Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Dvacet nejlepších zahraničních alb za rok 2015 podle musicserveru (10. - 1. místo)

Dvacet nejlepších zahraničních alb za rok 2015 podle musicserveru (10. - 1. místo)

Vydáno: 02.03.2016 08:24 v sekci Publicistika - Redakce

Grammy, Brit Awards a dokonce i Oscaři už jsou rozdáni, nyní tedy přišel čas na ceny nejprestižnější. Ty naše! Redakce musicserveru dopisovala, známkovala, přepočítávala a nakonec pro vás máme finální desítku těch nejlepších zahraničních alb, které nás v loňském roce zaujaly ze všech nejvíce.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Šestnáct hlasujících redaktorů musicserveru nominovalo celkem sto pět zahraničních a šestačtyřicet českých či slovenských alb. Konečný žebříček dvaceti nejlepších zahraničních a deseti domácích titulů nabízí řadu zajímavých výsledků. Pokud se do něj váš favorit za rok 2015 nevešel, budeme rádi, když se o něj podělíte v komentářích.

| 20-11 | 10-1 | CZ/SK |

10. místo: Miley Cyrus - Miley Cyrus & Her Dead Petz


Miley Cyrus - Miley Cyrus And Her Dead Petz
"Miley Cyrus zahazuje všechno, co se jí za minulé roky podařilo vybudovat, a vydává alternativní kolekci s takřka nulovými šancemi na úspěch u masového posluchačstva."

-- Simona Knotková

profil interpreta | recenze

Zčistajasna změnit v hudební branži svůj styl se většinou nevyplácí. Alba si pak totiž pořídí téměř jen skalní fanoušci, což vede k nízkým prodejům. Možná i to byl důvod, proč Miley Cyrus umístila na internet svůj třiadvacet položek čítající experiment zcela zdarma. "Miley Cyrus & Her Dead Petz" dovedl fanoušky na dvě skupiny: jedna desku smetla ze stolu a ani ho nedoposlouchala, druhá mu dala čas a překonala zdánlivou nepřekousatelnost. Podle umístění "Mrtvých zvířátek" v našem žebříčku snadno uhodnete, kam patříme my. My se rádi pobavili nad tématem "BB Talk", nechali se unést do jiných, lehce zhulených, světů v "Milky Milky Milk" či "Doo It!" a třeba si i poplakali při "The Floyd Song" nebo "Pablow The Blowfish". Potěší fakt, že za všemi písněmi (narozdíl od "Bangerz") stojí Cyrus nejen textově, ale i producentstky. Příští materiál nepochybně přinese hity a doprovodí ho velké promo - my se těšíme, ale zároveň doufáme, že si tato americká rebelka někdy na nějakou tu podivnost najde čas. A že bude alespoň takto povedená! (David Böhm)


9. místo: Kendrick Lamar - To Pimp A Butterlfy


Kendrick Lamar - To Pimp A Butterfly
" V čem spočívá genialita Kendricka Lamara? Je ve schopnosti vyprávět příběhy, v projevu, ale hlavně v jeho přístupu k životu vůbec. Je to především civilní, otevřený a upřímný pohled na současnou Ameriku a také sebe samého."

-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

V říjnu 2012 vyšel "The Heist" Macklemorea & Ryana Lewise i "good kid, m.A.A.d city" Kendricka Lamara a na Grammy to prvně jmenovaná dvojice rapperovi pořádně vytmavila, když jej porazila ve všech kategoriích a Kendrick nakonec neuspěl ani v dalších nominacích proti jiným interpretům. Přitom jeho debut pod major labelem neměl chybu. Loňské "To Pimp A Butterfly" už naštěstí akademie ocenila. Album, nebo spíše kompozice, je to totiž mistrná. Kendrick je génius a umělec bez toho, aby to sám musel všem říkat jako Kanye West. Když jsme u něj: Kanye sice umně poukazoval na to, co se děje v Chicagu, nikdo však zdaleka nedokáže vykreslit černošský život tak jako Kendrick. Je to jejich nejinteligentnější a nejlepší mluvčí. Docela těžce přístupný, je však nutné dodat. Jestli "good kid" obsahovalo vyložené rádiové pecky na první dobrou, "Butterfly" je jedna z nejtěžších desek roku 2015. Ne, že by 80 minut dokonalé Kendrickovy flow unavilo, spíš fúze všech černošských žánrů 20. století je tak sofistikovaná, že nepřipraveného posluchače může položit. Proto se dokonalost alba projeví až postupně, když se přes všechny zvukové vrstvy a také texty prokousáte. Kendrick Lamar nepřipravil nic menšího než majstrštyk a "To Pimp A Butterfly" už navždy bude jedním z nejlépe hodnocených alb historie, a to nejenom na musicserveru... (Petr Doupal)


