Prvních pár minut rozhodně nahrávalo spíše druhé variantě. Nepříjemný zvuk vyzvánějícího telefonu v intru ohlašujícím příchod hlavních hvězd večera jakoby předznamenal rozpačitost úvodu. Publikum seskládané v dlouhé nudli tak, že něco vidět mohli jen ti neráznější v předních řadách a mimořádně špatný zvuk s plechově znějícími kytarami a upozaděným zpěvem vyvolávaly chtě nechtě myšlenky na téma, o kolik by zážitek mohl být příznivější, kdyby se místo Chapeu Rouge konal například v Rock Café.

Hned druhý song "This Is An Emergency" ale obavy rozptýlil a zatímco ostatní spoluhráči soustředěně hráli prakticky bez hnutí, frontman Matt Bowman z malého pódia a minima manévrovacího prostoru vytěžil maximum. Poslechnete-li si jen jejich nejnovější, páté album "Broken Glances", mohli byste nabýt dojmu, že se jedná o průměrnou indie-rockovou formaci s nádechem unylého post-punku po vzoru Interpol a jim podobných. Jenže teprve starší desky a koncert samotný přiblížily, o čem jejich muzika doopravdy je. O krátkých, svižných minihymnách mířící stylově někam mezi The Vaccines a rané The Wombats, které však ve spojení s výbušným zpěvákem nemají daleko k hardcorovým seancím.

Jako seky katanou pak působily stručné riffy sekundující totálně zpocenému Bowmanovi, který lezl po světelné konstrukci, točil s mikrofonem jako s lasem, stříkal na sebe i pařící lidí pod sebou litry vody a křičel texty nadšené fanynce do obličeje. Ve skladbě "Everybody Wants Me" dokonce své příznivce vyhecoval, aby si v klubu s nebezpečně nízkým stropem vylezli na záda, chytli se za ruce a v kroužku vytvořili útvar, který bychom mohli označit za jakýsi dvoupatrový kotel.

Zdálo se skoro neuvěřitelné, jak elektrizující atmosféru se britské skupině, které její vlastní název připadá pitomý, povedlo vytvořit. Někteří fanoušci byli vůči skupině, která, přiznejme si to, nikdy pořádně neprorazila, tak vášniví, že to vypadalo, že na největší hit "I'm Not Sorry" čekají snad už od roku 2008, kdy se objevil mimo jiné ve fantastické závodní arkádě "Burnout Paradise". Nebo ještě déle. Bezmála dvaceti položkový setlist byl ale i díky neúnavnému tempu za slabou hodinku odehrán a jelikož se členové dle vyjádření svého šéfa po čtyřech týdnech na turné už nenávidí a nemluví spolu, slíbili, že se po koncertě s fanoušky pořádně opijí. A koneckonců proč ne. Pátek večer je skvělý čas na pořádnou párty.