State of Mind (Immortal, 1996)

"State of Mind" je nejkratším kouskem na debutovém albu Beth Hart. Šlapající rocková skladba s lehounce bluesovými náznaky se nese v dobovém duchu. Mírně zastřené, oparem zahalené vokály i zvonivé kytary místy upomenou na poprockové hvězdy z druhé strany oceánu, Cranberries, a přesto, že se Beth stále lehce hledá, v ostřejších pasážích jasně dokazuje svoje kvality.

Just a Little Hole (Screamin' For My Supper, 1999)

Otvírák druhé desky vyslal Beth Hart do vod popu kořeněného country (à la Shania Twain či Sheryl Crow). Skladba ve středním tempu, s příjemnou melodií i nepřeslechnutelným elektronickým doplněním. Skladba, v níž si je Beth Hart stoprocentně jistá ve své pěvecké roli, už má jasně vybroušený výraz i feeling - jen stále trochu experimentuje žánrově.

Wild Horses (Leave The Light On, 2003)

Cover klasiky od The Rolling Stones spojil síly Beth Hart s dánským zpěvákem Jesperem Binzerem. Vznikl z toho solidní, country-rockový cover, v kterém se oba výrazní zpěváci báječně doplňují. K originálu nejsou otročtí. Text i melodii si ku prospěchu věci přetvářejí k obrazu svému a formou duetu originál obohacují o nové rozměry.

Jealousy (37 Days, 2009)

Křehké balady vždycky Beth Hart slušely. Její chraplavý hlas barové zpěvačky i pěvecký projev, v němž se odráží reálné životní zkušenosti - a ne jen prázdná herecká póza - totiž dodají dobře zvolenému textu šťávu a uvěřitelnost. "Jealousy" je jasnou ukázkou. Beth Hart prociťuje každý tón, uvěřitelně trpí, postavou toužící, žárlivé ženy vyloženě dýchá, žije, je jí.

Sister Heroine (My California, 2010)

"My California" je na Beth Hart zvláštní deskou, emotivní, klidnou, sevřenou. Skladba "Sister Heroine" je pak neskrývaným dialogem s heroinem, s drogou, se závislostí, kterou sama Beth Hart porazila. O kytaru se zde postaral Slash, další člověk s bohatými zkušenostmi se substancemi nejrůznějšího druhu. Vzešla z toho balada, u které ani nevadí doslazení pomocí smyčců.

Bang Bang Boom Boom (Bang Bang Boom Boom, 2012)

Beth Hart v jazzovém hávu s klavírem lehce ozdobeným melodikou divadelních představení pochybné kvality. Zpěvačka je ve výrazu temnější, do jejího zpěvu se čím dál tím více vkrádá odér jakéhosi erotického jiskření. Postupně se dostává do jakési role osudové ženy, šarmantní, svůdné. Herectví? Ano, ale uvěřitelné.

Trouble (Better Than Home, 2015)

Na dalším poměrně klidném albu "Better Than Home" (Beth Hart se pravděpodobně vyřádila na dvojici alb s Joem Bonamassou "Don't Explain" a "Seesaw") je rocková "Trouble" vytržením z příjemné letargie. Dravost ve zpěvaččině hlase je příjemně doplňována ostrou kytarou, která zahustí napětí ve střední, tiché pasáži) i nájezdy dechů.

Baby Shot Me Down (Fire on the Floor, 2016)

Další herecká exhibice, další prožití až do morku kostí. "Baby Shot Me Down" je jedním z nejvýraznějších songů na vyrovnané poslední desce "Fire on the Floor". Jaksi ve vlnách zkroucená rytmika, nájezdy tepajícího klavíru i přímočaré kytary - to všechno je doprovodem k řezavému zpěvu Beth Hart, který desku od desky hrubne, ale zároveň je o to uvěřitelnější.