8. místo: Years & Years - Communion


Years & Years - Communion
"Odmyslíte-li si Ollyho andělský hlas, nezbude ve většině ze třinácti písní na tracklistu víc než retro tucka, která by z fleku mohla figurovat na starých dobrých Eso hitech. Ne, že by takový odrazový můstek byl apriori špatný, musí se s ním ale nakládat setsakra opatrně. "

-- Veronika Ondečková

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Vzhledem k tomu, že se kapela dala dohromady v roce 2010, jejich název dost přesně vystihuje, jak dlouho jim trvalo vyjít s debutem. Jejich projekt možná nedosahuje stejného lesku jako Disclosure, avšak pokud právě "Settle" je považován za určitý mezerník v moderní taneční hudbě, Years & Years se nemají za co stydět. Singly "Desire" a "Shine" přesvědčivě vystupují z tuctové řady a chlubí se refrény, se kterými se kapela na festivaly nemusí bát. "Shine" je se svým přetékajícím rytmem a radostí z nalezeného vztahu vyzkoušeným receptem na letní hit. Osvěžující změnu tempa pak poskytne balada "Eyes Shut", a to i přesto, že se nejedná o textově nejvyspělejší záležitost. I přes nezávaznost a odlehčenost, které se z "Communion" na posluchače přenáší, adolescentní, leč charismatické vokály Ollyho rezonují potřebnou těžkostí, až vyčerpaností, jež dodávají váhu textům, které mají místy sklon ke klišé tématice rozchodu, žárlivosti či nerozhodnosti. Faktem zůstává, že po několikátém poslechnutí se album nenávratně stává lehce repetitivním. Na poli současného popu nejsou britští mladíci rozhodně průkopníky, ale obohatili hudební scénu roku 2015 o úctyhodný debut, jehož singly vás v klubu neurazí. (Karolína Stránská)


7. místo: Adele - 25


Adele - 25
"Adele je totiž stále jen člověk a jak říká: "Chci jen mít opravdový život a skládat. Nikdo nechce poslouchat nahrávky od někoho, kdo ztratil spojení s realitou." A právě to dělá z "25" snad ještě příjemnější nahrávku pro večerní zamyšlení nebo vycházku podzimním deštěm."

-- Daniel Košťál

profil interpreta | recenze

Adele na sebe nechala se svou novou deskou obstojnou dobu čekat. "25" zfanatizovalo davy fanoušků mnohem dříve, než stihlo vyjít, což se dá přikládat faktu, že má veřejnost čím dál tím menší zájem o názory kritik. Již od okázalého "Hello" teaseru bylo album prohlášeno za mistrovské dílo. Samozřejmě nikdo desku do obchodu nevrátí s tím, že nesplnila jeho očekávání, o čemž svědčí i několikatýdenní okupace prvních příček hitparád. "25" se drží receptu na hit, podle kterého Adele vařila již na "21". Balady za doprovodu klavíru ozdobené strunami, vypořádávání se s rozchodem. Když se navíc člověk zaposlouchá do nových textů, nemůže si neuvědomit, že pojednávají o stejném vztahu, který dal vzniknout předešlé desce. "25" je albem přemítajícím nad dávnými vztahy a nedávnou minulosti. Místy se zdá, že by deska podobného charakteru měla vzejít z dílny zpěvačky o několik dekád starší, jak tomu naznačuje singl "When We Were Young", skrze nějž zpěvačka zhudebňuje vzpomínky na mládí, které ji však dosud neopustilo. Nostalgie nicméně cestuje skrze generace a nový počin Adele je tak úctyhodným následovníkem jednadvacítky, který si, i přes své občasné zabřednutí v letech uplynulých, rádi poslechnete.(Karolína Stránská)


6. místo: Blur - The Magic Whip


Blur - Magic Whip
"'The Magic Whip' není na album první dobrou, neobsahuje tolik jednoznačných hitů, ale drží pohromadě jako zatím žádná položka jejich diskografie. Na nahrávce je znát, že se u ní nijak výrazně nepřemýšlelo a že si ji muzikanti natočili pro radost."

