Tento dluh posluchačům splácí Luboš Andršt až nyní. Na čerstvém albu příznačně nazvaném "Time’s Arrow" se vrací ke starým skladbám, které existovaly v podobě demonahrávek, a přidává k nim dvojici písniček vzniklých mimo Energit. Z původního sestavy Energitu už dnes aktivně hraje jen Andršt, na "Time’s Arrow" se však obklopil trojicí muzikantů, kteří rozhodně nepatří k neznámým jménům - basák Vladimír Guma Kulhánek hrával s původními členy Energitu Ivanem Khuntem a Jaroslavem Erno Šedivým na flamengovském "Kuřeti v hodinkách", bubeník Jiří Zelenka bubnuje v současnosti s kdejakou hvězdou domácího bigbítu (vč. Etc…, Krausberry nebo Ivanem Hlasem). Trojici doplňuje zpěvák a klávesista Jan Holeček, kterého si Andršt přivedl ze svého Blues Bandu.

Deska "Time’s Arrow" vznikla, do jisté míry, jako pocta další legendě, předčasně zemřelému baskytaristovi Vladimíru Padrůňkovi. A ač se Andršt zaklíná slavnou značkou i repertoárem z větší části vzniklým před čtyřmi desítkami let, je to hlavně jeho sólová deska. Andršt albu jasně dominuje - nejenom portrétem na obalu, vytknutím svého jména, ale i hráčským uměním. Kytara je přeci jen nástroj, který na takto pojaté nahrávce supluje zpěv (většina stopáže je instrumentální) a logicky z nahrávky ční - což nepochybně Andrštovi coby solitérní hudební osobnosti bezesporu vyhovuje. Své místo občas přenechá také Holečkovi za hammondkami (na jejich báječném dialogu je postavená úvodní "Blue Dance").

Naštěstí se však album, byť obsahuje pouze šestici kompozic na ploše necelých čtyřiceti minut, daří držet příjemně při zemi. I když se tedy dočkáme dlouhých kytarových sól, tyto nikdy nepřekročí únosnou míru a nezmění se v samoúčelné exhibice a soutěže v tom, kdo zahraje více not. Andršt, kterého jistí (a možná i brzdí) zkušená rytmika, ctí míru a jednotlivé skladby mají pevný, čitelný tvar a zachovávají si nekomplikovanou melodičnost. Jazz(rockové) výlety do abstraktních krajin zůstávají pro tuto chvíli zapomenuty. Deska se nese v duchu žánrově čistého, solidně tvrdého blues rocku, žádné experimenty se nekonají. Andršt je stále velmi rychlý hráč, který dovede hmatník kytary přeběhnou rychleji, než myš utíkající před kočkou. Rytmický tandem Kulhánek - Zelenka solidně šlape, nemá bohužel dostatek prostoru, aby se mohl nějak sólově rozvinout. Jen zdárně podporuje šestistrunného mistra.

Dvojice zpívaných skladeb ("Loneliness" a "Freedom") je v tracklistu postavena tak, aby pomohla lépe koncentrovat posluchačovu pozornost. Obě jsou zahaleny do silného oparu nostalgie, která je patrná zvláště u první jmenované. Smutek po přátelích, kteří odešli a už se nevrátí, smutek po starých dobrých časech - to jsou nosné motivy alba "Time’s Arrow". Je to solidní album domácího (téměř) all-star rockového bandu, deska, která cílí spíše na pamětníky. Ale má ledacos co říct i mladším.