Marina And The Diamonds už se v našich končinách v minulosti několikrát pohybovala, její první plnohodnotný koncert se ale konal až nyní, kdy v náhradním termínu vystřídala vyprodaný Lucerna Music Bar za ze třetiny plnou halu na Výstavišti. Byli jsme u toho.
Live: Marina And The Diamonds
místo: Malá sportovní hala, Praha
datum: 2. března 2016
support: Light & Love
setlist: Mowgli's Road, I Am Not A Robot, Oh No!, Obsessions, Hollywood, Bubblegum Bitch, Teen Idle, How To Be A Heartbreaker, Primadonna, Lies, Froot, Savages, Can't Pin Me Down, True Colors (Cyndi Lauper cover), I'm A Ruin, Forget, Immortal, Happy, Blue
Fotogalerie
© Vojta Florian / musicserver.cz Čeští předskokani v podobě snad už můžeme říci zavedených
Light & Love předvedli stejně jako na předloňském Rock for People slušný set, který díky rozšíření sestavy o bubeníka a kytaristu působil zemitějším a rockovějším dojmem, žánrově se však s hlavní protagonistkou večera míjeli stejně jako
minulý týden The Fellas s
Hurts.
Marina And The Diamonds nastoupila na nikterak zvlášť vyzdobené pódium chvíli po deváté hodině a svým extravagantním, avšak přiléhavým outfitem opět dala najevo, že jen o hudbě to v holešovické hale určitě nebude.
© Vojta Florian / musicserver.cz Svůj hodinu a půl dlouhý set rozdělila do tří částí a v každé z nich hrála v jiných šatech skladby ze svých tří desek. Nejprve přišla na řadu debutová
"The Family Jewels", z níž zaznělo například "Oh No!", "I Am Not A Robot", během níž se díky hlasité odezvě publika poprvé ukázaly vzájemné sympatie a nebo také ironický singl "Hollywood", k dnešnímu dni asi jediný opravdový hit velšské zpěvačky s řeckými kořeny.
V druhé části večera se Marina Diamandis převlékla do růžových jednodílných šatů s plášťem a třásněmi jako od amerických roztleskávaček uvedla ukázky z druhého alba
"Electra Heart", jako například rozskákanou "Bubblegum Bitch" nebo "Primadonna", v níž nám v trošku trapném čísle představila svého plyšového chodícího psíka jménem Marilyn.
© Vojta Florian / musicserver.cz Závěrečná pasáž patřila novince
"Froot" a k ní se zpěvačka nasoukala do fialových šatů plných třpytek s dvojicí třešní (nebo to snad byly švestky?) místo čelenky a ze svého nejslabšího alba, které se shodou okolností umístilo na
čtvrtém místě naší výroční ankety, vytáhla převážně pomalejší písně, které jinak docela slušně rozjetému koncertu shodily řetěz. Na druhou stranu i ti největší fanoušci přece museli uznat, že cover "True Colours", v minulosti nazpívaný
Cyndi Lauper či
Philem Collinsem, byl
o barák větším zážitkem než kterákoliv z nových písniček.
Ono to nakonec ale o té hudbě stejně až zas tak moc nebylo. Vždyť její umělohmotný electropop v dnešní mainstreamové konkurenci dosáhne maximálně tak k průměru, kde na pořádný průlom čekají i
Selena Gomez,
Jess Glynne a
Demi Lovato. Half-playbacků v refrénech si musel také všimnout snad každý, kdo právě nemával nad hlavou smartphonem a o nějaké show se kromě toho převlékání vlastně nedá vůbec mluvit.
© Vojta Florian / musicserver.cz Report by tak nemohl být kompletní a ani upřímný, pokud bychom si naplno neřekli, že na Marinu And The Diamonds se chodí hlavně proto, že je to prostě nádherná ženská. A je vlastně úplně jedno, jestli je její tvorba taková nebo maková, protože i kdyby zpívala třeba přepisy projevů z parlamentu, stejně byste z ní nespustili oči.
A když k tomu přidáte i její dobrosrdečnou povahu a vřelá slova k fanouškům, která ji už dříve zařadila do skupiny umělců se srdcem na dlani, jakými jsou třeba
Passenger,
Jamie Cullum nebo
Mika, stačí si jen dopředu srovnat očekávání a nemůžete odcházet zklamáni. Proto stejně jako
loni na Szigetu, v roce 2012
před Coldplay nebo o rok dříve na nezapomenutelném a dodnes nepřekonaném
vystoupení na slovenském Grape festivalu, i tentokrát odcházíme spokojeni. Protože když víte, na co jdete, většinou to ani jinak nejde.