-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Skoro to vypadalo, že už se žádné další desky od britské kultovní kapely Blur nedočkáme. Za vznikem osmého alba nakonec stála náhoda. Před třemi lety měli Blur hrát na festivalu v japonském Tokiu, který byl ovšem na poslední chvíli zrušený. Kapela se nakonec rozhodla svůj volný čas strávit ve studiu, kde vznikl nový materiál. Po dlouhých dvanácti letech jsme se tak dočkali osmé studiové nahrávky nesoucí název "The Magic Whip" a nutno uznat, že to dlouhé čekání za to stálo. Příjemným bonusem je fakt, že ji skupina nahrála v původní sestavě, tedy i s kytaristou Grahamem Coxem, který na poslední nahrávce "Think Tank" chyběl. Blur nesází na nostalgii, ani na status kultovní kapely. Na "The Magic Whip" na to jde hezky pozvolna, nevykláda na stůl všechny trumfy hned, naopak po posluchači vyžaduje trochu víc času. Absence velkých hitů však není na škodu, důležitý je tady spíš koncept. Díky tomu můžeme "The Magic Whip" považovat za jednu z těch zásadnějších desek, které v loňském roce vyšly. (Jaroslav Hrách)


5. místo: Halsey - Badlands


Halsey - Badlands
"Určitá zvuková vyhraněnost, kterou někteří mohou mylně interpretovat jako jednotvárnost, mu nijak neubližuje. Naopak. Halsey zní velmi soudobě (nikoliv však poplatně), odvážně (především v tématech) a zábavně."

-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Ashley Nicolette Frangipane, známá spíš pod přesmyčkou svého jména Halsey, je svým způsobem zajímavý a komplikovaný pojem. Indiepopová hvězdička je jedním z loňských amerických objevů. Na hudební scéně se sice objevila už dříve, ale až single "Ghost" jí přinesl jistou fanouškovskou základnu, o kterou se opírala se svým potemnělým debutem "Badlands". V jistém slova smyslu by se dalo říct, že Halsey s sebou nepřinesla nic nového. Objevilo se nejedno srovnání se zpěvačkami jako Lorde nebo Lana Del Rey. Ano, i od nich si Ashley půjčuje při skládání svých skladeb, ale aby to nebylo tak jednoduché, jako třešinku navrch nám je servíruje s typicky popovým pozlátkem ve formě sladších textů. Tahle kombinace hipsterské melancholie a líbivých veršů je tak nechutně prodejná, že jsme ji koupili i my a přiřkli jí rovnou páté místo! (Daniel Košťál)


4. místo: Marina & The Diamonds - FROOT


Marina & The Diamonds - FROOT
"'FROOT' je autorsky velice silnou deskou. Má v sobě něco z obou předchůdců a zároveň je úplně jiná."

-- Daniel Košťál

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Britská zpěvačka s řeckými kořeny Marina Diamandis nemá od začátku své kariéry v roce 2010 na kontě sice zrovna přehršel hitů, na nedostatek fanoušků si ale stěžovat nemůže, takže vesele tvoří dál. A její třetí řadovka jen potvrzuje, že za to můžeme být rádi. Na skládání pro album "FROOT" se podílela pouze samotná zpěvačka s producentem Davidem Kostenem, a tak, ačkoliv se nesporně jedná o popovou desku plnou hitových melodií, má něco navíc. Jednoduše je z něj cítit, že si někdo dal hodně záležet. Povzbudivá slova, která vás doženou k slzám, naproti tomu bolestivě upřímné zpovědi, jež vykouzlí úsměv optimistickou hudební složkou, ale i jiné slasti a strasti života, se kterými se snadno ztotožníme. To vše najdeme na "FROOT" a právě to z něj dělá album do pohody i nepohody. (Daniel Košťál)


3. místo: Charli XCX - Sucker


Charli XCX - Sucker
"Z hodné holky Charli XCX se na druhé desce vyklubala rebelka se vším všudy. Inspirovala se v punkové hudbě a je to sakra znát. Nechybí jí energie, patřičná naštvanost a přidrzlý projev, ve kterém častokrát nešetří vulgarismy."

