Na konci devadesátých let patřili londýnští Skunk Anansie k nejvýraznějším jménům rockové scény. Crossoverová skupina v čele s výraznou zpěvačkou Skin tehdy nahrála v té době žánrově určující alba "Paranoid & Sunburnt" a "Stoosh". Podobně jako jiné tehdy populární party i Skunk Anansie to krátce po roce 2000 zabalili. Celých osm let pak trvalo, než se rozhodli pro návrat na koncertní pódia. Comeback v podobě nové studiovky přišel ještě o dva roky později s deskou "Wonderlustre". Následovala nahrávka "Black Traffic" a nyní i šestý zářez do diskografie "Anarchytecture".

Comeback proběhl bez hlasité pompy. Skunk Anansie na pomiléniových albech výrazně zpomalili, a i když zůstali věrni svému originálnímu zvuku, energie devadesátých let byla pryč. Právě novinka "Anarchytecture" se ovšem prvním počinům kapely blíží nejvíce.

V duchu prvotin překvapí až garážově znějící skladby "Beauty Is Your Curse", "In The Back Room", "Bullets" a " We Are The Flames", kterým dominují syrové kytarové riffy i dunivá rytmika. Tyto skladby jsou největším tahákem celé nahrávky. V protipólu pak leží electropopové podivnosti v podobě tria "Death To The Lovers", "Without You" a "I'll Let You Down", které patří k tomu nejhoršímu, co Skunk Anansie napsali. Skin si zde zřejmě vzpomněla na své sólové choutky a necitlivě je napasovala do novinky domovské skupiny. Ač jde o pouhé tři písně, výsledný dojem desky negativně ovlivňují.

Ostatní položky novinky jsou dobré, leč jejich originalitu a charakteristický punc udává hlavně stále výrazná Skin. Pokud bychom si odmysleli zpěv frontwoman, vlastním jménem Deborah Anne Dyer, pak bychom dostali snad jen lehce nadprůměrný kytarový rock. Naštěstí Skunk Anansie ničivou zbraň s tváří černošské zpěvačky mají a hlavně díky ní si stále drží respektu hodnou kvalitu.

"Anarchytecture" je deska, kterou drží na slušné úrovni syrovější songy, přičemž některé z nich jsou vysoce návykové - zejména pak skvělá "Beauty Is Your Curse" a úvodní singl "Love Someone Else". Pak jsou tu další, které by posluchač rád ignoroval a jejichž žánrově nesmyslné našroubování do jinak rockové novinky je slušně řečeno nezdařilé. Skunk Anansie sice jako správné ikony crossoverové hudby vždy uměli být žánrově pestří, ale tohle se zkrátka nepovedlo. I tak je novinka důstojným zářezem do jejich diskografie.