Po dvaceti pěti letech vydává Oceán nové album. Zmínili jste, že dříve vám náměty na písně přicházely rychleji. Nemělo by však námětů přicházet víc s odžitými roky?

Jan Vozáry: Ten mozek už je přece jenom starší a unavenější. Už to z nás tak nelítá, jak říká Petr.

Petr Kučera: Já jsem tomu říkal výstřiky mládí. Člověk to ve dvaceti neřeší. Pokud ho něco inspiruje, snaží se to vyjádřit hudbou. Big beat je velká houba, z které všichni nasávají a vytváří své vlastní skládačky. To, že u nás písničky vznikly během krátké doby, je způsobeno tím, že se sešli lidé, kteří byli ochotní makat. Nová deska je podle mě nejkolektivnější dílo, které kdy z Oceánu vzešlo. Prožili jsme si to ve zkušebně, ale pak také dost záleželo na producentovi.

Armin produkoval sólovou desku i Jitce.

Jitka Charvátová: Armin pracoval s Dušanem Vozárym. Po prvním návratu však trvalo nějakých pět, šest let, než jsme se dokázali kontaktovat a spojit. Během tří měsíců jsme měli hotové písničky a klavír a pak jsme to přehodili producentovi.

Úvod "Danteho" má dost klubový nádech. Ke stávající základně fanoušků, kteří si s vámi působení odžili od začátků, se na koncerty dostává i mladší generace. Snažili jste se na novou desku prodrat i tu modernost?

Jitka: Snažili jsme se to provázat. Armin je velkým sběratelem starých analogů, takže se kluci ve zvucích vyřádili. Zároveň jsme chtěli, aby skladby dýchaly a nezněly příliš synteticky. Vycházeli jsme především z originálních melodií namísto moderního zvuku, který tam samozřejmě zmasterovaný je. Nic není přefouknuté.

Petr: V roce 2015 se změnila sestava, odešel Dušan, který se zaměřoval na syntezátory a klávesy, a přišel Petr. Nastala shalomizace. (smích) Museli jsme pojmout novou tvář Oceánu s kytarou.

"Doufám, že" se přiklání k éterické stránce a atmosférou připomíná ten vesmír, který se objevuje i v názvu desky. Éterický byl i klip k Jitčinu "Timeless".

Jitka: Potkala jsem se s výtvarníkem Janem C. Löblem, který se mnou na "Timeless" pracoval. On vidí věci zcela jinak. Oslovila jsem ho na vizuály pro Oceán. Domluvili jsme se na sadě vizuálů a zatím jsme natočili čtyři a vypadá to skvěle. Jsou jednoduché, ale je v nich vše, co tam má být. Jana jsem tedy do kapely přinesla já, ostatně i toho Armina jsem si trochu prosadila. Petr rád říká, že jsem do kapely zatáhla matriarchát.

Grafikou se ale zabýváte i vy sama.

Jitka: Dvanáct let jsem se v Praze hledala, dělala sólovku a byla jsem v tom kolotoči zapřažená.

Petr: Jitka je naším spojovacím článkem. Je mladší a sledovala náš vývoj. Vše probíhá na přátelské bázi. Přijedeme k Honzovi Löblovi na chalupu, tam pár dní pobýváme a to se odráží v té tvorbě.

Deska nese název "Ve smíru". S čím jste smíření? A hraje tam roli i ten vesmír?

Jitka: Je tam několik rovin. Je to vzkaz pro všechny, který říká, že víme, že jsme propojeni. Je to i výpověď o atmosféře našeho tvoření. Pokud někdo tvoří, nevadí mu, že někdo tvoří jinak. To vše jsme se snažili přenést i do názvu desky. Jsme ve smíru i se všemi, kteří nesouhlasí s tím, co děláme a hrajeme. Je v pořádku, že jsme odlišní a rozcházíme se v názorech. Jsme ale i vesmírně propojeni.

Petr: Pojem mimozemšťan je totiž nesmyslný. Jsme všichni vesmířané.

Jitka: Desku chceme věnovat všem, takže i vesmíru.

Když se jen na okamžik vrátíme do minulosti, "Ráchel" vznikla za specifických podmínek a vypovídá o konkrétním historickém období. Dovedete si představit, že by podobně silná skladba vznikla i nyní?

Petr: Samozřejmě se často říká, zda kapela nechce složit druhou Ráchel. Vždycky člověk musí chtít sám sebe překonávat. Skladba už si žije svým vlastním životem. Ze začátku jsme ji nechtěli hrát, aby to nevypadalo, že se za ni schováváme. Začali jsme ji znovu hrát, protože se mezitím Jitka stačila sblížit s naší tvorbou. Chovala se k "Ráchel" s respektem. Teď když máme novou desku, tak ji můžeme v klidu zařazovat.

Jan: Politická angažovanost u nás nehrozí.

Jitka: V lidech se pořád něco děje. I když odepneme politický a historický kontext, tak život na té desce je. O lásce se vždycky zpívat bude, ať je to v jakékoliv podobě.

Jaké plánujete živé akce kromě křtu desky v Roxy, který proběhl 15. června?

Jitka: Deska se bude křtít i 22. června v Brně na Flédě. 19. srpna ji pokřtíme v Bratislavě.

Petr: S deskou chceme hrát i na podzim. Doufáme, že náš materiál za nás proboří bookmakerovské zdi, které zatím probořeny nebyly.