-- Jaroslav Hrách

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Na Charli XCX by se málem zapomnělo. Její druhá deska "Sucker" vyšla už v prosinci 2014, v Evropě jsme se jí však dočkali až v únoru 2015. I za tak dlouhou dobu jsme si na ni ale v redakčním žebříčku nakonec vzpomněli, neboť pustit z hlavy tento perfektní popový nářez prostě nešlo - ještě, když nám jej naživo předvedla před Katy Perry. Charlota se debutu "True Romance" hudebně výrazně vzdálila, když "Sucker" nabízí vyloženě hravé, hlasité a chytlavé popové melodie s prvky punku a rocku, aniž by však působily hloupě. Charli je ostatně autorka všech písní a i když se prezentuje šíleně a lascivně, v jádru je to vlastně rozumná holka. Je až s podivem, že takových primárně párty a ulítlých popových desek se nedělá více. Nebo je možná jen nedělají tak dobře jak Charli, "Sucker" totiž dokáže obstát v nejtěžších měřítkách kritiky. Zpěvačka se rozpálila nejen na singlech, celá deska stojí za to a působí kompaktně. Je až škoda, že "Boom Clap", "Break The Rules" či "Doing It" se staly hymny pouze pro Generaci Z a ultrapopaře, přitom Charli si zaslouží své místo mezi popovými megastar. (Petr Doupal)


2. místo: Grimes - Art Angels


Grimes - Art Angels
"Kdo říká, že pop nemůže být svérázným uměním? Že nedokáže nabídnout zajímavé přesahy? Grimes jde proti těmto předsudkům s arzenálem hudebních zbraní a do země zadupává všechny zahořklé hatery, kteří nepřijímají její posun v žánrovém směřování."

-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze

To že Claire Boucher aka Grimes umí napsat skvělou popovou věc, jsme už nějakou dobu věděli (viz. předloňské "Go" nebo "Oblivion"), ale až na albu "Art Angels" nám dokázala, že jich dokáže poskládat hned čtrnáct v řadě - navíc jednu lepší než druhou. Ať už je to hudební fantazie v orchestrální předehře ("Laughing And Not Being Normal"), cukrkandlové pop-country ("California") nebo ujeté electro mixnuté t-popem ("Scream"), "Art Angels" není album umělce snažícího se zapadnout do současného proudu, ale naopak je to výtvor někoho, kdo si úspěšně buduje svou vlastní, nezávislou image. Ačkoliv může album na první poslech působit jako nesourodý mišmaš, opakované poslouchání odhalí, že to všechno vlastně k sobě krásně pasuje. Grimes přišla s deskou, která je vším čím by současný pop měl být - naprosto nekompromisní, nápaditý a přesto přístupný. (Jakub Malar)


