Industriální mašina Powerman 5000 funguje od roku 1991 a zejména v rodné Americe patří mezi populární skupiny. Do Evropy moc často nejezdí, přesto ji mohli čeští fanoušci vidět naživo v roce 2014 na festivalu Aerodrome jako předskokany Roba Zombieho. Ne náhodou. Lídr formace je totiž Zombieho mladší bratr.
Spider One, jak si téměř padesátiletý Michael Cummings, mladší bratr režiséra a hudebníka
Roba Zombieho, říká, slávy svého sourozence nikdy nedosáhl. Přesto se svou formací, které je jako jediný zakládající člen věrný celých šestadvacet let, dosáhl na rockové scéně slušného úspěchu.
Powerman 5000 totiž zejména na přelomu tisíciletí patřili k nejvýraznějším jménům tamní nu-metalové a industriálně-rockové scény.
Novinka "New Wave" je jejich devátým albem a, jak je u nich zvykem, opět změnili vydavatelství. Tentokrát se upsali labelu Pavement Entertainment, který zastupuje podobná uskupení jako
Hed PE či Flaw. Zvukově je "New Wave" ovšem velmi podobná předchozím nahrávkám. Zaujmou snad jen výlety do punkových vod, a to jak textově v "Sid Vicious In A Dress", tak hudebně v "Cult Leader".
Kromě Sida Viciouse, basáka
Sex Pistols, po svém oslavují i nedávno zemřelou hudební legendu
Davida Bowieho v písni "David Fucking Bowie", která je takovou osobitou rockerskou poctou. Ačkoliv v případě Sida Viciouse nejde o přímou poctu. Spider One tuto píseň napsal jako velmi svéráznou skladbu o lásce, proto
Sid Vicious v sukni .
Kromě jediného pomalejšího kusu, bluesově laděného "No White Flags", je novinka nekompromisním industriálním bordelem se vším, co k Powerman 5000 patří. Mrazivě chladná rytmika, těžké kytary a Cummingsův zpěvo-řev. Skladby mají jednoduchý koncept a taneční groove, za což jsou muzikanti kritikou často nemilosrdně cupováni. Pravdou je, že Spider One se s hudebním podkladem příliš nemaže a snaží se působit na
první dobrou. Žádné složitosti a experimenty, prostě jen hlučná energie. Od bahna průměru je ale odděluje jeho schopnost psát opravdu hitové pecky, což evidentně nezapomněl ani před blížící se padesátkou. "New Wave" jich má totiž v zásobě dost.
K nejlepším momentům tak patří hned úvodní "Footsteps And Voices", typický koktejl, kterým se kapela prezentuje už od dob svého vzniku a pořád to vlastně docela dobře funguje. Skvělá je i již zmiňovaná "Sid Vicious In A Dress" s drtivým groovem, stejně tak i nejtvrdší kus nahrávky "Thank God", jehož stopáž má jen něco přes minutu.
Powerman 5000 i na novince baví a umí připravit takový materiál, který jeho fanoušci ocení. Co na tom, že něco podobného v podstatě už několikrát natočili, pořád to má
koule a zvuk silný jako biceps vzpěrače.