózní, spíše recesistické hudby. Italský rapper a
propagátor milánské XXXL módy spadá do tohoto ranku podobně jako funkoví veteráni
J.A.R. Až se jejich deska "Eskalace dobra", plná pro jednoho vtipných, pro druhého trapných hříček jako "Zhublas?" nebo "Když ti před Moskvou dojde pervitin", potká v jedné kategorii s tou Stypkovou, pochmurnou a přemýšlivou, slibuje to napínavé střetnutí hudebních přístupů.
Je vidět, že Andělům se povedlo dát dohromady vesměs pestrý a široce rozkročený mix jmen, jen škoda, že se napříč kategoriemi až tak často opakují. Na jazyk se vkrádá otázka, jestli není čtyřnásobný úspěch kapely Mirai jen důsledkem jediného, rádii tak moc omílaného hitu "Když nemůžeš, tak přidej". I sami akademici se možná budou přít, jestli je
deska "Konnichiwa" opravdu tak skvělá, aby jim vysloužila také nominace na Album či Skupinu roku. Naproti tomu spousta zajímavé hudby, včetně
Zrní nebo
Lake Malawi, zůstala neoceněna.
Dohady nad podobou nominací ale patří ke každé anketě, jsou jen přirozeným důsledkem subjektivity vnímání hudby. Neměly by však přebít hlavní zprávu - že Andělé učinili ve svém procesu vzkříšení další krok. V potaz bychom měli vzít slova, která pronesl
Miro Žbirka, člen rady České hudební akademie, na tiskové konferenci v pražském Skautském institutu.
"Buďte rádi, že to je. Ako Slovák vám povedám, že na Slovensku to nie je."