The Bladderstones hrají na albu "Without Cover" své ironické blues

Trio The Bladderstones samo sebe nazývá bluesovým crossoverem. Kapela postavená kolem kytaristy Tomáše Frolíka bere blues za základ svojí hudby, nepojímá jej však starosvětsky rigidně. Naopak, pracuje s ním tvárně a na novinkové desce "Without Cover" přináší skladby pojaté moderně, aktuálně a zahrané rozhodně po svém. Snaživé kopírování velkých vzorů nemají The Bladderstones (kromě Frolíka ještě Johnny Judl z Jablkoně a Michael Nosek) zapotřebí.

Posun od debutu "Bored of Love" z roku 2014 je jasně slyšitelný. Nový bubeník Nosek přinesl silnější drive, ale i lehoučké náznaky jazzového přístupu k rytmice. To pomohlo usadit celkový výraz kapely, která se nyní přirozeně pohybuje mezi tvrdostí a lehkostí, od hardrockových riffů po éterickou instrumentálku "Pro Petra" (Jurkoviče). Celým albem jakoby probublávala ironie. Ať už je to povedený cover Big Joe Williamse (a mnohých dalších) "Baby Please Don’t Go", kterýžto bluesový tradicionál se téměř ztrácí pod náloží těžkých riffů, nebo textový humor, který samozřejmě nejvíce vynikne v jediné česky zpívané skladbě "Životní úděl", která si umně pohrává s bluesovými stereotypy ("V pět ráno jsem vstal / Prášky spolykal"). A propos - čeština: "Životní úděl" ukazuje, že mateřským jazykem The Bladderstones vládnou stejně dobře, jako svými nástroji. Proč však životní úděl tepat jen v angličtině? Možná by to zase jednou chtělo bluesovou desku s českými texty, které jsou přímočaře syrové (anglicky to chlapci umí!) a neschovávají se za umnost krásných, ale nesmyslných slov.

O Frolíkovi se mluví jako o Jeffu Beckovi infikovaném vzteklinou. Něco na tom asi bude. Frolík je, stejně jako Beck, kytaristou, který si rád hraje s tónem, jeho barvou, s atmosférou. Je v něm ale i něco z hendrixovského hledačství a experimentátorství spojeného s dravostí. Už teď máme co do činění s hotovým kytaristou, o kterém v budoucnu ještě uslyšíme. A Johnny Judl Jr. je asi nejuniverzálnější muzikant z celé party. Toho chlapa poloha ironického bluesmana slyšitelně baví a nás baví poslouchat jeho basu, která se skvěle propojuje s Frolíkovou hrou. Za The Bladderstones jsou vidět hromady odehraných koncertů, je slyšet pevnou sehranost, muzikantské porozumění i nadhled.

Muzika má být v prvé řadě zábava - pro všechny zúčastněné, muzikanty i posluchače. A to o "Without Cover" platí bezezbytku. Má švih, má vtip, je moderní, s povedeným zvukem, je deskou, která může směle konkurovat zahraničním souputníkům.