"Antologie 1960-1995" vydaná k pětatřicátému výročí založení především vokálního uskupení Spirituál kvintet má určitě své mouchy. Kdyby ale už nic jiného, alespoň představuje asi jedinou možnost, jak vlastnit staré nahrávky skupiny na CD. Navíc ve vynikající kvalitě.
6/10
Spirituál kvintet - Antologie 1960-1995
Celkový čas: 144:04
Skladby: CD1: Nobody's Fault But Mine, Zelené pláně, Širý proud, Doney Gal, Virginie, Černošské ghetto, Ryl jen celej den ryl, Kayandra, Růžička, Pavana za deset švestkových knedlíků, Batalion, Kocábka, Kdo svalil kámen náhrobní, Dál dál tou vodou, Zlatá klec, Poutník a dívka, Jablíčka, Zklamaná láska, Dívka ze mlejna, Chaloupka, Pocestný, Kumbaya / CD2: Maják, Žízeň, Starý příběh, Tak jen pojď, Mlýny, Válka růží, Ukolíbavka, Náš tatíček nebožtíček, Povídajů ludé, Ta unínská rola, Trudova žena, Za svou pravdou stát, Už nechci se vdát, Beránek a vlk, Až se k nám právo vrátí, Oh Freedom, What Month Was Jesus Born In, Scandalize My Name, Haů bílou plání, Mirelaridon, Osel Jerry, Vláček, Dvě báby, Jednou budem dál
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Svítivou nálepkou "Digitálně remasterováno" se chlubí nové vydání antologie klasiků českého folku - Spirituál kvintetu. Uctyhodné časové rozpětí 1960 - 1995 je bohužel třeba trošku poopravit. Album bylo vydáno k pětatřicetinám skupiny. 1960 tedy odpovídá roku vzniku, nahrávku starší než ročník '67 byste však na této kompilaci hledali marně. Zdůvodnění z průvodního slova, tedy nízká kvalita záznamů, je naprosto věrohodné, přesto si myslím, že ve výběru mapujícím celá desetiletí je menší zlo zařadit ranou nahrávku se zvukem nádražního ampliónu, než ponechat prvních sedm let činnosti bez ukázky. Na druhou stranu právě technická kvalita zvuku je jedním z největších kladů dvojdesky. Mezi nahrávkami ze sedmdesátých a devadesátých let nejsou výraznější rozdíly a zašuměné jsou ty starší méně než některé současné.
Vzhledem k označení "Antologie" nikoho nepřekvapím sdělením, že jsou tu zastoupena všechna, snadno rozeznatelná, období. Černošský spirituál si s renesančním nápěvem nespletete, stejně jako českou lidovou nebo obrozeneckou píseň s baladou. Stejně tak uslyšíte většinu hlasů, které skupinou prošly, včetně toho, který patří jen krátkodobě působící Lence Slabé. Jejich vlastníky vám představí i Tichotovo obsáhlé průvodní slovo, které obsahuje i odkazy na konkrétní stopy, tudíž se vyplatí pomaličku si jej pročítat během poslechu. I když budete slabikovat, za dvě a půl hodiny celkového času desek se jím určitě prokoušete. V historii skupiny se najdou i pikantnosti jako parádní úspěcho-průšvih na plzeňské Portě '83, jehož veselejší část je zachycena i na desce v dosud nezveřejněné ptákovině "Haů, bílou plání". Velká škoda, že takovýchto spontánních okamžiků tu není více. Přinejmenším závěrečná hymna "Jednou budem dál", která měla svou roli v listopadovém revolučním hnutí, by vynikla v jakékoliv verzi z oné doby jistě víc než nabízená nová strojená studiová.
Nejsou mi příliš jasné dvě věci. Proč proboha je u každé skladby uveden původní vydavatel a jakési identifikační číslo a chybí název alba? Alespoň seznam vyšlých desek tu opravdu měl být. U antologie je to snad věc celkem podstatná. A podle jakého důmyslného ale dokonale skrytého systému jsou seřazeny skladby? Snad by mohlo jít o sled, ve kterém byly písně přidávány do repertoáru a přitom byly nahrávány v různých letech. A to ještě s výjimkami. Tomu by odpovídalo i včlenění nově nahraných, ale přitom notně obehraných, kousků. A přestože to asi (zvlášť ode mne) vyzní trochu podivně, SK si nejvíc vážím právě kvůli odrhovačkám. Co vím, tak u nás jen oni totiž dokáží zahrát šlágry pionýráků jako "Stará Archa" (zde už pod lidovějším názvem "Kocábka"), "Batalion" nebo "Zelené pláně" tak, že jsem schopen zapomenout na ty desetitisíce úst, co už je omlely a slyšet v nich hezké prosté písničky.
Aranže s naprostým minimem nástrojů a většinou komplikovanými vícehlasy, dokonale suplujícími celé spektrum hudebních instrumentů, jsou nejspíš tím, co skupině umožnilo držet si přes čtyřícet let posluchače. A rozhodně to nejsou samí pamětníci roku 1960. To vám dosvědčí i známý, co málokdy šáhne po jiném tričku a CD než Sepultury a Metallicy, ale pravidelně ho můžete najít na koncertech Spirituál kvintetu.
Hodnocení je čistě orientační s ohledem na bezkonfliknost a odráží hlavně druhotné nedostatky, nikoliv výkon SK. Nepřikládejte mu, prosím, větší než nepatrnou váhu.