Jak už od nás víte, label Med School byl založen jako odnož slavnějšího Hospital Records, když se jeho zakladatel Tony Colman aka London Elektricity po deseti letech fungování rozhodl, že je na čase dát šanci i mladým talentům. A tak vedle zmíněného Hospital Records, na němž kromě něj vydávají své práce například High Contrast, Fred V & Grafix nebo Camo & Krooked založil v roce 2006 platformu Med School, která ke slávě pomohla vlastně všem, kteří se v pátek večer v Roxy představili.

Mejdan k desátému výročí labelu měl hodně podobný průběh i DJské obsazení jako loni v květnu, když se na stejném místě Colmanovi koně představovali minule. Začátek obstaral stejně jako posledně Mullet se svým rychlým a tvrdě elektronickým setem, kterému stejně jako vloni přihlíželo jen pár desítek zvědavců, kteří se od desáté večer, kdy program začal, teprve pomalu začali scházet do klubu.

V podobném duchu se neslo i následující vystoupení, kde se ve speciálním hodinu a půl dlouhém back 2 back setu společně představili Anile a Sunchase. Autora debutu "Perspective" už jsme v Roxy mohli vidět loni, zatímco Sunchase je ještě tak čerstvé zboží, že o něm kromě odkazu na koupi šestipoložkového EP "The Truth" na oficiálních stránkách vydavatelství v podstatě nic nenajdete. A je to možná jen záležitost preferencí a osobního vkusu, ale z repetitivního a nenápaditého drum 'n' bassového setu s občasnou industriální příchutí a beaty tvrdými jako náraz rakety do tenisového míčku, mnoho neutkvělo.

Na Etherwooda, coby hlavní hvězdu večera, se ze všech koutů klubu začali trousit pod pódium davy lidí jako švábi, když jim doprostřed místnosti dáte extra pochoutku. Kdo si v tom přelidněném prostoru našel pár desítek centimetrů čtverečních pro tanec, byl rád, že je rád a když kešu oříšky milující DJ a producent odpálil začátek hitem "Begin By Letting Go", měl své publikum okamžitě na své straně. Kromě přibývajících vousů na tváři se toho od minulého setu v Roxy mnoho nezměnilo, takže i tentokrát Etherwood střídal žánry a tempa jako o závod a přizvukující MC Ruthless mu do toho stále povzbuzoval už tak spokojené příznivce.

I tentokrát se největšího ohlasu dostalo hypnotickému liquid funku s atmosférickými zpívanými pasážemi a táhlými tóny klavíru, jenž jsou základní směsí jeho největších hitů. Od jedné hodiny ranní do půl třetí tak dav propukl kdykoliv, když se v setu objevily například "We're Nothing Without Love", "Souvenirs" nebo "Light My Way Home" ze stále ještě nového alba "Blue Leaves", které vyšlo v září minulého roku a z něhož nám fanoušek Mogwai a Explosions In The Sky zahrál něco málo i na listopadové akci Hospitality, kde se představil i se svými mentory a z níž jsme vám report přinesli zde.

Po něm se DJského pultu, tradičně obklopeném pařícími lidmi, ujala dvojice Keeno a Whiney, kde zatímco Keeno spolehlivě bavil přihlížející dravější muzikou, mladičký Whiney se soustředil hlavně na vlastní tanec a mávání rukou ve stylu Aviciiho. Pro ty největší držáky hrál před úsvitem ještě BOP spolu s Electrosoul System, ale i na řídnoucím publiku bylo vidět, že přišlo hlavně a především na "Woodyho". Akce s názvem 10 Years Of Med School celkově příliš nepřekvapila a v mnohém se podobala své předchůdkyni z loňska, ale i tak se povedla a opět potvrdila vzrůstající schopnosti především jednoznačně čnícího Etherwooda. A pokud je jejím hlavním cílem představovat drum 'n 'bassové hvězdy zítřka, tak zejména s ním se jí to rozhodně daří.