Alfahanne debutovali v roce 2013 společným splitkem "Grym" s norskou formací Shining. Plnohodnotnou desku však nahráli až o rok později pod názvem "Alfapocalypse", což dle slov členů skupiny označuje styl, který jejich tvorbu nejlépe vystihuje: Alfapocalypse metal. Pravda je taková, že v jejich rukopisu se mísí jednoduchý severský rock'n'roll v duchu Turbonegro s prvky black metalu. Tu pravou šťávu dodává rodný jazyk skupiny. Pro našince jen těžko srozumitelný švédský jazyk je v temném blackmetalovém hávu skutečně působivý. Třeba řízná pecka "Även En Hund Har Sin Dag" je prostě odzbrojující. Na novince "Det Nye Svarta" kapela ještě více než kdy dřív sází na syntezátory, kterými odkazují na gothic metalovou scénu osmdesátých a devadesátých let. Nejsilnější moment pak upekli v případě druhé skladby "Stigata", která má ohromný náboj. Druhý nejzajímavější kus přijde chvíli poté v podobě rozmáchlé písně "Dödsmaskin". Celkově je tato do jisté míry originální nahrávka velmi příjemná na poslech a i díky kratší stopáži nestačí omrzet. Hudba Alfahanne je jednoduchá, přímočará, zábavná, ale vůbec ne primitivní. A když zazní titulní píseň, rádi si se sympatickými Švédy zakřičíte "Det Nye Svarta"!