Bradleeho Postmoderní Jukebox se svými předělávkami popových hitů vyprodal Lucernu

Jedenáctičlenná sestava vystoupila ve velkém sále Lucerny v rámci AghaRTA Prague Jazz Festivalu. Muzikanti podali skvělý výkon, zvláště pěvecká čísla měla mnohem větší sílu než v jejich virálních YouTube klipech, kterými se tato americká parta proslavila. Zpěváci skutečně předváděli s obdivuhodnou lehkostí neuvěřitelně dobrou práci s hlasem, stydět by se za ni nemuseli ani ti nejrenomovanější světoví umělci.

Ačkoli do Prahy přijel jen zlomek hudebníků vystupujících s PMJ, a publikum tak muselo oželet třeba talentovanou Haley Reinhart nebo charismatickou Cristinu Gatti, mělo to šťávu a sílu. PMJ si sice nezakládají na kdovíjak bohaté výpravě, ale zábavu jistilo charisma krásných retro šatů a výkony umělců. Celé vystoupení bylo dobře promyšleno. Energické písně střídaly ty poetičtější, zpěváci svým neuvěřitelným rozsahem měnili polohy a barvu tónů, jak se jim zlíbilo, a svými gesty a grimasami měli publikum prostě na háku. Po sólech tvořili vokální dvojice a trojice a doplňovali se v ten pravý moment s instrumentální a taneční sekcí.

Hudební večer začal již krátce po osmé, kdy na pódium nastoupilo pět doprovodných hudebníků a po odehrání úvodní znělky přišel na scénu LaVance Colley, který kromě role zpěváka plnil také roli moderátora. Uvedl na scénu první píseň "Bad Romance" a s ní i obě Sáry, tanečnici Sarah Reich a Saru Niemietz. V posledně jmenované se snoubí určitá klukovská grotesknost a elegance a v Lucerně vynikly její silné a nakřáplé pěvecké polohy ještě mnohem více než na nahrávkách, navíc naživo projevila mnohem větší cit.

Následovala píseň "Talk Dirty" s židovským nádechem a zpěvačkou s květinou a dlouhými kaštanovými vlasy. Ta patří k PMJ již odedávna a svým zpěvem nejvíce imituje zlatá třicátá. Není jí nikdo jiný než Robyn Adele Anderson. Ta na pódiu zůstala, připojila se Sara a k nim se přidal ve slaměném kloboučku a dobových polobotkách Von Smith. Na předělávku od Backstreet Boys "I Wanted That Way" se skupina vokalistů zase trochu proměnila a na scénu přišla poslední pěvecká posila, Shoshana Bean s jemnější polohou hlasu, ale černošským nádechem.

Pražské publikum se dočkalo i velkých hitů PMJ, mezi které patří "Burn" ( Ellie Goulding), "Thrift Shop" (Macklemore), "All About That Bass" (Meghan Trainor) nebo "We Can't Stop" (Miley Cyrus). Sálem zněly i další populární písně současné popové scény, které si PMJ zaranžovali do jazzového stylu, jmenujme třeba "Halo" od Beyoncé, kde exceloval LaVance Colley s klavírem a kontrabasem či "Cry Me a River" (Justin Timberlake), kde Von Smith předvedl skvělou práci s dynamikou hlasu. Zazněla i známá Titanovka "My Heart Will Go On" (Celine Dion), "Roar" od Katy Perry nebo "Chandelier" (Sia).

V poslední části koncertu se vokály odmlčely a na řadu přišla síla rytmu. Stepařka Sarah si odtančila rytmický dialog s bubeníkem, který neváhal vstát od bicích a speciálními paličkami sázel údery do stepařského piedestalu. Když už si český divák myslel, že po sólech jednotlivých členů kapely, kde mimochodem nechyběl stálý kontrabasista PMJ Adam Kubota, nemůže nic překvapit, rozezněly se sálem tóny klavíru a s nimi i ta nejneočekávanější melodie večera, Smetanova "Vltava". Celý sál hned po dvou sekundách bouřlivě aplaudoval a pak už to byl povedený večírek, kdy publikum mávalo rukama nad hlavou, výskalo a pár fandů z prvních řad se na vyzvání ocitlo na pódiu, takže při přídavku "We Can't Stop" tam bylo pěkně plno.

Po této písni provedl kontrabasista ještě malý průzkum, kdo byl na prvním a druhém koncertě v Praze, kdy se postupně zvedal větší a větší les rukou, a přislíbil návrat projektu i do budoucna. Závěr patřil skladbě "Shake It Off" (Taylor Swift) a dle energie, která se tomuto postmodernímu souboru vracela z davu, je velmi pravděpodobné, že příště bude opět vyprodáno.

Milovníci jazzového festivalu se mohou těšit na další skvělé hudebníky. 22. dubna vystoupí saxofonistka a zpěvačka Candy Dulfer a 9. května anglický bubeník Simon Phillips s dalšími hudebníky.