Není bez zajímavosti, jak moc je o nich slyšet a jaké se těší popularitě. A to dokonce i u posluchačů, jací by o podobnou hudbu ani nezavadili. The Dillinger Escape Plan je pojem a fenomén nicméně tak osobitý, že láká kdejakého hudebního fajnšmekra. Na přelomu tisíciletí přinesli světu mathcore - v podání skupiny progresivní, jazzem a avantgardou šlehnutou sypačku, absolutně bez kompromisů, kde se jde rovnou na věc a teprve poté se kladou případné otázky. Extrémní zápal na hranici hráčských a fyzických možností však, podle všeho, není možné v tomto případě replikovat donekonečna. I proto skupina před vydáním své aktuální desky "Dissociation" oznámila konec, jak jsme neopomenuli informovat také zde

V tomto sentimentu přijeli The Dillinger Escape Plan po vystoupení na letošním ročníku Brutal Assault také do Prahy. Je sympatické, že po zrušeném únorovém koncertu vynahradila skupina fanouškům uniklý zážitek rovnou dvojnásob. A že vidět TDEP naživo je nevšední podívaná, o kterou by byla škoda přijít, se mohlo v pondělí přesvědčit publikum zcela vyprodaného Paláce Akropolis. "Dillinger" prezentovali tvrdou a nevybíravou show.

Večer otevřeli Švédové God Mother, jejichž zpěvák Sebastian Campbell strávil prakticky celý koncert mimo pódium dole v hledišti či nahoře na balkonech. Poněkud přehnaná snaha upoutat pozornost mimo rámec jejich nudného a stereotypního hardcoru bylo ale také zřejmě to jediné, co si z vystoupení mohlo publikum odnést.

O něco povedenější výkon předvedli druzí předskokané Number Twelve Looks Like You ze Spojených států. Jejich šibalské, kostrbaté postupy obecenstvo bavily. Bohužel nikdo v sále ale přesně nevěděl, jak se na danou hudbu hýbat. Skupina o svém potenciálu však Akropoli nakonec přesvědčila. Pár zapamatovatelných pasáží navíc by ovšem neuškodilo.

Samotní The Dillinger Escape Plan platí už po právu za velké hvězdy žánru a miláčky příznivců nekonvenčního metalu. Od prvních do posledních momentů působí na pódiu jako zjevení, nezastavitelný juggernaut a impozantní bestie, která rozdrtí vše, co se jí odváží postavit do cesty. Jinak tomu nebylo ani v pondělí večer. Skupina nešetřila show výběrem skladeb, z nichž mnohé patří k těm vůbec nejbrutálnějším z celé diskografie. K tomu pár melodičtějších kousků se silnými refrény působilo jako afrodiziakum a rozeskákalo všechny v sále. Američané zkrátka nenechali v netečnosti nikoho.

Vokalista Greg Puciato byl hlasově evidentně při chuti a nezanechával nic než čirý údiv nad svým screamem, na scéně tolik uznávaným. Kytarista a mozek kolektivu Ben Weinman prezentoval snad vše ze souboru svých signovaných pohybů a dostal se i na pár okamžiků na hlavy fanoušku v předních řadách. Hojně se crowdsurfovalo, setlist odsýpal vkusně bez jediného mluveného slova a skvělá světelná show způsobovala v kombinaci s frenetickou hudbou smyslný stav podobný transu. A přídavek v podobě dvojice skladeb "Limerent Death" a populární "43% Burnt" na závěr celý koncert korunoval.

The Dillinger Escape Plan s přehledem potvrdili, že se jedná, s trochou nadsázky, možná o nejvíce strhující živou kapelu současnosti. S jejich koncem přichází hudební svět o výraznou a progresivní veličinu. Jejich pouť byla krásná a plná pravého umění. A svou labutí píseň odzpívali v Praze fantasticky.