Někdo říká, že dobré hudby je málo, my říkáme, že dobré hudby je hodně. A skvělé taky. Z desek, které v Česku a na Slovensku vyšly v minulém roce, hlasovalo 22 redaktorů musicserveru pro celkem 81 alb, z nichž vzešlo dvacet nejlepších. Které domácí nahrávky se umístily na pozicích 15 až 11?
zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy | objevy domácí scény
15. Mňága a Žďorp - Třínohý pes |
"Třínohý pes"
Made in Valmez od
Mňágy a Žďorp vám přinese
radost až na kost. I takto by mohl znít reklamní slogan na toto album. A skutečně, poslech poslední novinky posluchače odnese kamsi do devadesátek, kdy kapela chrlila jednu hitovku za druhou. Loňská nahrávka rozdává potěšení a pohodu v každém tónu. Texty
Petra Fialy se v ničem příliš nezměnily, stále pojednávají o životních pravdách a zkušenostech a popisují je originální poetikou. Hlavně, vše je neuvěřitelně uvěřitelné. Tento pes, ač má v názvu i na obale jen tři nohy, rozhodně nekulhá a stojí za poslech. (Tomáš Rozkovec)
14. Boris Carloff - The Solipsist |
No a o čem že to vlastně je? O nejistotě existence reality. Vnitřní světy a tak. Aha. A není to teda moc intelektuální? Trochu ano, ale neboj se. Není to tak, že bys padal pod tíhou analyzování mouder a urputného přemýšlení. Je to pořád populární hudba, písničky, jen to neklouže po povrchu. Zvukově je to moderní, ani bys neřekl, že je to CZ tvorba a moc hezky to zní ve sluchátkách. Můžeš se s tím zavřít sám do sebe, vytvořit si svůj vlastní pestrý svět. Vypadnout z bublin, co nás vězní. Odpoutat se od myšlenek, kterými nás krmí okolní svět. Na chvíli se ponořit do hudby a svých myšlenek, vnímat sám sebe a pak se vrátit do reality o něco bohatší a možná i silnější. (Pavel Parikrupa)
13. Celeste Buckingham - Bare |
Wikipedia u debutového alba
Celeste Buckingham "Don't Look Back" cituje šéfredaktora musicserveru, který nahrávku označil za svěží a skvělou. Jak to se zpěvačkou dopadlo o pět let později? Naštěstí to hlavní se vlastně nezměnilo: stále nahrává s týmem z LittleBeat Studia a tato kombinace opět dokazuje, že i novinka "Bare" je ten nejlepší exportní artikl Česko-Slovenska. Kdyby ji dal Spotify nebo Deezer do mezinárodního playlistu vedle
Bebe Rexha,
Camily Cabello nebo jakékoliv jiné zástupkyně současného popového soundu, nikdo by nepoznal, že to není produkt USA. Celeste přitom nezní genericky, její hlas bezpečně poznáte a některé skladby jsou vyloženě hity, řeč je zejména o chytlavých "All This" a "Go Away". Je velká škoda, že zde, myšleno v Česku, zpěvačka nedostává více prostoru. Nikdo nedělá moderní sound líp než ona. (Petr Doupal)
Tip Dana Hájka: 1LFF - Heliobass Auritus
Debut
1LFF (OneLoveFoodFun) "Heliobass Auritus", který mixoval a produkoval Lukáš Turza, je i vzkříšením pro label Quazi Delict. Kryštof Koenigsmark, Alexandra Benická a Lucia Gogoláková natočili rozmanitou desku, na které se sešlo hned několik nálad a žánrová pestrost - od downtempa po dub, dubstep a důmyslné propletence elektroniky. Singlovka "Challenging Private Authorities" (včetně remixů od Stroona,
Sonority, Stevea Knotse a Dleeba) s vokálem Lucie byla povedenou návnadou na celek, na němž je zejména nepřehlédnutelná kráska "Nowmember" (s hostem - trumpetistou Tomem Levecchiou), do tmy zahalená a podmanivá "Let Me Stay" nebo její jasný protipól "Feel What You Say". 1LFF fungují coby audiovizuální projekt a "Heliobass Auritus" je členitá výprava, jež naživo nabízí mnohé možnosti s deep elektronikou a lehkými náznaky psychedelie v kontrastu s popovými konturami a zmíněnými vokály. "Under All Estimation" by mohl být následný tip pro zdejší rádia.
12. Fiordmoss - Kingdom Come |
Jakožto příznivec spíše kytarové hudby jsem se debutu
Fiordmoss podíval na zoubek z čisté zvědavosti. "Kingdom Come", první dlouhohrající album česko-norského uskupení působícího v Berlíně, předcházela oprávněná očekávání. Takže ta zvědavost směřovala k tomu, jak se dnes ve střední Evropě dělá temná a přesto melodická elektronika. Obdivuji trpělivost tvůrců, jejich odhodlání a nekompromisnost ve tvorbě. To vše vedlo k dotažené nahrávce, sevřené kolekci introvertní hudby s éterickým zpěvem a napětím bublajícím pod povrchem. První poslech láká do temného lesa - kdo se nebude bát a půjde s dalšími poslechy hlouběji, dostane se mu sladké odměny. (Pavel Parikrupa)
11. Jaromír Nohavica - Poruba |
I když jsou generačně zcela jinde, víceméně podobné přívlastky jako v případě Pokáče by se daly napsat i k "Porubě", nové desce ostravského barda
Jaromíra Nohavici, která dostala název po tamější městské části. To znamená - je to deska vtipná, trefná, kritická i cynická, plná nápadů a v našem žebříčku je výše, protože navíc nabízí i nesrovnatelně větší životní zkušenosti, jimiž mladý písničkář ještě logicky disponovat nemůže. Jako studnice moudrosti i okouzlujících slovních obratů tedy působí dokonale. A co by navíc nemělo zapadnout - po celý deseti letech od "Ikara" je to jeho vůbec nejsilnější kolekce nových písní. Kolekce, jakou už jsme při vším obdivu ke jmenovanému ani nedoufali, že ještě někdy natočí. (Jan Trávníček)
zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy | objevy domácí scény