1. místo: Florence And The Machine - How Big, How Blue, How Beautiful


Florence And The Machine - How Big, How Blue, How Beautiful
"Florence And The Machine už nepotřebuje závoj éteričnosti, nemusí už čarovat a vytvářet nádherný svět plný iluzí a nadpozemské smyslnosti, aby nás uhranula - stala se z ní totiž silná vypravěčka, která obstojí i v naší realitě bez fantazírování."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Dle očekávání je poslední album Florence And The Machine "How Big, How Blue, How Beautiful" jedním dlouhým nářkem vycházejícím z velké části ze zpěvaččina rozchodu. Desce to však na kvalitě neubralo. Ačkoliv by se kupříkladu skladba "Delilah" dala velice snadno ztrivializovat na hitparádový hit o čekání na milého, Florence Welch si to nezaslouží. Její nová tvorba totiž není pouhým lamentem nad zlomeným srdcem a zatměním smyslů, ale také dost možná jejím tvůrčím vrcholem. Zatímco pomalejší "Long And Lost" rezonuje pochmurnou, zádumčivou atmosférou, titulní singl graduje po dobu pěti a půl minuty a je spřízněnou duší "Cosmic Love". Kontrola dynamiky ve "Various Storms" dává vyniknout intenzitě a něžnosti Welchina hlasu díky potlačené, prašné kytaře a občasnému zabroukání kláves. K dalším skladbám si někteří musí cestu najít. Typická naléhavost zpěvačky se zhmotňuje v singlu "Ship To Wreck", jenž svou cinkavou kytarovou popovostí nemusí představovat pro mnohé okamžitého favorita. Světlo, zdá se, má na desce převahu nad temnotou, což obhajuje nejen bluesová záležitost "Mother", kterou okořeněnily prvky gospelu. "How Big, How Blue, How Beautiful" je deskou překypující záviděníhodným skladatelským umem, jenž u nás nezaměnitelné britské interpretce vysloužil první místo a bezesporu s námi zůstane i poté, co se zpěvaččino srdce zacelí. (Karolína Stránská)




NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • lol (jarecek, 02.03.2016 09:37) Reagovat

    http://tinyurl.com/j8pah2k

    jinak pokud by chtel nekdo pouzivat sortovaci funkce (napr. sort podle prumerneho poctu prehrani desky apod.), tak musi vzdy opravit cilovou oblast dat v cernem zahlavi na rozsah "B1:I155" .. u me to v zalogovanym stavu funguje, na guestovi se to vzdycky pri presortovani rozesere .. nepochybne problem mezi pc a zidli, ale nemam cas ani naladu to resit ..

  • Konečne... (frankie, 02.03.2016 14:07) Reagovat

    ...aspoň niekto ocenil kvalitu albumu How Big How Blue How Beautiful, jeden výnimočný album osobne považujem "Queen Of Peace" z tohto albumu za jednu z najlepších piesní minimálne posledných 10 rokov.

    • Re: Konečne... (strom-cz, 03.03.2016 19:52) Reagovat

      žebříčky jsou mi taky jedno, ale je fakt, že Froot je třeba na metacritic její nejlíp hodnocená deska (a souhlas, že z female popu to byla za rok 2015 jedna z nej). a v komerčních rádiích jsem zaslech pouze Primadonnu, nikoli Hollywood. mimochodem, uvažoval jsem, že na ten koncert půjdu, a skutečnost, jak Marina vypadá byla asi posledním faktorem, kterej bych řešil...


  • Beauty Behind the Madness...?... (Dans, 02.03.2016 14:09) Reagovat

    Beauty Behind the Madness...?

