Když jsem byl v Paláci Akropolis naposledy, hráli v něm Blind Passengers, německá to skupina, za hranicemi i vcelku úspěšná, chtělo by se proto říct, že bude mít klub slučně obsazen. Opak byl pravdou. V úterý 26. listopadu jsem byl svědkem druhé strany mince - Wohnout zde křtili novou desku "Pedro se vrací" a věřte tomu, nebo ne, bylo vyprodáno! Plných osm set lidiček se přišlo podívat na pražské showmany, kteří se jim odvděčili tradičně výborným koncertem.

Začínalo se něco málo po osmé, neboť davy, tísnící se u vchodu a šatny, se jen stěží proplétaly do sálu. Nakonec se dostali skoro všichni, ačkoliv i během vystoupení dost návštěvníků postávalo na schodech. Každopádně nebylo pochyb, že by plakáty rozlepené takřka po celé Praze, nesplnily svůj účel. Ty lákaly do Akropole na křest desky, ke kterému sice došlo, ale obvykle (a pochopitelně) se jej hudebníci za doprovodu pana Knoblocha se Sony Music zbavili, jak nejrychleji to šlo. V první řadě byla totiž muzika.

V rozhovoru pro MusicServer říkal Honza Homola, že momentálně je nejvíc trápí převod studiových písní do živé podoby. Soudě dle úterního koncertu Wohnout tento problém vyřešili bez jediné újmy na zdraví. Natěšení a řádně rozdovádění posluchači si mohli zařádit u "Pedro se vrací", "Volali" (tentokrát s ní nezačínali, ale zahráli ji až později), "Sólo pro mouřenína" (na pódium se ke skupině přidala ještě polovina Divokého Billa a Marek Žežulka z Arakainu), "Lado" nebo "V Mostecký". Nový materiál se ukázal být nejen dostatečně silným a našláplým, aby jím mohla kapela dostat lidi do varu, ale v některých momentech "převyšoval" starší věci.

Zkrátka nepřišly ani dvě předchozí desky, ale jejich zastoupení (logicky) bylo tentokrát skromnější. Nemohly být opomenuty pecky typu "Sejko-nopí", "Ryba shnilá" a "Co poudala stará máma" ze "Zlých not na večeři" a "CundalLa Ryschawa" či "Banány" z "Cundally". Wohnout zařadili do setu i jednu předělávku Tří sester, čímž spolu s ukázkami starší tvorby odkázali k punkovým kořenům, z nichž skupina vzešla. V celkovém kontextu vystoupení ovšem punk nehrál prim ani omylem. Wohnout se z této škatulky vymanili již předchozí deskou a muzika alba "Pedro se vrací" jednoznašný ústup jen potvrdila. Kvartet Matěj a Honza Homolovi, Jirka Zemánek a Fenek Steiner ovšem dokáže koncert nabít elektrizující energií i bez zběsilých bicích a anarchistických bonmotů (ne že by to někdy dělali...).

Úterý 26. listopadu byl prostě dalším dnem, na nějž připadl velice povedený koncert. Wohnout se představili ve vynikající formě, neuchvacovali bombastickými světly a pyrotechnikou, ale živelností a radostí, které z jejich dvou hodinek na pódiu sršely silou nejmodernějšího a nejsilnějšího Porsche 911. Návštěvníci byli uchváceni přesně tím, co je tolik typické pro řadové desky Wohnout - legrací, veselím, pohodovou atmosférou a v neposlední řadě dobrými hudebními výkony. Jen tak dál, pánové!

Wohnout, křest desky, Palác Akropolis, Praha, 26.11.2002