Team se na kolekci "Od A po Zet" vrací hlavně ke svým začátkům

Při poslechu kompilace nacházím dva základní úhly pohledu, ze kterých se na ni dá nahlížet - jeden pozitivní a jeden negativní. Negativní faktor je filosofie či koncepce trojalba. I když se jedná o další díl kolekcí Opusu "1-2-3", kompletní první tři alba formace na něm nenajdete. Jedná se o výběr postavený z nahrávek, které vyšly ve vydavatelstvích Opus a Tommü Records.

Tomu by se ještě dalo porozumět. Deska "7edem" však do tohoto formátu jednoduše nezapadá. Za a) vyšla u FORZY a za b) proto, že zvuk formace už v tu dobu byl dost jinde. Navíc se jednalo o v podstatě comebackové album Teamu (s Palo Haberou za mikrofonem). Proto je škoda, že zde dostává tak zásadní prostor.

Pozitivum vidím v tom, že kapelních megahitů typu "Reklama na ticho", "Držím ti miesto" či "Severanka" zde zas tolik není, naopak hodně prostoru dostávají skladby, které se nestaly hity na první dobrou. Dokazují tak, že Team má i jiné dobré písně - nejen fláky, které při neustálém koncertním omílání a naprosté absenci novinek už mohou lidem lézt krkem. Připomínají nám pěvecký i skladatelský um Milana Dočekala, mladickou energii kapely i její dostatečnou virtuozitu. "Máš moje číslo" nebo "Čo nás čaká" jsou pak čirým potěšením Haberových fanoušků hladovějících po nových písních.

Samozřejmě nelze zapomenout na povedený singl "Viem, čo cítiš", který kapela prezentovala na zatím poslední koncertní šňůře. Nevypadá to ovšem, že by nový nosič byl na cestě, i když kapela v letošním roce chystá jen naprosté minimum letních festivalových vystoupení. Fakt, že se první náklad rychle rozprodal, dokládá, že hlad po písničkách Teamu je pořád dost velký. Je však otázkou, jak dlouho ještě bude fanoušky bavit chodit na koncerty složené ze stále stejných písní, hraných pouze v pozměněném pořadí.