    • Re: Beauty Behind the Madness...?... (strom-z, 03.03.2016 18:09) Reagovat

      jo, s tim bych nakonec souhlasil víc než s 80% tohohle žebříčku, přestože mě na první poslechy ta deska fakt srala tim, jak Weeknd zabřednul do mainstreamu. ale musim říct, že je to fakt povedená - byť mainstreamová - deska bez zbytečný vaty.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 3. týden 2020
Novým králem rádiového éteru je DJ Regard, Viktor Sheen přidává další triumf v albovém žebříčku Jediný týden vydrželi ve vedení českého rádiového žebříčku Jonas Brothers s písní "Only Human". Na zlatý stupínek totiž poskočil DJ Regard s "Ride It". Albovému pořadí nadále vládne Viktor Sheen s loňským bestsellerem... čtěte zde
Vydáno: 21.01.2020 21:05 v sekci Novinky | České hitparády
0
Schodiště - Kupředu! 8/10
Recenze: Schodiště jdou "Kupředu!" s nebývalou energií Více než pětatřicet let funguje kapela kolem Martina "Doktora" Krajíčka Schodiště (dříve Nahoru po schodišti dolů band). A na nějaký hudební důchod to zatím nevypadá, protože její lednová novinka "Kupředu!" doslova srší... čtěte zde
Vydáno: 21.01.2020 11:00 v sekci Recenze
2
Když múza přichází na stará kolena. Tvůrčích znovuzrození u nás přibývá
Na okraj: Když múza přichází na stará kolena. Tvůrčích znovuzrození u nás přibývá Vstoupili jsme do nové dekády, avšak zatímco světové hitparády vítají dvacátá léta dravým mládím v podobě americké podivínky Billie Eilish nebo potrhlé Australanky Tones And I, u nás jdeme spíš proti proudu času. Album, o... čtěte zde
Vydáno: 20.01.2020 18:30 v sekci Publicistika | Na okraj
2
Selena Gomez - Rare 8/10
Recenze: Selena Gomez se na albu "Rare" vyzpívala ze svých démonů a bolístek Nenechali na ní nit suchou. Psali, že je zničená, tlustá a psychicky na dně. Mlčky to trpěla. Teď se Selena Gomez vrací s albem "Rare", na kterém dala svým emocím průchod. Je na něm otevřenější a sebevědomější. A hned v první... čtěte zde
Vydáno: 20.01.2020 00:00 v sekci Recenze
9
Lankum - The Livelong Day 9/10
Recenze: Na albu "The Livelong Day" míchají Lankum irskou depresi s nadějí Dublinské kvarteto Lankum (dříve Lynched) má za sebou dvě ceněné nahrávky, na kterých zaujalo vlastní interpretací lidových písní irského obyvatelstva. Na třetí desce "The Livelong Day" ovšem skupina zapracovala na zvuku a nové... čtěte zde
Vydáno: 18.01.2020 09:05 v sekci Recenze
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Halsey se v klipu k písni "You Should Be Sad" svlékla donaha (13.01.2020 09:09)
- Video: Halsey ve "Finally // beautiful stranger" zabrousila do country (09.12.2019 16:52)
- Naživo: Charli XCX už je zase někdo jiný, v Praze své hity nezpívala (17.11.2019 12:30)
- Fotogalerie: Charli XCX předvedla v Roxy svůj futuristický pop (15.11.2019 07:49)
- Minirecenze: Charli XCX na "Charli" představuje svou verzi futuristického popu (12.11.2019 17:00)
- Miley Cyrus podstoupila operaci a ruší veškeré hudební plány (11.11.2019 08:07)
- Video: Halsey si k pětadvacátým narozeninám nadělila skladbu "Clementine" (30.09.2019 15:09)
- Nové desky 38/2019 - od The Lumineers přes The Goo Goo Dolls po Charli XCX (18.09.2019 07:15)
- Třetí album Halsey "Manic" vyjde příští rok v lednu (15.09.2019 15:54)
- Video: Ariana, Miley a Lana ve společném songu žádají jediné: abychom je nenazývali anděly (14.09.2019 15:34)

ALBUM TÝDNE 03/2020

Selena Gomez
Rare

Nenechali na ní nit suchou. Psali, že je zničená, tlustá a psychicky na dně. Mlčky to trpěla. Teď se Selena Gomez vrací s albem "Rare", na kterém dala svým emocím průchod. Je na něm otevřenější a sebevědomější. A hned v první písni zpívá: "Nejsem dokonalá, ale vím, že jsem jedinečná."

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 25.01.
Michael Malarkey (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Devendra Banhart (USA) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 26.01.
The Murder Capital (IRL) (Underdogs', Praha)
Ne 26.01.
Beacon (USA) (Café V lese, Praha)
Út 28.01.
James Arthur (UK) (Forum Karlín, Praha)
Ne 02.02.
Keane (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 03.02.
Melanie Martinez (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 05.02.
teepee (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 10.02.
Lindemann (DE/SWE) (O2 Universum, Praha)
Pá 14.02.
Five Finger Death Punch + Megadeth + Bad Wolves (Tipsport Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Mandrage Coldplay Kapitán Demo Rihanna Kryštof Ed Sheeran Adele Lady Gaga Britney Spears Madonna AC/DC Beyoncé Sia The Cure Ewa Farna Metallica Panic! At The Disco Marek Ztracený Chinaski Misery Index
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver