Nikdo nemiluje kytary tolik jako Band Of Horses

Seattle. Jen při vyslovení toho města musí každému hudebnímu nadšenci vyskočit v hlavě tolik asociací. Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden, label Sub Pop a grunge jako takový. Kostkované košile. Kšiltovky. Neupravené dřevorubecké plnovousy. Větrné a deštivé počasí. Zima.

Ano, i Band Of Horses vznikli právě tam. A pokud od nich znáte jen dva nejznámější hity "No One's Gonna Love You" a "The Funeral", asi byste čekali, že jejich první koncert u nás bude spíše pomalejší, folkrockovou záležitostí s občasnými zastávkami v nevýrazném country. Poslechovka, u níž se budete kolíbat do rytmu. Vždyť jen těch seriálů, kde všude se tyto singly objevily: One Tree Hill, Chuck, Numb3rs, 90210, Gossip Girl, How I Met Your Mother, spousta filmů, videoher, sólovka Cee Lo Greena... Je toho moc. A všechno jsou to v zásadě takové klidnější záležitosti. Logicky tak takový musí být i koncert, ne? Kdepak.

Pětičlenná formace je podobně jako Biffy Clyro, Foals, Kensington či Dry The River jednou z těch, která z desek může znít docela příjemně, teprve naživo ale naplno cení zuby a nechává padat brady. Zmínka o počasí nebyla náhodná, když totiž Ben Bridwell zpíval, větrák mu fučel do obličeje a díky jeho neuvěřitelnému nasazení, s nímž si nezadá ani s Jesse Hughesem z Eagles Of Death Metal, to celé vyvolávalo pozoruhodné obrazce. Jakoby hustě pršelo, z nebe útočily blesky a frontman proti tomu napnul všechny síly a snažil se svým zpěvem bouřku porazit. V kombinaci s třemi kytarami šlo o masivní sílu zvuku, kterou nešlo zastavit.

Mohutná tlaková vlna smetla veškeré očekávání a předsudky, na pódiu se odehrával jedinečný koncert, v němž se všichni muzikanti viditelně skvěle bavili, zároveň ale jeli naplno. Zničující riffy nutily protagonisty k prožívání každého tónu, kulatá scéna místy připomínala fitness sportoviště se skákajícími a divoce se zaklánějícími sportovci. Jen měli místo upnutých triček neupravený zevnějšek. Protože když žijete rock'n'rollem, na hlouposti není čas.

Občas je na pódiu doplnili i pódioví technici, na klávesy parádně zasóloval Ryan Monroe, zpěv úspěšně na chvíli převzal kytarista Tyler Ramsey a pochopitelně se několikrát i zpomalilo, aby došlo (nejen) na dva největší hity. Nepřekvapí, že šlo o velký zážitek a pro mnohé i splnění dlouholetého snu. Fantasticky se předvedla i předkapela L.A., což nejsou ti fádní Češi, nýbrž neméně zajímavá sebranka připomínající něco mezi Dashboard Confessional, Stereophonics a ranými Train.

Snažit se ale vypíchnout jednotlivé momenty nemá valného smyslu. Band Of Horses předvedli v po okraj zaplněném Lucerna Music Baru tak strhující show, že jejich chystané srpnové vystoupení na rakouském FM4 Frequency rázem patří mezi nejočekávánější momenty festivalové sezóny. Více takových koncertů!