Vyprodaná O2 arena přivítala hity a energií vyzbrojené Imagine Dragons

Imagine Dragons přijeli do Prahy již podruhé. Po vyprodaném koncertu v SaSaZu před třemi lety se vrátili do mnohem větších prostor O2 areny. Kapela z Las Vegas k nám zavítala s novým albem, silnější a zkušenější, a zároveň dokázala, že patří k nejvýraznějším představitelům současné hudební scény.

Live: Imagine Dragons

místo: O2 arena, Praha
datum: 16. ledna 2016
support:Sunset Sons
setlist: Shots, Trouble, It's Time, Forever Young (Alphaville cover), Roots, Polaroid, Guitar Solo, I'm So Sorry, Gold, Bleeding Out, Warriors, Demons, Drum Solo, On Top Of The World, Amsterdam, Tiptoe, I Bet My Life, Radioactive, The Fall

Fotogalerie

Když před téměř třemi lety vyšel jejich debut "Night Visions", málokdo asi tušil, jak rychle jejich hvězda poroste. Po povedeném vyprodaném koncertě v SaSaZu se lasvegaským drakům povedlo vyprodat v roce 2016 i majestátní O2 arenu. Není mnoho skupin a interpretů, kterým by se za tak krátkou kariéru něco podobného povedlo. Imagine Dragons to zvládli i s vkusným, netuctovým poprockem a se zachováním civilní tváře.

© klapper.cz / musicserver.cz

Roli předkapely sehrála indie rocková parta, jejíž členové pocházejí z Británie, Austrálie i Francie. Skupina Sunset Sons se prezentovala líbivým melodickým pop rockem, kterému nechyběla energie, muzikálnost ani slušný vokál zpěváka Roryho Williamse. Sunset Sons zatím nevydali žádnou plnohodnotnou nahrávku, svůj setlist tak sestavili z písní z jejich čtyř EP. Přesto si nešlo nevšimnout, že jim ještě chybějí opravdu silné strhující hity, kterými by se výrazněji zapsali do paměti.

Hlavní hvězdy večera započaly své vystoupení přesně v avizovaný čas ve čtvrt na deset. Hned na úvod zazněl otvírák jejich druhého alba "Smoke + Mirrors" "Shots". Vzhledem k tomu, že šlo o turné právě k loňské desce, nepřekvapilo, že písně z ní měly výrazné zastoupení v setlistu koncertu. Překvapivě to ale bylo ku prospěchu věci. Pomineme-li velehity "Radioactive" a "Demons", pak právě novější skladby působily aranžérsky a skladatelsky v živém provedení silněji, výrazněji a úderněji.

© klapper.cz / musicserver.cz

Vystoupení velmi pomáhal i nehvězdný projev zpěváka Dana Reynoldse, který spíš než jako rocková ikona působil jako sympatický soused od vedle. Co do energie a kvality zpěvu se však projevil jako naprostý profesionál. Své kvality předvedli i bubeník Daniel Platzman a kytarista Daniel Wayne Sermon, kteří se blýskli povedenými sólo výstupy, naštěstí však poměrně krátkými a údernými, aby koncert zbytečně nerozmělnili. Zvláště Sermon, který svým sólem navnadil vyprodanou arénu na nadcházející pecku "I'm So Sorry", dokázal, že je mistrem svého instrumentu.

Kromě vlastních písní zazněl i akusticky provedený cover od Alphaville "Forever Young", při kterém se v publiku rozsvítily mobily mnoha diváků. Intimní atmosféra by se v tu chvíli dala krájet. Imagine Dragons ovšem překvapili zejména rockovým naturelem během výborných písní "I'm So Sorry", "I Bet My Life" či "Trouble". Vrcholem pak byla závěrečná "Radioactive", během které stálo i jindy sedící publikum v nejzadnějších řadách O2 areny. Publiku se dostalo pouze jednoho přídavku, a to balady "The Fall", během které možná až trochu pateticky vypustili poletující barevné konfety.

© klapper.cz / musicserver.cz

Koncert také zaujal svou dech beroucí světelnou show, která byla skutečně luxusní a divácky atraktivní. Potěšila i téměř komorní jednoduchá pódiová prezentace, kterou obstaralo pouze několik obrazovek v pozadí a později i česká vlajka s názvem kapely, již Reynolds převzal od fanoušků v předních řadách. Imagine Dragons přesvědčili, že jim velké arény sluší a že svou pílí a skladatelským talentem se právem vyšvihli mezi největší jména současné hudební scény. Koncert v O2 areně totiž jen těžko mohl někoho zklamat.

