Soul Marty Kubišové bohužel postrádá duši

Jeden z velkých hlasů domácí populární hudby, Marta Kubišová, vydává - pravděpodobně rozlučkovou - desku. Nazvala ji "Soul" a vzdává na ní hold žánrovým klasikům. Jak se zpěvačka poprala s hudbou, která je pro ni srdcová, ale dosud neměla příležitost věnovat jí kompletně celé album?

6/10

Marta Kubišová - Soul

Vydáno: 7.10.2016
Celkový čas: 41:48

Skladby: Čau, good bye, A to mě trápí, Kdysi dávno, Pár dnů, Odvěká žena, Důvod mám, Přejdi ten práh, Málo je lásky, Hlas nejtišší, Jesse, pojď spát, Protihráč (s Matějem Ruppertem), Cesta tvá má být vůj cíl

Vydavatel: Supraphon

Dvanáct skladeb sahá skutečně do zlatého fondu soulu, případně blues. Jsou tu skladby hitové, jako "Chain of Fools" (zde jako "Čau, Good Bye") nebo "People Get Ready" Curtise Mayfielda (zde jako "Málo je lásky"), ale i písně méne známé, o to však niternější, jdoucí skutečně do hloubi duše. Alespoň tedy v originále. Jakkoli je Marta Kubišová vynikající zpěvačka i člověk s hlubokým životním příběhem a vybrané skladby by měly být její srdcovou záležitostí, album "Soul" jako celek moc nefunguje.

Soul/blues je hudba, která je už z povahy věci nejen niterná, ale zároveň i energická, dravá a hlavně až do bolesti prožitá. A v tom tkví největší kámen úrazu - Marta Kubišová zpívá dobře, ale jaksi mimoběžně s hudbou. Ze zpěvu se poněkud vytrácí nezbytná emoce. Zpěvačka je logicky silnější v pomalejších kouscích ("Kdysi dávno"), nejvíce utrpěly skladby trochu více od podlahy, např. úvodní "Čau, Good Bye", které jasně chybí drajv a nasazení - a to není zrovna dobrá vizitka na start desky.

Celkovému dojmu neprospívá ani studiová práce klavíristy Petra Maláska - doprovodná kapela bez výraznějších sólistů a instrumentalistů, obligátní smyččové pasáže ("Pár dnů") i unifikované sbory (skoro všude), které skladby doslazují a kýčem likvidují poslední záchvěvy oněch pravých emocí.

Bohužel se nelze spolehnout ani na texty. Ty totiž působí dojmem, jako by se zasekly v dobách minulých u těch nejprůměrnějších pokusů o import zahraničních skladeb přes tzv. železnou oponu. Hemží se děsivými veršíky (rovnou polovinu alba otextovala Marta Skarlandtová a ty největší paskvily pochází právě z jejího pera) typu: "Čas je náš protihráč / on všechny trumfy v ruce má / je pánem nálezů a ztrát, / co dal, umí brát," ("Protihráč") nebo "Přejdi ten práh úzkostí svých / uvidíš, svět není tak zlý. / Přestaň se bát, svět je jak chrám / otevři srdce svý dokořán," ("Přejdi ten práh"). O něco lepší jsou příspěvky harcovníků Pavla Vrby a Václava Kopty, i na nich však zub času zapracoval a bohužel působí jako z jiné doby.

Je paradoxní, že album, které má onu duši (soul) přímo ve svém názvu, ji ve skutečnosti postrádá. Marta Kubišová si udělala radost - a to se cení. Dozajista udělala radost i svým nekritickým posluchačům. Album samo má však k dokonalosti daleko, nad hladinu průměru jej pozvedá jen a pouze jméno samotné zpěvačky. A přitom potenciál obsahově i aranžérsky moderní desky, která přitom nenabourává integritu interpreta, tady v každém případě je. Stačí se podívat na generačního souputníka a spoluhráče Kubišové Václava Neckáře a jeho "Dobrý časy"...

• Tak toho jsem se trochu bál. Je to škoda, že se... (P., 17.10.2016 09:30) Reagovat

  Tak toho jsem se trochu bál. Je to škoda, že se jí to nepovedlo, zasloužila by si na odchod opravdu dobrou desku...
  
  

  • Re: Tak toho jsem se trochu bál. Je to škoda, že se... (Pět , 29.10.2016 22:32) Reagovat

    Ono se ji to nepovedlo???????? Naopak, velice se ji to povedlo a deska ma duši a ne že ne
    
    

• Zasloužila by si desku s původním materiálem (Jindřich Kunc, 17.10.2016 10:07) Reagovat

  CD Soul už doma mám a poslouchám ho velmi rád. Na celé té labutí písni paní Kubišové mě mrzí jen jedna věc. A to tak, že hodně. Že se nesešli čeští autoři, kteří by byli schopni napsat jí úplně nový materiál. Dáma ražení, jakého je paní Marta, by si takovou desku určitě zasloužila. Nerozumím tomu, proč se tak nestalo. Jestli v naší zemi skutečně nejsou schopní autoři? Nevím... Škoda, že už není nikdo, kdo by psal písničky, jako byly ty od Bohuslava Ondráčka, Angela Michajlova nebo od Karla Svobody (60. - 70. léta)... Myslím, že např. takový Petr Malásek umí napsat písničku Martě Kubišové přímo na tělo. Ale možná se mu do toho nechtělo... Netuším...
  
  

  • Re: Zasloužila by si desku s původním materiálem (Kateřina, 17.10.2016 15:54) Reagovat

    Paní Kubišová vyloženě chtěla otextovat songy, které si ona vybrala a přála zazpívat, tudíž nemohl přispět pan Malásek, který nepíše texty, ale skládá hudbu. Album je krásné a je vidět, narozdíl od předešlého alba, že si to paní Marta užila neb si tímto splnila takové své hudební přání. Výběr songů od oblíbených zahraničních interpretů s českým textem. Pro mě mezi nej textaře patřil pan Zdeněk Borovec, ale musím podotknout že pan Kopta umí a jsem ráda, že přispěl svými texty na toto poslední a krásné album paní Marty. Je potřeba si to album naposlouchat a vnímat ty texty.
    
    

    • Re: Zasloužila by si desku s původním materiálem (Jindřich Kunc, 18.10.2016 10:51) Reagovat

      Paní Kateřino, o kráse alba nepochybuji, však jsem svůj vztah k němu charakterizoval ve své první větě. Jen jsem si posteskl nad tím, že se s námi Martička neloučí původním materiálem, což je přinejmenším škoda, nemyslíte? Jinak albu jsem nic nevytknul a vytýkat nebudu, neboť k tomu není důvod.
      
      

Makrorecenze: Makrorecenze "From Zero" Linkin Park Stejně jako Linkin Park překvapili své příznivce nečekaným reunionem, který téměř okamžitě přinesl novou desku a velké koncerty, stalo se pro mnohé překvapením, jak moc se comebacková nahrávka "From Zero" povedla. Co si o novince... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 12:00 v sekci Recenze | Makrorecenze

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku