S ním přichází také všechny ty emoce, které tento projekt dělají tak jedinečný. Texty frontmana Franklina Jamese Fishera se opět opírají o silná témata jako boj za lidská práva a proti rasismu a utlačování. Hned úvod nastavuje laťku vysoko a také vyjasňuje, v jakých náladách se bude deska pohybovat. "Walk Like A Panther" se rozbíhá za proslovu Freda Hamptona, přezdívaného právě Panter. Již v ní propuká všechen hněv a boj za spravedlnost začíná. Post-punkové vlivy, ponořené ještě do větší temnoty než na debutu, mísené s prvky motownu, gospelu či soulu dodávají skladbám originalitu, kterou umocňuje charismatický vokál frontmana Fishera. Ten vyniká jak v syrovějších kusech ("Cry Of The Martyrs", "Cleveland"), tak v těch melodičtějších písních (titulní singl "The Underside Of Power") a potemnělých baladách ("Mme Rieux").

Celá kapela, jejímž oficiálním členem je již také bubeník Matt Long (ex-Bloc Party) hraje neuvěřitelně syrově, bez zábran a celé se to odráží na desce. Na albu se také podepsala doba, ve které skladby pod rukama Adriana Utleye z Portishead vznikaly. Prvně došlo k brexitu, následně je ovlivnilo i zvolení Trumpa za prezidenta USA. Algiers se s druhou deskou posunuli zase dál. Hudebně je deska velmi nesourodá a i kvůli všem hlukům a špinavým kytarám se do ní jen těžko dostává, po více posleších jde však o zážitek velmi obohacující.