• Asi jsem byl na jiném koncertě (Vladimír Mráz, 17.01.2016 15:27) Reagovat

  Tak mne koncert zklamal po zvukové stránce, což se v pražské O2 aréně bohužel stává pravidlem. Minimálně první čtyři písně byly přebuzené, při druhé písní Trouble nebylo zpěvákovi rozumět a vrchol příšerného zvuku nastal při cover verzi Forever young. Navíc při zázemí dvou řadových CD neutáhli ani 1,5hod koncert. Naopak musím velmi rád pochválit publikum, které bylo natěšené, znalé angličtiny a textů. Je radost být na takovém koncertě, ačkoliv jsem byl 2x starší průměrného věku publika.
  
  

  • Re: Asi jsem byl na jiném koncertě (Jana, 17.01.2016 16:26) Reagovat

    Se zvukem bohužel musím souhlasit, s délkou koncertu také. Nicméně jinak to byl skvělý zážitek a doufám, že jsme je v Praze neviděli naposledy. Frontman velice sympatický člověk, skvělý zpěvák, písně mají říz a naživo suprově fungují. Pozitivně hodnotím také to, že nás nenechali dlouho čekat, jako jiné "celebrity". Předkapela začala hrát přesně ve 20:00, nečekané.
    
    

    • Re: Asi jsem byl na jiném koncertě (Zdenek, 18.01.2016 09:20) Reagovat

      No, zvuk byl rozhodně nejlepší se všech koncertů, na kterých jsem v O2 kdy byl (a že jich málo nebylo). Ne dokonalý (je to vůbec v hale možné?), ale velice, velice dobrý. O atmosféře mohu rovnou říct, že nejlepší (opět - z toho, co jsem v O2 navštívil) rozhodně byla. Aby už při třetí písni stála a zpívala takřka celá spodní část pro sedící, to jsem opravdu nezažil... Muzikantsky parádní, Reynolds charismatický a prakticky bez falešného tónu. Pro mě prostě jeden z nejlepších koncertů vůbec....... kdyby tu ovšem nabylo to jedno ALE. Mnozí ho tu zmiňují, nicméně nikomu evidentně nevadilo tolik, jako mně. 70 MINUT???? To je jako nějaký nový trend???? Říkal jsem si, proč hrajou Demons v půlce a Radioactive chvíli po ní... a on to byl konec!!! Nevím, mně to zážitek hodilo ze sta procent někam k šedesátce... na tohle si zvykat nechci. :(
      
      

      • Re: Asi jsem byl na jiném koncertě (Veronika, 19.01.2016 10:23) Reagovat

        Uplne doslova suhlasim so Zdenkem... Vsetko uzasne, v duchu si hovorim ze jeden z najlepsich koncertov vôbec co som zazila a o necelu polhodinu na to koniec... Pripadalo mi to akoby skoncili v polovici koncertu, v najlepsom. Neviem co bolo za tym. Asi najkratsi koncert co som vôbec zazila. Zdaleka nezahrali ani polovicu pesniciek na ktore som sa tesila... :( Jedine co ma napada, ze za tym bolo nieco co sa my nedozvieme-zo zakulisia- lebo ten isty koncert na YouTube v iných mestach mal 1:45... :(
        
        

• Ach ten styl, ach ty formulace (Jiří Vladimír Matýsek, 17.01.2016 17:34) Reagovat

  Může mi někdo vysvětlit, co je to "luxusní světelná show"? A druhá věc, autor nemusí být překvapený, že se frontman nechová jako "rocková ikona", neboť má k rockové ikoně daleko - zejména proto, že po dvou letech žádnou rockovou ikonou být nemůže. Ani muzikanti, které za "rockové ikony" dnes označujeme jimi po dvou deskách nebyli. Jinak je fajn, že se koncert líbil, proit hudbě ID nemám žádných zásadnějších výtek. Jen by možná mohl autor více promýšlet, co chce svým textem říct - zvláště, když nepíše dejme tomu svůj blog, ale publikuje na známém serveru.
  
  

Rozhovory: Štěpán Suchochleb (Blues Alive) - Chceme, aby byl festival nejen o zábavě, ale taky trochu o poznání Už v polovině listopadu se v Šumperku uskuteční další ročník festivalu Blues Alive. S klíčovým mužem celého týmu, bookerem Štěpánem Suchochlebem, jsme v rozhovoru probrali nejen aktuální ročník, ale i výzvy, které stále... čtěte zde

Vydáno: 05.11.2024 08:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo

Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo