Starsailor se doma v Británii se svým albem "Love Is Here" stali poměrně velkými hvězdami. Ne že by prodávali miliony desek, ale na zabydlení se v teenagerských srdéčkách to určitě bylo. Debut přinesl hned pět singlů (většina ovšem vyšla ještě před albem), a i když z jejich hudby jde strašně cítí snaha "my chceme být taky Codplay", poměrně příznivě je přijala také kritika. Na MusicServeru sice z mého pera nesklidili kdovíjaký obdiv, ale naštěstí to mají možnost napravit nedávno vydaným dévédéčkem "Love Is Here (Live)", které se jim skutku povedlo.

Nějak mě při jeho sledování napadlo, že to, co obsahuje, je vlastně v současné době už standard, i když před několika lety by se podobné množství materiálů rozporcovalo určitě na několik nosičů. Ale živá verze "Love Is Here" vám řekne o kapele téměř všechno. Základem je koncert, na němž kapela včetně remixového intra předvedla šestnáct skladeb, takže vystoupení trvá slabou hodinku a čtvrt. Pozitivní je to, že písničky, které se na desce mnohdy nudně táhnou, mají naživo přece jen více energie. Občas to ale popírají akustické vložky, kdy téměř čtvrtinu koncertu odehraje zpěvák James Walsh sám jen s akustickou kytarou. Snad poprvé bych měl také výhradu ke skladbě koncertu. Že na něm zazněly úplně všechny písničky z desky, je samozřejmé, protože kapela skladeb ještě moc nemá, ale vadí mi jejich seřazení. Na úvod zazní jako intro remix "Poor Misguided Fool", poté singl "Alcoholic", originální verze "Poor Misguided Fool" a poté "Fever", tedy nejenže dvě verze jedné skladby se objeví v průběhu několika minut, ale ještě před začátkem druhé čtvrtiny koncertu vyčerpají tři singlové hity. Ovšem to je věc vkusu, já mám prostě radši známé skladby u konce či alespoň rozmístěné v průběhu celého koncertu, ať může atmosféra gradovat. To je ovšem mé čiré hnidopišství. Koncert vcelku sice není špatný, ale přece jen se občas sune kupředu dost pomalu, což je způsobeno převládajícími melancholickými a pomalými písničkami. A docela mi vadí, že kamery snad devadesát procent času zabírají jen zpěváka a zjistit obličeje ostatních členů kapely je téměř nemožné. Po formální stránce - vzhledem k tomu, že kapela je populární téměř jen v Británii, titulky zde nenajdete žádné, zvuk je ve stereu a 5.1.

Zbytek vybavení DVD je poměrně slušný. K dispozici jsou všechny čtyři videoklipy ("Good Souls", "Alcoholic","Lullaby" a "Poor Misguided Fool"), z nichž u mě zcela jasně vedou "Good Souls" díky hudbě (proč takových hitovek nemají Starsailor více?) a "Poor Misguided Fool" díky obrazovému zpracování, skutečně pastva pro oči. Dále zde najdete dvě akusticky nahrané písně (akusticky=jen zpěvák s kytarou někde u koňské ohrady...) "Tie Up My Hands" a "She Just Wept", na nichž je zajímavé hlavně to, že stejně jako dokumenty jsou v 5.1. U hlasu a kytary je to vskutku zážitek. Když už jsem se zmínil o dokumentech, ty zde najdete hned čtyři. Jeden je převzatý od televizní stanice Channel 4 a v podstatě slovem a třemi písničkami kapelu představuje. Další zaznamenal nahrávání alba "Love Is Here" a najdete v něm i jen trošku ostříhané výše zmíněné akustické kousky. Následuje dokumentík z turné a dokument z nahrávání béčkové písničky "Born Again" (plus videoklip z jejího nahrávání), která se objevila na singlu "Poor Misguided Fool". Pro tuto skladbu platí přesně to známé zjištění, že mnohé béčka jsou výrazně lepší než albové skladby. O "Born Again" to platí stoprocentně, to měl být přímo singl, a přitom se se nedostal ani na desku! Dále zde už najdete "jen" videoklip k remixu "Good Souls" a poměrně slušně zpracovanou diskografii, což ovšem u jednoho alba a pěti singlů asi nebylo tak těžké.

Na DVD se Starsailor prezentují rozhodně lépe než na svém debutovém CD, doufejme, že jim to vydrží a že alespoň trošku přestanou kopírovat své vzory. Pak by se z nich mohla stát skutečně zajímavá kapela. A když na další dévédéčko přidají i titulky, aby jejich užvatlané angličtině pořádně rozuměl i Čech, bude to ještě lepší.