Zpěvák Zac Barnett strávil mládí pendlováním mezi Kalifornií a Minessottou a jeho první kytaru mu postavil táta - muzikant, když mu bylo pět, kytarista a hráč na banjo či mandolínu James Adam Shelly vyrůstal na Floridě. Od osmi let bubnující Matt Sanchez sbíral první zkušenosti v Texasu, zatímco basák Dave Rublin strávil většinu dětství u adoptivních rodičů v New Jersey, na Vánoce ale jezdil za biologickou matkou do Connecticutu, kde jej děda se starším bratrem nechávali bušit pěstičkama do klavíru. Každý tedy pochází z jiné části USA a má za sebou jiné zázemí.

Všichni se ale potkali na Berklee College Of Music v Bostonu, kam se vydali za ziskem univerzitního titulu. Po založení kapely (tehdy ještě pod názvem The Blue Pages) v roce 2006 už si malovali, jak jednou budou slavní, ze školy odešli a vydali se do New Yorku. Tam přežívali až do roku 2012, kdy se upsali Mercury Records a hit "Best Day Of My Life" odstartoval jejich kariéru. Slyšet jste ho mohli v reklamách na Toyotu, Hyundai, Shell, obchodní řetězec Lowe, v traileru na film "Walter Mitty a jeho tajemný život", v seriálu "Upíří deníky", ve videohrách "Pro Evolution Soccer 2015" a pochopitelně i "Guitar Hero Live" a ještě bychom mohli docela dlouho pokračovat. Proč vám to všechno píšeme?

Aby bylo zjevnější, že jen něco málo přes padesát návštěvníků v klubu Roxy je na dřívější předskokany OneRepublic a The Fray, kteří svůj hit dostali do top dvacítky v americké i české hitparádě, směšné a přitom smutné číslo zároveň. Můžeme vést debaty o tom, zda je to tím, že se dnešní posluchači od roku 2013, kdy singl vyšel, rychle přeorientovali na jiné idoly, zda za to může slabé promo, přepálená cena vstupenky nebo třeba prostě jen nezáviděníhodná nálepka kapely, jejíž velký hit si po prvních tónech vybaví všichni, ale na název skupiny už si nevzpomenou. Na druhou stranu - konkurence mezi středně velkými pop-rockovými jmény se stejnou nálepkou v podobě X Ambassadors, Sheppard nebo Walk Off The Earth u nás hrála nedávno a podobné potíže neřešila. Čím to tedy je? Možná tím vším dohromady.

Pouze hodinové vystoupení bylo však za podobnou cenu v každém případě málo a vypadá to, že je na čase to dát pořadatelům vědět, protože z tzv. festivalových setů se začíná stávat nová norma. To však není výhrada jen vůči American Authors, podobně na tom byli v poslední době také Chelsea Wolfe, Circa Waves, Deaf Havana, Kid Ink, The Pigeon Detectives, Milow a další. To už je ale téma pro jiný článek.

Okolnosti zkrátka jedenáct let fungující skupině nepřidávaly, a když se hned z počátku koncertu na dvě písně díky technické poruše odmlčely bicí, vypadalo to na ručník. Vůbec největším a nezanedbatelným kladem celého večera ale bylo, že se tím American Authors vůbec nenechali odradit. Původní program tedy vzal za své stejně jako plánovaná píseň "No Love" na setlistu a improvizace dodala koncertu šťávu. Ještě klasický úvod v podobě "Go Big Or Go Home", "Luck" a chytlavého singlu "What We Live For" předznamenaly hlavně obrovský optimismus, který z kapely stříkal stejně jako pot. Nenadále technické fiasko ale donutilo formaci k akustické vložce s "Trouble" a coverem "Shut Up And Dance" od podobných jednohitových zázraků jménem Walk The Moon.

Výlet zpěváka do publika během "Right Here Right Now" fanoušky rozproudil, o pár minut jej následoval i zbytek kapely, aby si v kroužku mezi fanoušky odzpívali "Shape Of You" Eda Sheerana. Během povídání o ochutnání tradiční české kuchyně v, ehm, Burger Kingu ještě kytarista skvěle prodal svou hru na banjo ve svižnější "Hit It", aby ji následoval klávesovou linkou z "Kids" od MGMT podpořený minihit "Believer".

Veleúspěšná a nejočekávanější píseň "Best Day Of My Life" podle očekávání sklidila jak skvělé ovace, tak spoustu amatérských záznamů a po přídavku "Oh What A Life" už securiťáci návštěvníky bez milosti vyhazovali z klubu.

Je rozhodně škoda, že díky okolním faktorům se na první a dost možná i poslední koncert American Authors nebude vzpomínat jen v pozitivním smyslu, samotná kapela je ale nejspíše v drtivé většině kritizovaných oblastí nevinně a jako taková odehrála přesvědčivý a povedený koncert plný entuziasmu. Tak snad to v tom všem kolem nezaniklo.