Michael Vácha a Richard Spilka, pohrobci indie kytarovky A Banquet, k sobě v roce 2015 přizvali bubeníka Martina Čecha a založili partu Rituály. S vydáním debutu nijak dlouho nelenili a populární crowdfundingovou kampaní vybrali na serveru Hithit.cz dostatek peněz k jeho natočení. Prvotina "Vsaď na černou" také kromě jiného poodhaluje zřejmé důvody rozpadu talentovaných A Banquet, kteří patřili na tuzemské kytarové scéně ke špičce.

Oba současní lídři Rituálů se odvrátili od angličtiny, kterou vyměnili za rodný jazyk, a spíš než na chladný indie zvuk vsadili na melodičtější písničkovější formát. Ale srovnávat konkrétněji obě kapely nemá hlubší smysl. Prvotina "Vsaď na černou" daleko více připomíná třeba klasickou éru Wanastowích Vjecý, čemuž zejména pomáhá podobná barva hlasu Michaela Váchy i s lehkou rukou napsané poklidné a zároveň působivé refrény skladeb.

Rituály, ač si zvolili cestu poměrně nenáročným a v dobrém slova smyslu posluchačsky lehko uchopitelným pop-rockem, tak na svém debutu velmi úspěšně bojují s patosem a primitivními popěvky. Namísto toho umí udeřit chytlavým hitem "Poušť" či nenásilně vzbudit emoce melancholickou baladou "Otčenáš". I s akustikou si umí pohrát, jako třeba v písni "Tmou". Neurazí ani tanečnější "Indiánka".

Škoda slabší druhé poloviny, která již mnoho silných momentů nenabídne. Zejména poslední vypravěčská "Ďábel s Tebou" působí nadbytečně a ani snaha o úderný text se příliš nepovedla. Přesto je vznik Rituálů pro tuzemskou scénu povzbuzující. Kapela totiž vyplňuje mezeru mezi posluchačsky náročnými, mainstreamem ignorovanými interprety a naopak líbivými partičkami několika letních hitů. Sázka nejen na černou, ale i na příjemnou jednoduchost vyšla a za svůj debut se nadějná pražská parta stydět nemusí.