Dropkick Murphys na "11 Short Stories Of Pain And Glory" opakují již známé postupy, ale pořád je to radost poslouchat

16.01.2017 00:00 - Jiří V. Matýsek

Bostonští králové celtic punku Dropkick Murphys mají po čtyřech letech novou desku. Jak už název "11 Short Stories Of Pain And Glory" napovídá, přináší jedenáct skladeb přesně v tom duchu, jaký bychom od kapely čekali - energických, chytlavých, svižných, punkových i folkových zároveň. Stačí to?
Reklama
8/10

Dropkick Murphys - 11 Short Stories Of Pain And Glory

Skladby: The Lonesome Boatman, Rebels With The Cause, Blood, Sandlot, First Class Looser, Paying My Way, I Had A Hat, Kicked To The Curb, You'll Never Walk Alone, 4-15-13, Until The Next Time
Vydáno: 6.1.2017
Celkový čas: 38:44
Dropkick Murphys používají na novém albu totožnou formuli jako na deskách předchozích. Stejně jako alba "Going Out In Style" (2011) a "Signed And Sealed In Blood" (2013) je i novinka ve znamení překlopení misek vah ve prospěch folku. To však v žádném případě neznamená jakýkoliv odklon od energičnosti, drajvu a nespoutanosti. On ten irský folk má jistý podíl punkovosti přirozeně v sobě a částečná elektrifikace - neutlačující však akustické nástroje - hudbě jen prospívá.

"11 Short Stories Of Pain And Glory" je albem, které se poslouchá až neskutečně příjemně. Výborné dramaturgické rozvržení míchá svižné halekačky ("The Lonesome Boatman") s ostrými punkovými vypalováky ("Rebels With The Cause") a odpočinek přináší křehké, akustické skladby typu "First Class Looser", nijak však nepolevující v nastaveném tempu.

Co je však na novince patrné, je jistý úkrok vstříc popovějším, přímočařejším vodám. Konkrétně dvě skladby - "Paying My Way" a "Until The Next Time" - jsou ústupkem až k vlezlé líbivosti, v případě druhé jmenované až předvídatelné hlouposti. Obě skladby z celku, funkčního a solidně držícího pohromadě, až nepříjemně vyčuhují. Nejpatrnější je to u "Paying My Way", umístěné uprostřed alba. Druhá jmenovaná uzavírá album a může působit jako lehký vtípek na závěr. Věřím, že to není předzvěstí cesty, kterou se Dropkick Murphys plánují v budoucnu vydat.

Nové album Dropkick Murphys ve své podstatě nepřináší ani zbla nového, jen nadále cizeluje již známé a vyzkoušené. Někdy to stačí, někdy je zůstávání na stávajících pozicích prospěšné. Bezezbytku to platí i o této kolekci skladeb. Dva výše zmíněné úlety celku příliš neprospěly, energie, melodičnost a nepokrytě burcující tendence skladeb k činu (v podstatě jakémukoliv, ale jako motivační muzika sloužili Dropkick Murphys odjakživa dobře) je však oba hravě převáží. Takže nakonec nic nového, ale stále je radost to poslouchat.

Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY