Dosavadní historie dívčí trojky Sugababes se čte téměř jako detektivka (bez zápletky a vraha...). Mladičká dívčí trojice zazářila před dvěma lety nervním hitem "Overload", aby poté vydala vydařené, ale komerčně poměrně neúspěšné album "One Touch" a následně dostala kopačky od nahrávací společnosti. Ke všemu došlo poté k výměně jedné členky za novou. V dnešní době, kdy je podobným teenagerským skupinám dávána jen jedna šance, se však poněkud netradičně Sugababes nevzdaly, podepsaly novou nahrávací smlouvu a od té doby mají v podobě hitů "Freak Like Me" a "Round Round" dvě britské singlové jedničky a nyní i druhé album "Angels With Dirty Faces". A je o co stát - kdybych je měl někam zařadit, asi bych jejich hudbu označil za "teenagerský pop pro 21. století". A líbit se nebude jen teenagerům, ale všem příznivcům kvalitního popu, i když nezvyklým českým uším jejich písničky klidně mohou znít "divně".

Skutečně, je až s podivem, jak ani ne dvacetileté dívky dokáží udělat zajímavou desku. Jistě, většina materiálu nepochází z jejich pera, ale na druhé straně se o vše starají samy a jen ony rozhodují, co se na desce objeví, což je skutečnost v dnešní době nevídaná. Stejně tak zvolit za pilotní singl právě "Freak Like Me", která je díky svým tvrdým samplům pro naprostou většinu českých (a bezpochyby i jiných než našich) rádií nehratelná, bylo jistě odvážné. Ale i to jim dopomohlo k prvenství na ostrovech. Pravá sprcha ale přijde s druhým singlem "Round Round", který je tak prvotřídním hitem, že musí nadchnout každého, drobná vychytávka v naprosto jako z jiné písničky přítomné střední části je jen třešničkou.

Jedenáctiskladbová kolekce se veze na úplně jiné vlně než debut, který se nesl v pomalejších tempech. Ta jsou dávno zapomenuta a nové album tepe hlavně v rytmu tvrdší (v rámci popu) elektroniky a rychlejších rytmech. Kromě zmíněné dvojice singlů je třeba vyzdvihnout nádhernou elektronicky znějící baladu "Stronger" (mimochodem se jedná o připravovaný třetí singl), naprostý vrchol desky ovšem přijde s písničkou "Shape", která je postavena na samplu skladby od Stinga. Zatímco podobné "vykrádačky" většinou nestojí za nic, tady je výsledek bezchybný a Stingův zpěv v refrénu padne jako zadek na hrnec. Po deseti elektronikou prodchnutných skladbách na konci čeká čistě akustická "Breathe Easy", skutečně něžná a jemná balada, v níž Sugababes dokazují, že jim ani prostá písnička s akustickou kytarou není cizí.

Jediným problémem téhle desky je poněkud nevyrovnaná úroveň repertoáru. Na druhé straně spousty skvělých skladeb totiž stojí poměrně tuctové, i když v komerčním popu stále objevné písničky jako "Switch" či "Virgin Sexy". Škoda jich. Taky mi vadí, že britská verze desky má o tři skladby více. Že japonské edice mají vždy jednu či dvě skladby navíc, jsem si už zvykl, ale že už i ty britské...

Stejně jako na debutu Sugababes dokazují, že je v nich ještě více, než na desce nakonec předvedly. Škoda, že několik vskutku skvostných písniček je promícháno s pár ne až tak povedenými. I tak jsou ale alespoň co se týká singlových nahrávek na naprosté špici současného teenagerského popu. A doufám, že tam zůstanou i na další desce.