Tahle recenze opravdu nebude o politice, ale čistě o hudbě jako takové. Kapela Kryštof si v současnosti možná malinko drbe hlavu, že před necelými dvěma roky vydala v reedici své první výběrové CD "Poločas". Bylo nabíledni, že pokud aktuální výběrovka má za cíl pokrýt celou její kariéru, musí se znovu sáhnout k "Lolitě", "Obchodníku s deštěm", "Rubikonu" (zde však naživo z Opery) či "Zrcadlení".

Nejstarším flákům však předchází hned čtyři nové písně, jak sama skupina říká, téměř nové EP. Proto nehodlá nějaký čas vydávat nové písně a další řadové album by chtěla natáčet zřejmě až v roce 2020. Novinky jsou snad pouze s výjimkou "Nesmím zapomenout (mámě)" výborné. Dobře napsané, chytlavé, a přitom ne hloupé. Dá se počítat s tím, že po "Šňůrách" se stane dalším velkým hitem "Zůstaň tu se mnou (Za sny)". Aranžérsky a celkovým feelingem by mohly být v klidu pokračováním komerčně megaúspěšného "Srdcebeatu". Někomu v dnešní depresivní době může lézt na nervy pozitivní nálada skladeb, ale ta není na škodu.

Z posledních dvou řadových alb, které kapela vydala až po "Poločasu", se na výběr dostalo sedm písní. Aby byl dodržen stejný počet songů s počtem let, které Kryštof hraje, byla nakonec vyřazena skladba "Tramvaje". Výběrovka je to opravdu hodně silná a Richard Krajčo společně s Michalem Hrůzou i s Chinaski naráz dokazují, že jsou opravdoví hitmakeři a žádná kritika je nezlomí.

Jedinou vadou na kráse je booklet. Možná to byl záměr udělat jej na tom nejméně kvalitním papíře, aby vypadal jako archivní noviny s částečně rozmazaným písmem. To je spíše věc designu a třeba takové bylo přání kapely. Proč však u nabušené výběrovky u nás v současnosti nejpopulárnější formace má pouhých dvanáct stránek, chybí v ní jakýkoli sleevenote a i ty špatně čitelné informace k jednotlivým skladbám jsou tak strohé, jak je to jen možné, je otázka. Skvělý pocit z poslechu však ani tak nezkazí.