Přes všechny útrapy, které si Michal Hrůza v posledních letech vytrpěl v souvislosti s velmi vážným úrazem hlavy při hospodské potyčce v centru Ostravy, není nové album "Sám se sebou" přehnaně filosofické nebo smutné. Hrůza naopak pokračuje v duchu svých předchozích počinů a jen občas sklouzne do přemítání o sobě samém.

Ačkoliv ještě nedávno nebylo vůbec jisté, zda někdy vůbec nějaký nový materiál vydá, přichází s dalším sólovým albem vcelku brzy. Předchozí velmi slušná nahrávka "Den" totiž vyšla teprve před třemi lety. Ani na novince naštěstí nezapomněl psát silné melodie a v dobrém slova smyslu nenáročné písničky. Většina materiálu by bez problému mohla zamířit do rádií. Na druhou stranu skutečně výrazný hit, který by trčel nad zbytkem kolekce, tu nenajdeme.

To, že je o Hrůzu jako hitmakera stále velká poptávka, svědčí i fakt, že podobně jako na předchozích deskách tu nalezneme titulní písně hned k několika českým filmům. Velmi zdařilá je "Pro Emu", která byla napsána k loňskému snímku "Pohádky pro Emu". Právě v ní nalezneme typický Hrůzův rukopis se silným refrénem. V těchto momentech posluchači připadá, že napsat hit nemůže být vůbec složité. Opak je pravdou. Hrůza s lehkostí sobě vlastní dokáže to, co většina tuzemských skladatelů nikoliv. Jeho tvorba je přímá, zdánlivě triviální, přesto nikdy přehnaně vtíravá a laciná. A tenhle standard si udržel i po nemilém milníku v životě.

Obvyklým zástupcem je duet s některou z českých zpěvaček. Tentokrát padla volba na Olgou Königovou z projektu Ille, která přispěla svým příjemným vokálem v písni "Na rozcestí". Skladba sice nepatří k nejsilnějším momentům desky, ale svůj půvab skýtá i v textové zamyšlené rovině. Textově překvapí "Optimista", kde se na Hrůzu nezvykle objeví velmi lehká inspirace domácí politikou. Píseň je nepřímo věnována Václavu Havlovi.

Ani novinka "Sám se sebou" nezastihla Michala Hrůzu ve skladatelském útlumu. Hrůza nedovolil, aby se do atmosféry desky promítly negativní zážitky a i přes občasné melancholické vyznění některých skladeb nic ze svých prožitků na posluchače nepřenese. A tak jediné, co lze nahrávce vytknout, je absence většího hitu. Silných a dobrých písniček tu ovšem nalezneme hned deset. Michal Hrůza je zpět a je to dobře. Naše scéna silné autory potřebuje.