Nedá se říct, že by domácí tvrdá elektronická scéna trpěla nadprodukcí. Když už ale některý ze zdejších projektů vypustí do světa novou desku, zpravidla stojí za pozornost. Tuzemští vyznavači electro industrialu zkrátka k věci přistupují s maximální odpovědností. Letošní nahrávka "Oblivion" to jenom dokládá.

Projekt Frontier Guards o sobě dal naposled vědět před téměř třemi lety deskou "Battleground". V současné době za ním stojí Martin Pavlík, známý řadou dalších hudebních aktivit vesměs na poli tvrdé elektronické hudby. V minulosti mu vydatně sekundoval Patrik Lev, zpěvák respektovaných Depressive Disorder. Když se ve studiu sejdou tyto dvě pro domácí scénu významné persony, je předem jasné, že za nimi zůstane kus dobře odvedené práce.

Kdo zná předchozí nahrávky vydané pod značkou Frontier Guards, předem tuší, co bude "Oblivion" obsahovat. Album plynule navazuje na dosavadní tvorbu, hudebníci se i tentokrát noří do temných zvukových hlubin a zkouší, kam až se dá na jeden nádech ponořit. Přitom výsledek není ani zdaleka tak jednoznačný, jak by se mohlo na první poslech zdát. Co se při prvních tónech jeví jako monotónní valivá hmota, se během chvíle rozpadne do těžko uchopitelné rytmiky. Jak ubíhá stopáž skladeb, hromadí se vrstvy zvuků, ruchů a samplů, světlo pozvolna mizí. Pomyslnou naději nabízejí klavírní party, které však vzápětí zadusí nánosy industriálního balastu.

Úvodní "Inferno" je zároveň intrem do kolekce s velkorysým počtem patnácti skladeb. Její pozvolný temný nájezd odkrývá náladu celého alba. Nervní cvrlikání předznamenává v pořadí druhou skladbu "Torment". Je to zároveň první věc, kde zazní Patrikův zefektovaný vokál. Více než klasický zpěv jde o šepot skrz elektronické síto vokodéru. Do vyšších poloh se dostává jen na několika místech, jedním z nich je věc "Voyager Past". Je to jedna z pasáží, kde jinak odosobněná hudba na okamžik odhalí svoji lidskou podstatu.

Závěr desky obstarávají remixová zpracování skladeb "Auschwitz" a "Hashima", pod kterými je podepsaný ruský projekt Mirum Mulier. Není náhodou, že kromě Frontier Guards zanechal Martin Pavlík své tvůrčí otisky i v dark ambientním projektu H.E.E.L. Právě ambientní přemýšlivost a zahleděnost do vlastního nitra je pro "Oblivion" charakteristická. Současně to je album hluboké a rozsáhlé, jehož tajemství budeme odhalovat ještě velmi dlouho.